Popelná (Reckerberg)Kategorie: Osada  (správní obec: Nicov) Okres: PrachaticeDůvod zániku: Nespecifikováno - Období zániku: NespecifikovánoSoučasný stav: Zničena částečně WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | | | 49.10053 | 13.59978 | odvozeno z mapy | Bohumil Toms 27.8.2008 | | Historie a jiné článkyVývoj počtu obyvatel a domů [pašerák 2.1.2018] Jiné varianty názvu osady Reckerberg:Rhekerberg,Rikerberg,Rükerberg,Rhökerberg,Rekenberg. V roce 1773 stálo ve stašské části Reckerbergu 15 domů,z nichž pouze 8 platilo daň vrchnosti.Pro tuto osadu stašské královácké rychty činil úrok v roce 1769 částku 30 zl. a 23 kr. Dle statistiky J.Trajera bylo v roce 1862 v Reckerbergu (i s Ranklovem) 22 domů a 163 katolíků. "22 domů po různu dílem po výšině,dílem v úvale,163 ob.něm.,kr.Pís.,okr.a býv.dom.Kašp.Hor.,kat.obc. Brunn,pol.obc.a far. Nicov"(doslovný přepis z Podrobného popisu všech měst,vesnic,dvorů,mlýnů,...a zaniklých osad království českého od Jana Ortha a Františka Sládka z roku 1... [více]
Historie [pašerák 3.1.2018] Obří hrad, hradba z doby Keltů, je zde nejstarší památkou na lidskou činnost. Kopání pod vědeckým dohledem (C.Streit, Praha) bohužel nepřineslo žádné nálezy keramických střepů ani kousků kovu. S výjimkou Fuchsenmühle, který je pravděpodobně starší než ostatní zemědělské usedlosti, patřila tato oblast do stašské svobodné královácké rychty. Když hrabě Kolowrat-Krakowski v roce 1711 prodal pozemky, vznikly zde první tři hospodářství. Na západním úbočí Popelné hory to byly dvory "Paulus" a "Franzl". Naproti nim, přes tok Losenice, na východním svahu vrchu Valy pak "Wallisch". V roce 1734 odprodala hraběnka Mansfeldová 2360 sáhů lesa čtyřem osadní... [více]
Školy v Reckerbergu [pašerák 27.4.2018] Aby byly děti ušetřeny každodenní cesty do školy v Nicově,z počátku se vyučovalo ve Fuchsenmühle,poté v Oberemühle a nakonec v Hanesnhofu.Majitelé těchto usedlostí se snažili vybudovat svou vlastní školní budovu.I obec Stachy viděla nutnost postavit školu a tak mlynář z Fuchenmühle odprodal svůj pozemek. Ale starosta Nicova nesouhlasil s výstavbou školy a protestoval v Praze i u císaře ve Vidni,aby si vymohl zákaz.Tam mu bylo zadáno,aby stavba školy byla neprodleně zahájena.Ve školním roce 1901/02 se sešlo ve škole přibližně 30 dětí.Byla to expozitura školy v Nicově a nacházel se v ní i skromný učitelský byt. (info z knihy "Im Lande der küni... [více]
střípky o Reckerbergu z webu Kohoutí kříž [pašerák 20.6.2018] ...První zastávkou bývala střecha kůlny při hospodě "u Zaudürrnů" v Popelné.... (z článku Idy Gerstbergerové,kde popisuje její pěší cestu z Plání do gymnázia v Kašperských Horách) ...Pak cesta klesala při Bílém potoce až k odbočce na Popelnou (Reckerberg). U tamní kapličky se zástup zdržel ke krátkému oddechu a několika otčenášům. Dál se pokračovalo přes hájovnu zvanou Gmoareid (Hegrei Freid) až k vrchu Kasberg... (z článku Johanna Luksche,který popisuje poutní procesí z oblasti Horské Kvildy do nicovského kostela) O mlýnu a mlynářích [pašerák 12.1.2021] Nicovsko-reckerbergský mlýn stál v nadmořské výšce 868 m. Zatím nejstarší nalezený matriční údaj o jeho existenci je z roku 1742. Tudíž je vodní provoz zakreslen již v mapě 1. voj.mapování z let 1764-68. Budova mlýna s obytnou částí byla časem přestavěna a vedle ní rovnoběžně postavena další hospodářská budova spojena bránou v uzavřený dvůr. Přes cestu v mezi naproti bráně je sklep a vedle něj malá kamenná kašna. Nad obytnou částí mlýnské budovy byla protáhlá střešní zvonice s dvojramenným křížem na špici, jež zanikla patrně až po odstěhování posledních usedlíků při následné přestavbě mlýnského areálu v rekreační zařízení. Vodní kolo (ve sk... [více] Vývoj počtu obyvatel a domů
Dobové obrázky/pohlednice
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní
|
Komentáře a upřesňující informace k místu Popelná [Václav Boněk 30.8.2008 13:09] | ReagovatPopelná ještě v roce 1950 měla 22 obyvatel, koncem padesátých let byl obydlen mlýn, v dalších letech je uváděno až 8 obyvatel (v roce 2001 již pouze jeden) - jednalo se převážně o zaměstnance podnikových rekreačních zařízení, z nichž se po roce 1950 staly hotely. Zmíněný mlýn v šedsátých letech koupil Zemědělský nákupní a zásobovací podnik a přestavěl na své rekreační zařízení, po roce 1990 hotel, nyní již několik let uzavřený. Obdobně bývalá škola byla - po přestavbě - podnikovým rekreačním zařízením, nyní hotel. Centrum Popelné u mostu přes Losenici mělo 6 domů, v okolí Popelné pak bylo uváděno až 15 samot, z nichž některé dodnes přečkaly jako soukromé rekreační objekty.
Malá oprava - Popelná v současnosti patří do obce Nicov. Re: Popelná [Zdeněk Pechar 28.1.2012 18:51] | ReagovatReckerberg byl rozdělěn na tři části. V té co patřila pod Stachy bylo ke konci války 9 domů,zůstaly dva (čp.150 a 175). Hájovna, ta patřila pod Červenou a zanikla před koncem války. Dnešní Popelná měla 9 domů, nyní 5 (čp.23, 24, 29, 4E a 4). Popelná [Václav Boněk 20.12.2012 18:05] | ReagovatK mému předchozímu příspěvku musím dodat, že bývalý mlýn už opět funguje jako hotel - s příjemným personálem a dobrou kuchyní. Reckerberg [Rudolf Woldrich 25.4.2013 12:55] | ReagovatDnes Popelná, místně Likiperk. První zmínka je z roku 1734, kdy M. a J. Wűnterové koupili kus lesa v tak zvaném Rikebergu. V letech 1740 a 1755 se o nich psalo jako o Reckerbergerských. Název je převzat z německého Recke = obr, rek. Název Popelná je z překladu jména hory Aschenberg, lidově Ušniperk. Název Popelná se začal používat po roce 1945 Pionýrský tábor Popelná [Hana Fořtová 1.11.2016 20:54] | ReagovatPopelná v 60. letech. Jezdila jsem sem každým rokem na pionýrský tábor a v nynějším hotelu byla kuchyně, kde výborně vařila paní Škrlantová a paní Nácovská, jídelna a herny. Patřilo to podniku Elektropřístroj Písek a jeho hospodářem byl pan Škrlant-Škrdlant z Písku. Do dnes jsem se nikde nedočetla, že tam tento pionýrský tábor existoval. Re: Pionýrský tábor Popelná [Lenka 2.11.2017 21:45] | ReagovatPana Skrdlanta i chatu si dobře pamatuju, taky jsem tam jezdila. Popelná- dodatek [Jan Vlček 22.5.2018 07:18] | ReagovatPokud jde o lokalitu Popelná/Reckerberg, je potřeba pro doplnění uvést ještě několik údajů. Místo se nalézá na rozhraní tří různých katastrálních území a to Studenec u Stach/dříve Brunn/, Stachy a Červená u Kašperských Hor/ dříve Rothseifen/.Doposud existují stavby v k.ú.Studenec u Stach a to :
dům čp.4 Studenec/st.p.14,dům čp.29 Popelná/st.p.15, dům čp.4 Popelná/st.p.16/1 , dům čp.3 Popelná/st.p.16/2, dům čp.24 Popelná/st.p.24,
dům čp.23 Popelná/st.p.27 a dále nově vzniklé :zemědělská stavba/st.p.29 a rekreační stavba Studenec ev.č.5/st.p.30.
V k.ú.Stachy pak dům čp.150/st.p.192 a čp.175/dříve čp.152/st.p.190.
Veškerá původní zástavba byla popsána v knize "Im Lande der künische Freibauern",konkrétně Popelnou a okolí popsali autoři ,pánové Anderle a Winter.Pro názornost a přehlednost vytvořili skicu,kde zobrazili umístění jednotlivých staveb, ovšem bez ohledu na to,ve kterém katastrálním území se stavba nachází.Skica ke dnešnímu datu na těchto stránkách však prezentována nebyla.
Čísla uvedená u jednotlivých zákresů nejsou čísla popisná ve smyslu ustanovení zákona o Pozemkovém katastru,ale čísla pořadová nebo orientační. Vzhledem k tomu,že u zbořených staveb došlo v Katastru nemovitostí ve většině případů k přečíslování ,je lokalizace původních míst,evidovaných v Pozemkovém katastru,obtížná.To se týká pro Popelnou zejména nemovitostí v k.ú.Stachy.
V současnosti jsou mapy PK dostupné na www.nahlizenidokn.cuzk.cz případně www.cirkevni-restituce.cuzk.cz.
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|