Borovsko (Borovsko) - Borovsko - dálniční most přes údolí Sedlického potoka

Přispěl: Antonín Böhm

Původní most přes Sedlický potok u Borovska, byl na 59. km tehdejší dálnice stavěn již v letech 1939-42 a po válce pak ještě 1945-50. Stavba tohoto mostu byla zahájena v červenci 1939 pražskou stavební firmou ing. J. Domanský. Zadávací částka na stavbu mostu byla 5.552 400 tehdejších korun. Most byl na konci roku 1950 stavebně dokončen a v prosinci 1952 dokonce zkolaudován. A to i přesto, že výstavba dálnic byla v roce 1950 zastavena, s mostem se pro dálnici nepočítalo a sám o sobě ani nemohl být použít. Okolí mostu se totiž nestačilo upravit a chyběl hlavně násep, po kterém měla k mostu vést komunikace. Jižní konec mostu tak zůstal trčet několik metrů nad terénem. Od severu byl most sice přístupnější, ale nevedla k němu zase žádná cesta. Most proto zůstal opuštěn a pomalu zarůstal a chátral.

Naděje na využití mostu přišla v šedesátých letech, když socialistická vláda rozhodla o dostavbě dálnice. Jenže ve stejnou dobu padlo i rozhodnutí o výstavbě gigantické vodní nádrže Švihov, která se měla stát obrovskou zásobárnou pitné vody pro hlavní město Prahu. Nádrž sice měla zadržovat hlavně vodu z řeky Želivky, ale přehrada byla vyprojektována tak vysoká, že vzdutá hladina nového jezera měla zaplavit i řadu okolních údolí. A právě dvě postižená údolí překračovala dálnice po dvou železobetonových mostech .

Proto vláda přistoupila k řešení, aby tato údolí dálnice obešla. Prvnímu údolí Sedmpanského potoka se odklon vyhnul, ale druhé údolí Sedlického potoka obejít v žádném případě nešlo. Vybrána byla alespoň část údolí, která je nejužší. A protože také i sem měla sahat hladina jezera, musel být rychle vybudován nový dálniční most, než bude nádrž napuštěna. Přehrada byla dokončena v roce 1976 a nová dálnice zprovozněna v r. 1977. Stará rozestavěná část dálnice mezi Hulicemi a Bernarticemi byla definitivně ponechána osudu a obrovské oblouky Borovského dálničního mostu pomalu pohltila hluboká voda. Nad hladinou zůstala víceméně jen mostovka. O trochu více štěstí měl most přes Sedmpanský potok, kterému voda zaplavila jen část pilířů, ale i on byl navždy odsouzen k potupné záhubě - pomalu se rozpadat a přitom nikdy nebýt využit.

( převzato : www.dalnice.com )


Vloženo: 3.8.2009