býv. hran. pásmo [Vladimír Minařík 11.10.2005 17:24] | Reagovat
v Novohr. Horách poblíž opuštěného Pohoří. dnes jenom skupina starých stromů na velké louce

Re: býv. hran. pásmo [Pavel Beran 16.10.2005 17:23] | Reagovat
současný stav doplněn. díky.

Stav [Vláďa 4.3.2006 11:18] | Reagovat
V hustém porostu lze nalézt pozůstatky základů starých domů částečně poničené novodobými zlatokopy pátrajícími po kamených korytech. Ovocné stromy postupně odumírají vlivem nevhodných podmínek. Ke konci války nedaleko osady údajně zůstaly zapadlé tanky Wehrmachtu podle toho se říká jedné lesní křižovatce U tři tanků.

Ulrichov [Vláďa 4.3.2006 11:23] | Reagovat
Nedaleko osady se nalézala rovněž osada Ulrichov. Po roce 1951 zde byly zřízena rota Pohraniční stráže jenž některé starší objekty využívala jako kuchyň a hospodářské zázemí. Dále zde byly postaveny tzv.papíráky a bytovka pro vojáky z povolání. Do současné doby se zachovala bytovka jenž je využívána pro rekreační účely, základy z roty PS a rozvaliny kuchyně pod cestou.

Tři tanky [M.Prach 9.11.2007 15:38] | Reagovat
Dobry den, jen doplneni k nazvu u Tri tanku, na danem miste pobliz Pauliny na konci valky doslo palivo dvema (alespon pokud si dobre pamatuji) nemeckym obrnenym vozdilum a jednomu tanku, posadka je proto nechala na miste, zapalila a odesla pesky za hranice. Na miste je i informacni cedulka a lze najit i zbytky vozidel - kusy pneumatik, plechu apod.

Re: Tři tanky [P.J.Šafařík-Skalinský 6.11.2014 19:58] | Reagovat
Původně Za tanky - zbytky vozidel tam byly ještě počátkem 50.let

Založení sklárny [Michal Kurz 1.12.2007 15:15] | Reagovat
V článku " Trochu historie " se uvádí jako zakladatel huti hrabě Georg Franz Buquoy, s čímž si troufám nesouhlasit, jelikož Pavlína vznikla roku 1780. Georg Franz Buquoy žil v letech 1781-1851. Je pravda, že na svém panství založil řadu skláren, ale tato byla zřízena už jeho strýcem Janem Nepomukem ( 1741 - 1803 ), který ji pojmenoval po své neteři Pavlíně, sestře Georga Franze.

Re: Založení sklárny [Zdeněk Pechar 1.12.2007 17:40] | Reagovat
Krumlovský archiv uvádí jako zakladatele huti Paulina, Jana Mayera ( zakladatele sklárny v Lenoře). citace" Jan Mayer založil huť Pavlínu u Pohoří na Šumavě, na úpatí hory Kamenec v roce 1780. Vyráběla se zde klasicistní skla s diamantovým brusem. Huť zanikla roku 1852".

Re: Re: Založení sklárny [Michal Kurz 2.12.2007 15:09] | Reagovat
Nejsem si jistý, jestli Mayer nezískal huť až posléze od Buquoye do pronájmu. I když faktem je, že sám postavil Skleněné a Stříbrné Hutě v bezprostředním okolí Pavlíny, a posléze samozřejmě i sklárnu v Lenoře. Zkusím ještě něco k tomuto tématu najít.

Re: Re: Založení sklárny [Michal Kurz 3.12.2007 16:01] | Reagovat
Tak v knize Novohradské hory ( nakl.Baset, 2006 ) se v kapitole o novohradském sklářství uvádí, že Pavlína byla založena Janem Nepomukem Buquoyem a vystavěna skelmistrem Josefem Schreinerem. Zpočátku vyráběla jen obyčejné tabulové a duté sklo, ale r. 1797 si ji pronajali Mayerové a ti začali s výrobou kvalitního křišťálového skla. R. 1814 pak huť převzalo do správy novohradské panství. Výroba se tu zastavila krátce po smrti Jiřího Františka Buquoye, který zemřel r. 1851.
Pokud tedy jde o konkrétního " zakladatele " huti, myslím, že iniciativa vyšla nejspíš od hraběte Buquoye a Schreinera pak pověřili realizací předem daného plánu a poskytli mu podporu. Mayer si Pavlínu následně v dalších desetiletích pronajal.

Re: Re: Re: Založení sklárny [Zdeněk Pechar 3.12.2007 16:28] | Reagovat
Díky za upřesnění, téměř stejný chronologický sled událostí se mi podařilo najít v jednom tisku. V tom případě je publikovaná správa Krumlovského archivu velice zavádějící a nepřesná. Dalo by se říci "paskvil". Ještě jednou dík.

sklárna Bonaventura [Lubomír Šmrha 2.12.2007 17:52] | Reagovat
….dle dochovaného ústního sdělení pana Franze Görnera z roku 1830, který byl zaměstnancem ve sklárně Adolf ve Vimperku u Johanna Meyra, k historii založení skláren na Buquoyském panství cituji.:
„ …v roce 1765 přichází Josef Meyr jako sklář do Schwarzthal bei Buchers, v roce 1769 si pronajímá s finančním přispěním svých přátel a příbuzných zdejší sklárnu, kterou úspěšně provozoval. Dále si pronajal sklárnu Silberberg bei Buchers a zcela ji vystavěl včetně dalších potřebných objektů.
Později potom postavil druhou sklárnu Bonaventura.“