Borovsko také: Borowsko, Borovská,Kategorie: Obec   Okres: BenešovDůvod zániku: Vodní nádrž Želivka - Období zániku: 1970-1980Současný stav: Zničena částečně - zbourána část u kostela a k řece WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | |  | 49.70084 | 15.11893 | GPS - zatopená část | 1 1.1.2009 | |
Historie a jiné článkyBorovsko [Antonín Böhm 3.8.2009] B O R O V S K O
ČECHY , Křemešnická vrchovina, 398 m.n.m., 7,5 km SSV od Čechtic, 11 km Z od Ledče nad Sázavou
JMÉNO A STATUT: - 1289 in presentia Protiweni de Borobzko, 1352 – 1405 Borowsko (fara), ad 1540 ( 1543 ) Borowsko hrad s předhradím, poplužní dvůr a městečko Borowsko, 1626, 1654 městečko, 1720 Borowsko, neopevněné městečko, 1757 Borowsky, městečko, 1787 Borowsko, 1847 ves ( ve středověku městečko s hradem a kostelem ), 1854 BOROVSKO, 1921 ves, 1939 BOROWSKO / BOROVSKO, 1945 BOROVSKO, 1971 osada obce Bernartice, 1980 osada obce Loket, 1990 osada obce Bernartice
ÚZEMNĚ... [více]
Borovsko - dálniční most přes údolí Sedlického potoka [Antonín Böhm 3.8.2009] Původní most přes Sedlický potok u Borovska, byl na 59. km tehdejší dálnice stavěn již v letech 1939-42 a po válce pak ještě 1945-50. Stavba tohoto mostu byla zahájena v červenci 1939 pražskou stavební firmou ing. J. Domanský. Zadávací částka na stavbu mostu byla 5.552 400 tehdejších korun. Most byl na konci roku 1950 stavebně dokončen a v prosinci 1952 dokonce zkolaudován. A to i přesto, že výstavba dálnic byla v roce 1950 zastavena, s mostem se pro dálnici nepočítalo a sám o sobě ani nemohl být použít. Okolí mostu se totiž nestačilo upravit a chyběl hlavně násep, po kterém měla k mostu vést komunikace. Jižní konec mostu tak zůstal trčet n... [více]
Vývoj počtu obyvatel a domů
Dobové obrázky/pohlednice Aktuality |
Novodobé obrázky
|
Ostatní Mapy |
Komentáře a upřesňující informace k místu Borovsko , Pekárkův mlýn [Antonín Böhm 19.3.2009 18:33] | ReagovatDobrý den !
Mám nějaké fotografie Borovska a Pekárkova mlýna , jak a kam je mám zaslat ? Možná , že najdu i další z této oblasti .
S pozdravem Antonín Böhm Re: Borovsko , Pekárkův mlýn [1 19.3.2009 20:21] | ReagovatNejlepší bude když se zaregistrujete, abyste mohl vkládat fotografie. Pod heslem Přispěvovatelé, až dole na konci stránky.
Zdravím Pechar Re: Re: Borovsko , Pekárkův mlýn [1 19.3.2009 22:50] | ReagovatOmlouvám se ale jednoduší registrace je pod heslem Kontakt, v textu od pana Berana.
Pechar Re: Re: Re: Borovsko , Pekárkův mlýn [1 20.3.2009 10:56] | ReagovatPokud nejste přihlášen máte odkaz na registraci na každé stránce vpravo nahoře, případně použijte toto: http://www.zanikleobce.cz/index.php?akce=regist
Kdybyste měl s vložením problém, můžete mi je klidně poslat mailem, já je vložím. Německý název [Eduard Steun 29.11.2009 19:20] | ReagovatZa Rakouska a pak i za Rakouska-Uherska měly všechny naše lokality i německé pojmenování a zde se psalo Borowsko.Nevím,jak to bylo za protektorátu Čechy a Morava,ale myslím,že stejně.Proto si myslím,že vedle českého názvu by měl být v závorce i tento. Re: Německý název [1 30.11.2009 11:15] | ReagovatU této obce je od pana Böhma rozklíčována historie názvu obce. Ve starých názvech je používáno "w" místo současného "v". Takže Borowsko je ryze český výraz a nevidím důvod proč bych ho měl poněmčovat. Re: Re: Německý název [Eduard Steun 30.11.2009 15:46] | ReagovatVůbec mi nejde o to,abyste něco poněmčoval.Pokud tam německý název nebyl,tak by to byla i hloupost.Ale jedno je jisté,že přestože je název ryze český,že třeba na starých mapách,kde se používalo německých názvů bylo Borovsko psáno jako Borowsko.Zde převzali Rakušané český název,ale psali jej po svém.Mně jde o to,že téměř všechny stránky zde uvedené mají tyto názvy z dob Rakouska-Uherska v závorkách,tak proč by měl chybět tady.Je jasné,že slovo Borowsko nedává v němčině žádný smysl,ale název je přejat z češtiny a jsou-li uvedeny oba názvy,usnadňuje to i identifikaci jednotlivých lokalit při hledání ve starých mapách či starém tisku. Re: Re: Re: Německý název [1 30.11.2009 18:56] | ReagovatPodle zakladatele těchto stránek bylo původně určující období pro dvojjazyčné názvy, r. 1921 (Chytilův místopis) až do dnešních dob. To se týká určování názvů, ostatní pojmenování mělo přijít do řádku "také". Ohledně zde umístěných sídel, byl záměr vkládat od r. 1945, ale postupně se toto období rozšířilo. Uvítal bych, kdyby se k naší polemice vyjádřil autor stránek pan Beran. Re: Re: Re: Re: Německý název [Eduard Steun 1.12.2009 15:14] | ReagovatMým úmyslem nebylo vyvolat nějakou polemiku.Mně se spíš jedná o to,že kdo se zajímá o tyto stránky,tak ten většinou listuje také ve starých spisech,dokumentech,mapách atd.a tyto názvy by mohly být i dobrým pomocníkem v orientaci.Vždyť nejde jen o německé názvy.Je u nás spousta lokalit,které mají i polské názvy.Já osobně ty cizí názvy většinou znám resp.je mám k dispozici a tak jsem se domníval,že by to mohlo zajímat i druhé a být to pro ně dobrým vodítkem.Kupříkladu čtenáři díla Karla Klostermanna některé lokality jím popisované by jen těžko dnes někde na mapách našli a ony přesto existují,ale dnes pod jiným názvem.Na druhou stranu např.takový Havířov žádný jiný název nikdy neměl,zatímco třeba Praha nebo Plzeň má téměř v každém jazyce jiné pojmenování.Jinak všechna čest všem vkladatelům do těchto stránek. zprava [pavelka petr 7.10.2018 20:14] | Reagovatpreji hezky den mam dotaz hledam sve pribuzne pavelkovi a brzonovi kdo by neco vedel at mi napise moc dekuji
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|