rychlodráha [kakov 4.9.2020 20:58] | Reagovat
Vážený pane Hemmere,

dovolte mi, abych Vás upozornil, že tato stránka není primárně určena pro Vaše politické názory typu zbytečné rychlodráhy, to je tu opravdu nadbytečné,

dále Vás musím upozornit, že pokud nějaká budova nevypadá na foto špatně, ještě to neznamená, že není v havarijním stavu.....

Re: rychlodráha [Jiří Hemmer 5.9.2020 11:49] | Reagovat
Cením si Vašeho názoru a věřte, že bych velmi rád vyhnul politickým rozhodnutím z dob minulých i současných a věnoval bych se ekonomickým
aspektům. Je bohužel smutnou skutečností doby, že politika je základním
ukazatelem ekonomiky. Nevím o tom, že by například Angela Merkel dojela
do Kolína nad Rýnem a tam ukázala na louku a řekla: "Tady bude nové nádraží."
či by rozhodovala o to, kde a kdy postavit rychlodráhu. A podobně z rozhodnutí
strany se postupovalo i v 70 a 80 letech ohledně demolic přijímacích budov
a ostatního vybavení železnice. Pokud se Vám zdá, že se držím ve vysvětlení
ekonomických aspektů, pak je Váš pocit správný. Nevím jestli to patří na tyto stránky, ale podle kolonek se tu určuje důvod zániku a případné jejich osvětlení
je tedy namístě. Chybí tam ale kolonka "Zničeno SŽDC" či nástupnickou SŽ.
Možná Vám taky neuniklo, že když zničí vybavení, těžko můžete jako soukromá
společnost pak fungovat a že když vlastní koleje, s ničím nepohnete i kdyby projekt byl ekonomicky a funkčně ziskový.
Plánovité demolice přijímacích budov mají svůj počátek v 70 a 80 letech /Vroutek, Stod, Pelhřimov, Kralupy nad Vltavou a další/ a který subjekt postavený na ekonomických základech si může dovolit opravovat přijímací
budovu každých 35 let?
Když bylo nutné posílit postavení Egypta a vymezit jeho hranice, vládla
v zemi konzervativně královna Hatšepsut, zatímco Thutmose se staral
vojenskou silou o posílení moci na hranicích Egypta. Teprve když Hatšepsut
zemřela, nastoupil jako faraón na trůn. Pro Egypt to byla doba obrovského
rozkvětu na který vzpomínali ještě za vlády faraona Achnatona.