Borovsko (Borovsko) - Borovsko

Přispěl: Antonín Böhm

B O R O V S K O



ČECHY , Křemešnická vrchovina, 398 m.n.m., 7,5 km SSV od Čechtic, 11 km Z od Ledče nad Sázavou



JMÉNO A STATUT:
- 1289 in presentia Protiweni de Borobzko, 1352 – 1405 Borowsko (fara),
ad 1540 ( 1543 ) Borowsko hrad s předhradím, poplužní dvůr a městečko
Borowsko, 1626, 1654 městečko, 1720 Borowsko, neopevněné městečko,
1757 Borowsky, městečko, 1787 Borowsko, 1847 ves ( ve středověku městečko
s hradem a kostelem ), 1854 BOROVSKO, 1921 ves,
1939 BOROWSKO / BOROVSKO, 1945 BOROVSKO,
1971 osada obce Bernartice, 1980 osada obce Loket, 1990 osada obce Bernartice



ÚZEMNĚSPRÁVNÍ PŘÍSLUŠNOST:
1289 p. Borovsko, 1654 Čáslavský kraj, p. Borovsko ( 2 díly ), 1682 p. Dolní Kralovice, 1757 p. Martinice ( u Dolních Kralovic ), 1847 p. Dolní Kralovice,
1850 o. Dolní Kralovice, 1868 p. o. Ledeč nad Sázavou, 1949 o. Ledeč nad Sázavou, 1960 o. Benešov



Počet domů: 1654 : 3/7 + 0 + 1 = 4/7 = 11
1757 : 11
1843 : 31 d.
1921 : 38 d.
1930 : Borovsko: 39 d. ( intravilán: 38 d.)
1991 : 21 d.


Počet obyvatel: 1843 : 232 obyv. ( Č )
1921 : 225 obyv. ( Č )
1930 : Borovsko: 200 obyv. ( Č )
( intravilán: 194 obyvatel )
1947 : 147 obyv.
1991 : 8 obyv. ( ! )

KATASTROFY:
Požáry - 1639 ( Švédové )


FEUDÁLNÍ SÍDLA:
Roku 1289 sídlo Protivena z Borovska, 1364 bratři Bohuslav, Markvart a Procek z Volfemberka ( synové Procka z Volfemberka ), od 1380 Bohuslav Synovec z Volfemberka, 1395– 1412 Jošt ze Soutic, 1450-1458 Prokop Karlík z Chřenovic, 1489 Zdeněk Medek z Valdeka, potom přikoupeno ke Zruči nad Sázavou : Zručtí z Chřenovic ( do 1540 Aleš, 1540 – před 1562 Léva, potom jeho vdova /sídlila v Dolních Kralovicích/, pak asi do 1576 synové Aleš a Albrecht ), asi od 1576 – 80 Čeněk Míčan z Klinštejna, 1580– konfiskace 1623 Ostrovcové z Kralovic ( 1600 Strachota, do 1623 Ladislav ), od 1626 Michal Bohuslav Znějovský z Korkyně, od 1654 Jakub Paravicini, do 1658 Marie Anna Paraviciniová,
od 1658 Kryštov Ferdinand Popel z Lobkovic, potom četné změny majitelů,
1680 Voračičtí z Paběnic ( 1682 Vojtěch, tehdy Borovsko připojeno k Dolním Kralovicím ). Roku 1801 byl prodán dvůr.


HRAD: existoval roku 1364, dochovány nepatrné stopy. Roku 1540 se uvádí hrad Borovsko s předhradím a poplužní dvůr. Zpustl po polovině 16.století, kdy vrchnost přesídlila do Dolních Kralovic ( jako pustý se uvádí roku 1559 ).
V 1.polovině 19. století byly zříceniny odstraněny a kámen použit pro stavbu hospodářských budov. Prostor hradu později z převážné části zatopila vodní nádrž Želivka.


TVRZ: nedaleko pustého hradu severovýchodně od městečka postavil při hospodářském dvoře pravděpodobně Strachota Ostrovec z Kralovic kolem roku 1600. Roku 1639 byla zřejmě vypálena Švédy a roku 1654 se uvádí jako pustá. Později byla obnovena jako obytná budova dvora. Dvůr byl roku 1801 emfyteutizován a někdejší tvrz pak patřila jeho majitelům. Zbořeno v souvislosti se stavbou přehrady ( ochranné hygienické pásmo ).



KOSTELY :
Ve 2.polovině 14.století děkanát Trhový Štěpánov, arcijáhenství Kouřim.
Farní kostel doložen roku 1364, fara zanikla roku 1624. Roku 1713 kaple
sv. Petra a Pavla, fara: Dolní Kralovice.
Kostel sv. Petra a Pavla – raně barokní z doby kolem roku 1700. Zděná zvonice, patrně barokního původu, upravená novorománsky. Areál kostela leží východně od vsi, dnes v nepřístupném ochranném pásmu želivské přehrady.
URBANISTICKÝ VÝVOJ
Borovsko leží pod vrcholem hřbetu, který ze zvlněné krajiny Křivsoudovska vybíhá v dlouhou ostrožnu nad soutokem Čechtického potoka a Želivky, tekoucích v hlubokých údolích ( zatopených přehradou Želivka ).
Hrad v ostrožné poloze vznikl někdy před rokem 1289, jihozápadně od něj
( směrem k městečku ) vznikl v blíže neznámé době kostel, při němž existoval nejpozději roku 1540 dvůr, a celý tento okrsek tvořil v podstatě předhradí. Obec Borovsko existovala nejpozději roku 1364, kdy se připomíná farní kostel, snad od počátku byla městečkem ( doloženo až roku 1540, největší význam však Borovsko mělo ve středověku), které bylo vždy omezeno jen na čtvercové náměstí, vyměřené kolem pramenné muldy ( mezi náměstím a kostelem pak vznikl malý rybník ). Za třicetileté války městečko z velké části zpustlo. Plán z roku 1839 zachycuje rozsah zástavby o 11 usedlostech, který se od předbělohorské doby ( a v podstatě od středověku ) takřka nezměnil. Drobná periferní zástavba vznikala až od konce 18.století rozptýleně kolem cesty dolů ke mlýnu při Želivce. Borovsko je typickým příkladem drobné městské lokace, jejíž význam byl spojen s hradem, po jehož zániku kleslo Borovsko na stagnu-jící ves ( ač statut městečka přetrvával až do 18.století ). Úpadek městečka byl nejnověji podtržen zřízením hygienického pásma vodní nádrže, které zahrnuje i zachovalý kostel.



( Převzato z knihy – Karel Kuča : Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezku )










Vloženo: 3.8.2009