Dolský mlýn (Grundmühle)Kategorie: Mlýn   Okres: DěčínDůvod zániku: Nespecifikováno - Období zániku: NespecifikovánoSoučasný stav: Zničena částečně - Zůstaly obvodové zdi a ve skalách tesané prostory. WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | | | 50.84897 | 14.34872 | Souřadnice byly odvozeny z mapy | Jaroslav Holas 24.3.2006 | | | 50.84858 | 14.34753 | GPS - původní katastr - upřesnění místa | Zdeněk Pechar 24.5.2010 | | Historie a jiné článkyDolský mlýn - historie. [Jaroslav Holas 25.3.2006] První písemná zmínka o mlýnu jako majetku panství Ostré pochází z r. 1515. R. 1654 přešel pod správu panství Bynovec. Mlýn měl tři kola, z nichž dvě poháněla mlecí zařízení a jedno pilu. R. 1727 byl mlýn zcela přestavěn. K mlýnu patřila i smolárna a pekárna, r. 1814 přibyla palírna. Výčepní právo získal mlynář až r. 1888. Od r. 1845 zde osm let sídlilo oddělení finanční stráže. Po nástupu nových technologií mlýn těžko odolával konkurenci. Na počátku 20. stol. byl stavebně upraven, mlelo se v něm do r. 1910. Změnil se na výletní restauraci. Dnes z jeho slávy zbyly jen romantické zříceniny a záběr ve filmové pohádce Pyšná princezna. Doplnění historie [Vladimír Kraus 14.6.2007] Ve zlatých dobách turistiky koncem 19. století mlýn sloužil jako výletní hostinec a zároveň dolní stanice člunové dopravy, která podobně jako v Tiché (Edmundově) a Divoké soutěsce byla provozována i zde v soutěsce Ferdinandově (podle návštěvy následníka trůnu-od mlýna až po dolní okraj Srbské Kamenice). O významu tohoto místa svědčí i to, že nedaleký most přes Kamenici z r. 1902 patří mezi první železobetonové stavby na území Rakousko-Uherska. Poslední obilí bylo na Dolské mlýně semleto r. 1931. Po r. 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a do odlehlé samoty se nikomu natrvalo nechtělo. Mlýn patřil mezi první vyrabovaná stavení v této obl... [více]
Historie Dolského mlýna [Vladimír Kraus 26.1.2009] Historie Dolského mlýna sahá zpět do doby osídlení severočeské oblasti německými kolonisty v 13. či 14. století. Dne 15. července 1515 je poprvé průkazně uveden v kupní smlouvě Jana ze Salhausenu jako součást panství hradu Ostrý. Prvními nájemními mlynáři byli Andreas Schöbel a Christov Seidel. Oba náleželi k občanům obce Hřensko, neboť v oné době dosahovala tato obec až k Dolskému mlýnu. Od 1584 patřil mlýn ke zboží benešovského dolního zámku a roku 1653 přešel na panství Býnovec. Zemědělci z okolí museli být v této době neustále připraveni vozit sladovnický ječmen do mlýna a zpět; a to i ve vlastním čase žní. Změny ve vlastnictví mlýna prov... [více]
Oprava jezu [Vladimír Kraus 27.12.2011] Na podzim 2011 proběhla oprava roztržené střední části části jezu - kameny byly usazenay a stabilizovány. Jez nebyl opraven do původní výše, ale vznikla zde snížená propusť, která by měla odolat další povodni. Náklady čilnily 1 mil Kč. Dobové obrázky/pohlednice
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní Pyšná princezna 1952 |
Odkazy Dolský mlýn - Stránky občanského sdružení pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn.
|
Komentáře a upřesňující informace k místu Dolský mlýn [Jaroslav Holas 25.3.2006 17:10] | ReagovatPodle posledních údajů se na náhonu a zdech provádějí zabezpečovací práce a není povolen přístup. Mapa [Vladimír Kraus 10.3.2008 15:08] | ReagovatMapa nemůže být z 18. století, ale nejméně z konce století devatenáctého, neboť je na ní název Ferdinandova soutěska a označená cesta ke stanici lodí. Re: Mapa [Veronika 2.9.2016 14:03] | ReagovatDobrý den, sháním nějaké historické podklady, bylo by ještě možné se s Vámi spojit? Děkuji Veronika Rubínková:-) Re: Re: Mapa [Vladimír Kraus 2.9.2016 14:11] | ReagovatDobrý den,
nyní vyjde (podruhé) kniha "Osud má jméno Dolský mlýn", objednejte si, vřele doporučuji. Je tam celá histroie mlýnac i dalších domů v této lokalitě.
http://www.dolsky-mlyn.cz/wordpress/?page_id=900 Re: Re: Re: Mapa [Veronika 2.9.2016 14:27] | ReagovatVelice Vám děkuji:-) Nová lávka [Vladimír Kraus 31.10.2008 11:23] | Reagovat14.10.2008 zde byla oficiálně uvedena do provozu nová lávka přes Kamenici, vybudovaná dle dobových fotografií na místě, kde byl mostek odjakživa, a to za použití kamenů z něj, které byly nalezeny v řece. Na jednom z nich byl letopočet 1857.
<BR> Děčínští skauti obnovili pěší lávku přes poškozený jez. mapa [Jiří David 28.12.2008 00:51] | ReagovatUvedený mapový výřez je z turistické mapy Saechs-Boehm Schweiz 1:50000 od vydavatele Meinhold u. Sohne, Dresden(vydavatel výborných map a průvodců severočeského pohraničí), která vycházela v několika vydáních od konce 19.stol až do II, svět, války. Tento výřez pochází přibližně z 30. let 20.stol., protože na silnicích v okolí Vys, Lípy je zde modrým tečkováním již vyznačena trasa autobusové linky (mohu dokázat pomocí legendy této mapy, kterou též vlastním). Tato mapa měla i versi v měřítku 1:75000(též vlastním).Zmíněný výřez mapy je navíc zkopírován z článku Grundmuehle z netového Archivu Českého Švýcarska jehož stránky v Německu provozuje Cornelius Zippe na adrese http:/home.t-online.de/home/Cornelius.Zippe/archiv.htm Re: mapa [Zdeněk Pechar 24.1.2009 18:33] | ReagovatJelikož koukám výřez zde pořád je, mohl by jste sem umístit i Vámi popisovaný? Případně další včetně zmiňovaného popisu ? Re: Re: mapa [Jiří David 26.1.2009 19:41] | ReagovatMoje reakce se týkale zde umístěného výřezu mapy. Sanozřejmě sem mohu umístit okolí Dolského mlýna (či jiných zaniklých lokalit v Labských pískovcích) i z dalších starých map, ale nedaří se mi vinou komunikační poruchy (jak jsem se dozvěděl) dokončit registraci. Pokusím se to sem dostat prostřednictvím pana Krause. Proč ? [Suk 25.1.2009 21:21] | ReagovatJe na Dolským mlýně Ferdinandova soutěska. Když jsem byl mladý a o rezervaci to nikdo netušil tak jsem šel podél a brodil Kamenici a je to dost vzdálené. To je jako by jste dával dohromady Děčín a Boletice ! Re: Proč ? [Vladimír Kraus 26.1.2009 08:24] | ReagovatNa Dolském mlýně Ferdinandova soutěska skutečně je, ona tam končí (dolní člunová stanice byla u jezu). Myslím si, že toto patří k tématu. Re: Proč ? [Jiří David 26.1.2009 19:36] | ReagovatPan Kraus má v odpovědi na Vaši reakci pravdu, Ferdinandova soutěska byla nedílnou součástí Dolského mlýna. Výchozím bodem k plavbě Ferdinandovou soutěskou bylo přístaviště člunů u Fiedlerova hostince při ústí Chřibského potoka do Kamenice. V roce 1881 zřídil hostinský Franz Fiedler jednosměrné projížďky na člunech z dolní Srbské Kamenice až k Dolskému mlýnu, kde bylo u jeho jezu dolní přístaviště (!!). Plavba na člunu trvala 30 minut, plulo se sice většinou po rychlé vodě, ale soutěska byla cca 2km dlouhá, s prázdnými čluny se obtížně plulo zpět k hornímu přístavišti. Rezervace tam dodnes není, neprůchodné úseky zde můžete brodit dodnes. Nikoli rezervace, ale nepřístupná 1. zóna NP začíná až pod Dolským mlýnem v Kostelním dole a končí až u Hřenska. Vy jste možná procházel velmi divoký úsek mezi Kostelním dolem a Divokou soutěskou (soutěska Ve strži), jehož nejnepřístupnější brodivé části jsou opravdu vzdálenější (cca 2,5 km). Tento úsek často lidé považují za Ferdinandovu soutěsku - nebyl však nikdy zpřístupněn (cesta a další 600m dlouhý úsek s lodičkami byl plánován až v r. 1938, už však k tomu nedošlo), stezka podle řeky od mlýna vedla asi 0,5 km pouze ke krásné sluji Peklo (Hölle či Hohle Teufe) pod Kostelním dolem (mohu dokázat starou podrobnou mapou), která dnes bohužel také leží v 1. zóně. I když to nesouvisí - Vaše přirovnání k Děčínu a Boleticím kulhá - Boletice jsou už léta děčínskou městskou čtvrtí, dnes městským obvodem! Důvod zániku [Vladimír Kraus 31.1.2009 21:18] | Reagovatvysídleno po r. 1945, období zániku po r. 1945, r. 1946 se udává již zdevastovaná ubytovací budova, mlýn vyhořel někdy okolo r. 1960 Cesta od Srbské Kamenice [vlk 30.12.2009 20:30] | Reagovatsoutěskou k Doláku taky doznala změn - dle mapy ze 70-tejch vedla těsně při Kamenici kouž několikrát přecházela (je to pravda nebo se mapa mejlila? Byly tam lávky?). Pak vedla po hraně skal na pravým břehu kde jsou dodnes tu a tam k najití značky a sestoupila k pramenu u Jetřichovický Bělý tím krpálem co dnes už není cestou ale korytem potoka. Tak jak je kreslená v prostřední mapě. Nahoře u kóty 290,3 kde se říká Na Folkách a kde dnes jsou tuším 2 baráky jich taky bejvalo mnohem víc - viz mapa i pozůstatky. Zde na webu o této téměř zaniklé osadě Všemil není zmínka. Re: Cesta od Srbské Kamenice [jiří david 24.5.2010 22:57] | ReagovatVelice zajímvý příspěvek! V mapě Č.Švýcarska(na totalitní dobu překvapivě výborná a první ve spolupáci s jinou zemí - NDR) je skutečně modrá značka zakreslena korytem souzěsky. Počátkem 70. let zde totiž jistí nadšenci vybudovali provozorní lávky přes řeku a velice zajímavou plovoucí lávku podél skalní stěny v nejužžším místě soutěsky, kdysi zvaném Černá hlubina (Schwarze Teufe). Byl to tak zajímavý úsek, že turisté sem pravděpodobně plánovali přeložit zmíněnou modrou značku což se dostalo už do 1. vydání mapy (zmíněná trasa je tam opravdu zakreslena velmi přesně). Tato krásná přechodová zařízení však bohužel totálně zničila mohutná jarní velká voda (tuším, že v roce 1974 či 75) a tím se tento plán značení neuskutečnil. Z prvního vydání mapy se však toto neuskutečněné značení dostávalo bohužel i do dalších, a proto se opravdu mapa mýlila a značka tehdy vedla opravdu stále přes Folgy. Od mlýna na Folga [Vladimír Kraus 31.12.2009 10:49] | ReagovatModrá značka na mapě z uvedené doby není podle mě úplně správně vyznačena. Šel jsem ji r. 1977 a celkem dobře si toto pamatuji (ovšem omyl taky není vyloučen). Skutečně odpovídá cestě vyznačené na historické mapě, která zřejmně vedla k horní stanici člunů ve Ferdinandově soutěsce.
Výstup začínal u Hubertova pramene (viz foto, ne u pramene J. Bělé, ten je daleko odtud), čili o něco dále od soutoku Kamenice, než ukazuje turistická mapa, strmým svahem na Folga, po chvíli pak cesta spadala boční roklí zpátky dolů ke Kamenici a vedla po jejím pravém břehu do Srbské. Mosty přes vodu tam nebyly a ani na mapách z r. 1967 a 1987 přechod přes řeku není vyznačen (ovšem na jiné může být). Co se týče domů na Folgách, asi nějaké ubyly jako všude, ale myslím si, ž jich tam dříve nebylo o moc víc (?). Kdo by věděl, ať napíše. Všemily [Zdeněk Pechar 31.12.2009 19:16] | ReagovatOsada, nebo lépe snad skupina chalup, Aufn Folgen. Česky, Na Všemilské Planině nebo také německá zkomolenina, Na Folkách. Počet domů asi nebyl nikdy o moc větší. Re: Všemily - Aufn Folgen [Vladimír Kraus 25.5.2010 07:56] | ReagovatPodle získaných informací měla Folga 15 domů, dnes jich je 5, z toho jeden je trvale obydlen. Ferdinandova soutěska [Vladimír Slezák 1.1.2010 00:31] | ReagovatModrá turistická značka skutečně procházela Ferdinandovou soutěskou tak,jak je vyznačena na turistické mapě z roku 1976.Ze směru od České Kamenice obcházela zprava nynější Camp u Ferdinanda (tehdy pionýrský tábor Stavař) a třikrát po lávkách přecházela Kamenici.Lávky byly z dvou klád s napříč přibitými prkny.Zřejmě proto,že každá velká voda je odnesla,byla modrá značka přeložena.Při trampech kolem roku 1970 jsem touto cestou procházel. Re: Ferdinandova soutěska [Milan Gruber Bouška 2.1.2010 00:35] | ReagovatMlácení prázdný slámy , každej normalní člověk kdo v tý době žil tak tam procházel...!! Re: Re: Ferdinandova soutěska [Jiří David 24.5.2010 23:14] | ReagovatPrázdou slámu mlátíte vy - nejde přece o to, jestli tam někdo procházel, ale o problematiku značení zmíněné trasy! Držte se tématu a neurážejte jednotlivé příspěvky - to normální člověk nedělá. Znám spoustu lidí, kteří ve zdejší oblasti nikdy nebyli a přesto jsou také normální (zase to dobře znají jinde) Re: Ferdinandova soutěska [Jiří David 24.5.2010 23:07] | ReagovatTímto příspěvkem potvrzujete moje povídání o lávkách v soutěsce(viz moji reakci výše), ale tato trasa značená opravdu nikdy nebyla - k tomu už díky pozdějšímu zničení lávek velkou vodou nedošlo (múžete mi věřit, chodil jsem tam v oné době velmi často - máme v oblasti od mho raného dětství chalupu a Č. Švýcarsko je mým koníčkem) Povodeň srpen 2010 [Vladimír Kraus 10.8.2010 13:16] | ReagovatMlýn byl velmi těžce postižen povodní v sobotu 7.8.2010. Uplavalo kolo, nový most na Mlýnské cestě i lávka přes porušený jez, který byl roztržen ještě více, byl zničen zbytek budovy palírny, vše bylo zaneseno bahnem a kamením.
Prakticky byla zlikvidována většina všech prací provedených od r. 2005. ... a co bude v létě? [Roman Sirovátka 14.1.2011 08:44] | ReagovatUvažuje se do budoucna s dalšími záchrannými pracemi. Příjde mi, že když by se o mlýně dozvěděla širší veřejnost, určitě by se našli zájemci o práce. Vždyť to nemůže přece jen tak padnout... Re: ... a co bude v létě? [Natalie Belisová 17.1.2011 09:09] | ReagovatTěm, komu není osud Dolského mlýna lhostejný: zvrátit jeho zánik se snaží občanské sdružení (www:dolsky-mlyn.cz). Každý rok se tu pořádá několik brigád, letos je základní kostra plánována na: 21. 5., 18. 6., 16. 7., 20. 8. a 17. 9. Nakonec je jich vždycky víc. Přijďte. Nemáme píchačky, jen nářadí a dobrou vůli. Začátek bývá v 9,00 (jak kdo má spojení). Blíž povím na emailu: n.belisova@npcs.cz či telefonu 737276859 Pyšná princezna [Vladimír Kraus 23.12.2011 09:48] | ReagovatDle mých informací se interiér mlýna točil v barrandovských ateliérech. Brigády 2013 [Vladimír Kraus 17.5.2013 11:10] | Reagovat18.5
15.6.
20.7.
17.8.
14.9. Re: Brigády 2013 [Vladimír Kraus 7.6.2013 06:57] | ReagovatBrigáda 15.6. kvůli fimování nejspíš odpadá, sledujte www.dolsky-mlyn.cz pochvala [jana 6.1.2014 16:08] | ReagovatTedy musím Vás všechny pochválit, jak se o toto místo staráte. Vypadá to opravdu moc dobře. Chci se jen optat, zda na tomto místě někdy probíhal nějaký archeologický průzkum nebo jenom "tak", když něco vykopete....:-D
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|