Skalní cestyKategorie: Jiný (správní obec: Kokořínsko, Dubsko) Okres: MělníkDůvod zániku: Nespecifikováno - některé se přestaly používat Období zániku: Před 1945Současný stav: Zničena částečně WGS-84 souřadnice (GPS)| | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | |   | 50.44611 | 14.59111 | z mapy | Vladimír Kraus 13.11.2013 | |
Historie a jiné článkyStudený důl [Vladimír Kraus 20.12.2013]
Přispěla p. Zdeňka Bílková-citace z knihy B. Kinského Dubské Švýcarsko z r. 1936.
Ve svahu nad pramenem je poustevna, v blízkosti sklepení. Jdeme Studeným dolem, k němuž se vpravo připojuje Kopřivový důl, pod zalesněným Čihadlem, kdež typická borovice Paraple, ze Studeného dolu vede Křížová cesta na Kalvárii, pocházející asi z doby Šporků. Tamtéž jest Kravín, kde skrýván v nepokojích dobytek.
Truskavenský důl [Vladimír Kraus 19.11.2014]
Cesta, která spojovala Janovu Ves (kdysi Zavadilka) a Truskavnu, prochází napříč přes Truskavenský důl. Při sestupu do dolu je cca v délce cca 50m zasekána do skály, hloubka je cca 2m.
Na výstupu k Truskavně se cesta dělí do dvou větví, pravděpodobně byly jednosměrné. V levé větvi cesty je v první zatáčce vysekán letopočet 1884.
Přispěl p. Soukup
Dražejov [Vladimír Kraus 11.12.2013]
Zajímavá je krátká skalní komunikace na konci této vsi (ona je celá mimořádná tím, že stojí na skalním hřebenu a jednotlivá stavení měla únikové východy skalními sestupy do okolí-zabušil-li někdo na vrata, dalo se na druhé straně utéci...).
Za posledními domy vede dolů předchůdce dnešní silnice z Rozprechtic, nyní se schody a hlídající Madonou....
Kokořínské skalní cesty [Vladimír Kraus 13.11.2013]
Do dnešních dnů se poměrně dobře zachoval labyrint skalních cest, vedoucích z obcí Mšeno a Sedlec do Kokořínského dolu. Jejich účel byl prostý-sloužily zejména pro dopravu obilí ke mlýnům v Kokořínském dole. Těch zde bylo přes 20, jen v úseku Ráj-Kaninský Důl klapaly 4 (bráno po toku Pšovky) - Vojtěchovský, Boudecký, Hlučov (viz i zde na ZO) a Podhradský. Zpátky se vozila mouka, pivo z pivovaru ve Vojtěchově, ale také voda z pramenů Stříbrník či Pod Vínem. Rozvíjející se Mšeno trpělo až do r. 1872 jejím nedostatkem. Ostatně i jiné obce, např. Šemánovice, měly tento problém a zde se voda nosila v putnách na zádech ze studánky v údolí. Údolní ... [více]
Husarská soutěska [Vladimír Kraus 21.12.2013]
Další historická komunikace, která sestupovala od planiny u Dubé do údolí Liběchovky, vedla Husarskou soutěskou. V poměrně nedávných dobách zde vedla ještě turistická cesta, značka však byla zrušena, protože dnes soutěska ústí prakticky v bažinách nad Rozprechtickým rybníkem, odkud neschůdno je na všechny strany.
Zahloubení od vozových kol je snadno patrné nad nade dnem soutěsky, k nalezení jsou i letopočty 1628, snad 1716 (s hornickými kladívky), 1723 a 1916, zhruba ve středu je k vidění vytesaný velký kříž a na jednom místě i kříž hákový z dob poslední války.
Vedle dolního ústí údolí vlevo je poblíž neudržované studánky skalní místnost, v minulosti snad obývaná trempy.
Jarmilina cesta [Vladimír Kraus 7.12.2013]
V mapě je takto označen předchůdce dnešní horské silnice, který začíná na pláni u silnice z Kokořína do Kaninského dolu tam, kde komunikace vstupuje do lesa a začíná klesat skalními roklemi do údolí. Tato dnes používaná komunikace byla vybudována ke konci 30. let 20. století, dost možná také v souvislosti s opevňováním státu před hrozícím nebezpečím z hitlerovského Německa (i když v Kokořínském dole přímo žádná linie bunkrů nebyla). Na cca 50 m dlouhém tunelu pod hradem v dolní části je datace 1935. Stavitelé měli mimořádný cit pro romantickou krajinu okolo Kokořína, proto jsou i kamenná zábradlí ve tvaru ozubených hradeb, viz foto. Silnice ... [více]
Kamenný most [Vladimír Kraus 8.12.2013]
Naprosto unikátní lesní "mimoúrovňovou křižovatku" můžeme spatřit na cestě z Jestřebic do Šemánovického dolu.
Skalní rozsedlina na počátku rokle byla překlenuta elegantním kamenným mostem, pod který byla svedena cesta, zatáčející vpravo do rokle klesající do údolí.
Pod obloukem je k nalezení letopočet 1890, ovšem není mi známo, zda je to datum stavby.
Pod Novým Bernštejnem [Vladimír Kraus 10.12.2013]
Dokonale zapomenutá je také krátká, dnes bezejmenná, skalní cesta od silnice u osady N. Bernštejn u Dubé na lesní plošinu v mapě označenou jako Bernštejn. Přístup sem nahradila asfaltka od hlavní silnice na Jestřebí, končící pod Vrchovany.
Měla i boční schodiště jako zkratku pro pěší.
Že byla cesta dlouho používána dosvědčují letopočty 1769 a 1861.
Nedvězí [Vladimír Kraus 10.12.2013]
Krásné zachovaná je skalní cesta od Nedvězí k Dražejovu, kterou z provozu vyřadilo vybudovaní nové silnice., dnes používané (zde letopočet 1887 nebo 1879), při které se odstranila překážející skála.
Na staré cestě se dochoval letopočet snad 1871.
I tato měla svou trasu pro pěší, aby si tak zkrátili cestu.
Cesta na Panenském hřebeni [Vladimír Kraus 12.12.2013]
Zcela opuštěná a téměř neznámá je krátká skalní cesta nedaleko rozcestí turistických značek nad Deštnou (spojovala ji s uvedeným hřebenem).
O její starobylosti nás přesvědčí letopočet 1751.Iniciály W.K. jsou k nalezení také na Úmrlčí cestě u Mšena, možná, že zde působil stejný cestář (?).
Cesta pod Vlhoštěm [Vladimír Kraus 31.3.2014]
Tato nedlouhá komunikace hluboce zaříznutá ve skále spojovala Vlhošťské sedlo s myslivnou Vlhošť a dále bylo možno pokračovat do Loubí či do Holan.
Nebyla nalezena žádná datace, pouze kartuše s iniciálami FN (?) a BJ.
Ebelova cesta - z Pavliček pod Dubovou Horu [Vladimír Kraus 6.1.2016]
Velmi úhledná a hluboce zaříznutá do terénu je také tato cesta.
Na jejím dolním okraji nalezneme značně zvětralé skalní plastiky Kalvárie a Madony s Ježíškem.
Cesta pod Horní Vidimí [Vladimír Kraus 12.4.2016]
Tato dnes již nepoužívaná cesta začíná na konci ulice, do které zabočíme pod kostelem vpravo (směrem od návsi). Pod posledním stavením najdeme skalní kapličku u bývalého (asi) lomu (letopočet 1869), cesta se zde větví a vpravo vede do míst, kde byly další lomy, přímo se vrací zpět na hřeben.
Pravděpodobně se jedná o předchůdkyni dnešní silnice do Dolní Vidimi, vedoucí okolo hřbitova.
Ucho jehly [Vladimír Kraus 8.5.2016]
Takto se nazývá uměle protesaná cesta, která spojovala dnes již zaniklé obce Nouzov a Radeč na Hrubosklasku (viz).
Starší mapy toto místo označují "V jehelném uše".
Sitenská cesta [Vladimír Kraus 20.7.2016]
Takto lze nazvat cestu ze Sitenského dolu nahoru na dnešní silnici, ústící asi 1 km od obce.
Nahoře je poměrně mělká, při sestupu do údolí je zaříznutá v místě elegantní serpentiny více.
Lze ji také označit jako cestu kostelní, pravděpodobně tudy chodili obyvatelé vesnice do kostela ve Vidimi.
Další větev vedla směrem k Šemanovicům, je dobře patrná v místě zvaném "U Štylce", kde lze také na její trase nalézt dva skalní sklepy, nejspíše po zaniklém obydlí.
Přímo ze Sitného vede cesta do Zimořského dolu, kde končí skalním zářezem.
Dříve toto byla zřejmně hlavní komunikace spojující obec s okolím.
Další, dnes již zcela nepožívaná cesta do ... [více]
Mlčeňská cesta [Vladimír Kraus 24.8.2016]
Dnes již téměř nepoužívaná cesta údolím od Janovy Vsi či Kokořínku podél starých lomů do Kokořínského dolu pod osadou Harakoko k mlýnu Mlčeň (či Mlčení). Dobové obrázky/pohlednice
Žádný záznam
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní
|
Komentáře a upřesňující informace k místu Nejsem si zcela jist... [natomnezalezi 2.4.2014 11:30] | Reagovatže tato problematika sem patří! Na západním okraji Rudné pamatuji jako malý kluk polní cestu vedoucí hruškovou alejí. Alej je dááávno vykácená, cesta zmizela a místo ní jsou tam dnes sklady. Pokud tady někdo začne vkládat kdejakou cestu s větším či menším historickým významem , tak se z toho po... Skalní cesty [zdenka 2.4.2014 15:33] | ReagovatNesouhlasím, třeba právě skalní cesty na Dubsku jsou nedílnou součástí místa a dost o něm vypovídají.
A co se týče alejí, na Frýdlantsku kdysi dvě studentky Blažena a Hana Huškovy zpracovaly studii o starých alejích na SZ Frýdlantska a je to velmi zajímavá studie.
Na SZ Frýdlantska dožívají staré aleje, kde jsou třešně, hrušně, jablka, ale i třeba moruše a mišpule. Jsou vysázené samozřejmě ještě původním obyvatelstvem, jsou to staré dnes se již téměř nevyskytující odrůdy. Jedna z nejkrásnějších alejí je třešňovka z Andělky ke kostelu sv. Vavřince do Vsi. Je odtamtud i krásný výhled na Jizerky z jiné strany. No, aleje už dožívají, ale pořád mají svůj půvab a člověk si uvědomí, jak to původní obyvatelstvo bylo provázané s krajinou. Veškeré ovocné stromy se naprosto dokonale hodily do krajiny, nebyly ani moc vysoké ani moc nízké, plodily, vydržely zimu, sníh, mrazy.....POskytovaly občerstvení poutníkům, lemovaly Boží muka, cesty ke kostelům..... Alej bez cesty není alejí, z čehož plyne, že ani alej bez lidí není plnohodnotnou alejí. Aleje, cesty a lidé patří k sobě - tak pravila Jana Mejzrová na konferenci Aleje ze všech stran. Staré aleje [Míla 2.4.2014 17:08] | ReagovatSouhlasím s paní Zdeňkou-děkuji za celý soubor Zapomenutá místa...,ale domnívám se,že i aleje k tomuto tématu patří...u nás na Mělnicku ať jedete od Kraluop(Býkevská alej),od Ml.Boleslavi (Liblická alej),od Prahy-ze všech světových stran na konci aleje se rýsuje věž Chráímu Petra a Pavla a mělnický zámek...každý artefakt,který zbyl z minulosti,má vypovídací hodnotu.Díky. Cesty a aleje [Alena Pokorná 30.10.2015 18:42] | ReagovatTaké souhlasím, že zaniklé cesty a aleje sem patří. Cesta je stavba jako každá jiná, byla udržována za nemalé peníze (jako dnes) a i aleje měly svého architekta a dotvářely krajinu. Cesty nevznikaly dodatečně po výstavbě obcí, ale naopak sídla vznikala na starých cestách. Most přes vodu by byl zbytečný, kdyby k němu cesta nevedla. Lidé cesty používaly k obchodu, žili na nich, spojovala je. Dnes je na mnohých z různých důvodů pusto. Pokud je fotografie či jen zmínka o zaniklé cestě či aleji, tak sem s ní. Navíc, když dnes půjdete po zaniklé cestě, tak vás dozajista zavede k zaniklé osadě (viz název těchto webových stránek).
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10087918347-putovani-starymi-cestami/ Skalní cesty [zdenka 12.9.2016 12:21] | ReagovatCesta z Pavliček pod Dubovou horu se nazývá Ebelova cesta, jak jsem se dozvěděla od pana Adamoviče.
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|
