Tocov (Totzau) také: Točcov, TotzaKategorie: Obec   Okres: Karlovy VaryDůvod zániku: Vojenský výcvikový prostor Hradiště (Doupov) - Období zániku: 1950-1960 (rok: 1953)Současný stav: Zničena zcela - zbyl ovčín (dnes rekreační chata) WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | | | 50.30777 | 13.08500 | dle mapy - centroid místa | Pavel Beran 1.1.2006 | | Historie a jiné článkyHistorie [Zdena Binterová 15.4.2005] Tocov ležel 6.5 km SZ od Doupova v údolní proláklině, v nadmořské výšce 590 m. Jeho středem protékal Petrovský potok, nazývaný dříve Totzauer Bach. Pramení na V okraji bývalého Tocova. Zemědělské usedlosti se táhly dlouze po obou stranách silnice, vedoucí ze Žďáru. Údajně to byla nejkrásněji položená vesnice Doupovska. Není ale jasné, od kdy existovala. Jako první zpráva o „Toczan" bývá uváděna roku 1369. Podle Frinda však kostel v Tocově stál již roku 1261 a roku 1384 je zde již doložena fara. Také druhý údaj zpochybňuje rok 1369, protože podle Stoklöwa vlastnil zde již roku 1234 statek ženský klášter v Doksanech. V každém případě patřil Toc... [více]
Tocov po válce I [Jiří Kripner 5.1.2007] Masakr v Tocově I. Vydáno dne 09. 01. 2005 Očitý svědek H. K. W. vyprávěl 1. května 1951 následující: „Ke starostovi v Tocově přišli dne 25. května 1945 dva policisté (ve zprávě jsou označeni jako komunisté), aby pátrali po místním a okresním vedoucím NSDAP z okresního města Kadaně, kteří se údajně měli skrývat v posledním domě vesnice. Oba policisté se odebrali do jim označeného domu čp. 85 a dostali informaci, že hledaní tu nejsou. Nato vtrhli do všech místností a narazili přitom na synovce majitele domu, Josefa Kutta ze sousední vesnice Žďáru u Doupova. Bylo mu řečeno, že je zatčen, náhle však vypálil několik ran, kterými zabil jedno... [více]
Tocov po válce II [Jiří Kripner 5.1.2007] Toulky minulostí: Masakr v Tocově II. Vydáno dne 19. 01. 2005 „V domě čp. 85 bydlela rodina Bartlova, manželé Johann a Marie a jejich děti Marie, Willi a Fritz ve věku 17, 15 a 12 let. Těchto pět obyvatel domu leželo mrtvých v předsíni, provrtáno bezpočtem střel. Poněvadž už se stmívalo, nařídil komandant, aby byly mrtvoly osvíceny svíčkami a potom museli všichni, muži, ženy a děti, procházet okolo a dívat se na ten hrozný výjev. Nato musely být mrtvoly hromadně pohřbeny mimo hřbitov. Podobná tragédie se udála v noci z 2. na 3. června 1945 na samotě Kottershof čp. 80, vzdálené od vesnice asi dvacet minut. Zde bydlela rodina Sacherova a... [více]
Tocov po válce III [Jiří Kripner 7.7.2008] Jmenuji se Christiane Brückener, rozená Müller… Je mi 80 let a narodila jsem se v Totzau, (v Tocově) vesnici, která ležela asi 11 km od Doupova (tato vesnice již neexistuje). Povoláním jsem lékařka pro všeobecné lékařství. V Doupově jsem chodila na gymnázium, které jsem ukončila maturitou. Potom jsem studovala na Karlově universitě v Praze. Bohužel jsem musela studium přerušit, protože jsem byla určena k totálnímu válečnému nasazení. Potom přišel rok 1945, ve kterém jsme zažili hrozné věci. Mé svědectví o zastřelených mužích nepochází z osobní zkušenosti, ale mám je od obyvatele vesnice, který všechny tyto zážitky sepsal. Tyto zápisy nyní ... [více] Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok | 1847 | 1861 | 1914 | 1921 | 1930 | 1947 | [zdroje údajů] | Počet obyvatel | 560 | 578 | 600 | 577 | 561 | 79 | Počet domů | 93 | 94 | 108 | 107 | 107 | ? |
Dobové obrázky/pohlednice
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní
|
Komentáře a upřesňující informace k místu Tocov [Vladimír Minařík 4.11.2005 17:09] | Reagovatzničeno - dnes jen zarostlé zbytky základů a části ohradní zdi býv. hřbitova. nad býv vsí směrem k Třídomí zachována kaple (resp. obvodové zdivo bez střechy) K článku Tocov po válce III. [Pavel Frýda 9.7.2008 19:19] | ReagovatZločiny, které byly po skončení WW II. spáchány na německém civilním obyvatelstvu je třeba jednoznačně odsoudit, osobně těchto otřesných případů lituji, odsuzuji je a líčení svědků věřím. Pro přesnost je třeba uvést, že slovo odveta (chcete-li msta) bylo z české strany vysloveno a dokonce kodifikováno zákonem č.115/1946 Sb. O právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků ze dne 8.5.1946. Hned v § 1 se uvádělo: "Jednání...v době od 30.9.1938 do 28.10.1945...jehož účelem bylo přispěti k boji...,nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů..., není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." Podobné zákony přijaly i jiné státy stojící tehdy před obdobnými problémy (např.Francie). Zákon je stále platný, nebyl nikdy zrušen. Avšak triviální formulace umožňující široký výklad, neexistující judikatura, nepřiměřeně dlouhé časové vymezení po skončení války, společně s nejvyššími místy doporučovanou "maximální liberální aplikaci" zákona způsobilo, že i nejbrutálnější aktéři této "spravedlivé" odvety vyšli nakonec čistí. Zkušenosti hovořily o tom, že většina těchto osob měla kolaborantskou minulost a vjela do nich bojovnost až se sovětskými a americkými tanky. K odsouzení na 20 let žaláře došel jen případ por.Karola Pazúra za otřesný masakr většinou žen a dětí na Švédských šancích u Přerova 18.6.1945. S nastolením komunistického režimu však Pazúr po 2 letech vězení opustil. Dnešní oficiální stanovisko ČR je, že existence zákona nebrání vyšetřování zločinů. Nicméně si nemyslím, že poměřování válečných zločinů za WW II.by bylo zcela od věci. Přidají-li se na onu pomyslnou misku vah spravedlnosti zločiny německého nacizmu a na druhou zločiny spáchané jako ona odveta, obávám se, že jazýček vah by se velmi výrazně vyklonil v německý neprospěch. Zdůrazňování jen německého utrpení vyhnaneckými organizacemi, pochodňové průvody vyholených radikálů o výročí náletu na Drážďany a zaměňování příčiny s následkem vůbec nepůsobí dobře a nejen na českou veřejnost. Hebrejština má pro něco takového těžko přeložitelný, ale obecně rozšířený výraz chucpe (kdo neví, viz Wikipedie). Re: K článku Tocov po válce III. [Petr 16.7.2008 16:19] | ReagovatK tomuhle se plně připojuji. Není co dodat. Re: Re: K článku Tocov po válce III. [novotný jaroslav 13.1.2014 14:23] | Reagovatjak může někdo za zločiny německých fašistů v druhé světové válce odsuzovat a trestat občany československa německé národnosti žijících od 13 století na území přenechaných hitlerovi československou vládou dobrovolně mnichovskou doodou. Přitom nějak nikdo neřeší odpovědnost slováků,kteří oficiálně republiku zradili a aktivně bojovali na straně fašistů aby po prohrané válce překabátili svojí hnusnou zradu a stali se nejhoršími katany sudeťáků ,maďarů,fašistů a ostatních svých spolubojovníků z doby slovenského štátu.Odsun a uloupení majetku obyvatel tohoto území byl nejhnusnějším činem československa v 20 století. Historie [milvin 12.12.2008 08:54] | ReagovatHledám staré fotografie Tocova a kontakty na starousedlíky, vyměním za novodobé fotografie, podle požadavku i vyfotím váš dům. Předem děkuji Milvin K článku Tocov po válce III [Jiří Hemmer 13.1.2014 15:13] | ReagovatSeznam zničených obcí a dalších hodnotných staveb by byl tak dlouhý, že by dosáhl z Prahy až na Moravu. Seznam toho co se skutečně kvalitně za 50 let postavilo a něco lidem přineslo by byl tak krátký, že by osahoval pouhých pár položek. K tomu připočtěme rozvrácené hospodářství,
<BR> a lidské vztahy. To se ten socialismus vyplatil?? Němci si řekli kdo chce kam, pomozme mu tam a odešli, protože nehodlali snášet ty věčné hádky a tahanice, které tuto zemi dusily. Poučení následuje.
<BR> Nikdo tu není schopen dát dohromady stát, který by jenom lidi netrestal, ale pomáhal jim vytvářet to co by vedlo k soběstačnosti jako tomu bylo před druhou světovou válkou a bránil jejich práva. Aby zase tahle země kvetla. Upřímně si odpovězte na otázku: dokážu se v této době orientovat a můžu něco udělat, aby se tady něco změnilo?
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|