PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
› Přidat obrázek
› Přidat článek
› Přidat odkaz
› Přidat GPS
[Pavel Beran 11.7.2005] 
Kyselov  (Sarau)   také: Společnice, Neustift

Kategorie: Osada   (správní obec: Dolní Vltavice)
Okres: Český Krumlov
Důvod zániku: Hraniční pásmo -
Období zániku: Nespecifikováno
Současný stav: Zničena zcela

 WGS-84 souřadnice (GPS)
 Šířka N(Y)°Délka E(X)°PopisVloženo 
  48.68277 14.05833 dle mapy - centroid místa Pavel Beran 1.1.2006  
  48.68520 14.06843 GPS - střed bývalé osady - správná poloha  21.3.2010  

 Historie a jiné články
Nemecky preklad  [Dieter Pohl 8.3.2007]
Relevantni pouze pro preklad

 Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok18901910192119301950[zdroje údajů]
Počet obyvatel10426545325618
Počet domů 2860 32

 Dobové obrázky/pohlednice

 Novodobé obrázky

 Ostatní


Komentáře a upřesňující informace k místu


Kyselov [Vladimír Minařík 21.10.2005 16:18] | Reagovat
na pravém břehu Lipna proti Dolní Vltavici, dnes zcela zaniklé, je tu jen dřevěný kříž. zachována budova staré celnice jz. při státní hranici
Almosenschein/Almuženka [Pavel Hejzlar 3.10.2006 16:05] | Reagovat
In meiner Sammlung von Almosenscheinen habe ich auch einen 10 Heller Almosenschein von Sarau./V mé sbírce almuženek se také nachází jedna 10-haléřová z Kyselova.
Kyselov [Zdeněk Pechar 7.3.2007 21:33] | Reagovat
Většina obce zatopena Lipnem, nebo zbourána kvůli ochranému zátopovému pásmu. To co bylo na nynějším pravém břehu byli podle mých informací roztroušené samoty, které zanikly kvůli blízkosti státní hranice.
Výňatek z klášterní kroniky:
Klášter premonstrátů v Drkolné založil na obchodní cestě ves a dvůr Kyselov, který je německy nazýván Sarau. Tuto cestu později dostal zvíkovský hejtman Hirze, který byl věrný služebník krále Václava I. a „vysloužil si újezd na Mokrém“. Nejednalo se o velké území, ale „půda zde byla velmi úrodná a středem procházela stezka do Rakous“. Protože Hirz neměl potomků, rozhodl se se svou manželkou Daricí darovat újezd „na Mokrém“ klášteru Svatá Koruna. Král Přemysl Otakar II. potvrdil toto darování 27. března 1268.
. Už roku 1332 je uváděn na kyselovské straně Vltavský dvorec, tj. "Hof vor Wulda" (později tzv. dům "U Boara", "Boarhaus" čp. 2), kde se zřejmě nacházelo i schläglské ("drkolenské") "vltavské mýto" ("Maut vor Wulda"), neboť už roku 1337 tu dává probošt Ulrich I. zjistit příjmy z mýtného.
Teprve později byla na pravém břehu těsně vedle mostu postavena schläglská mýtnice (Schlägler Mauthaus), pozdější dům čp. 1. Tento dům klášter roku 1777 prodal. V roce 1783 bylo klášterní mýto císařem Josefem II. zrušeno, ale hned rok po jeho smrti, tj. roku 1791 zase
obnoveno
Kyselov 256 duší - 1930 ( církevní údaj)
Re: Kyselov [Kamarýt 21.5.2007 12:38] | Reagovat
August Sedláček ve své knize "Hrady, zámky a tvrze království českého (díl třetí) zmiňuje jakéhosi Kamareta z Kyselova při prodeji dvora Brusný ve XIV. století.
Letecké fotky [Neubauer 24.8.2007 15:44] | Reagovat
Ty letecké obrázky ukazují jiný Kyselov pod Malšínem.Zaniklá obec je kousek jinde u hranic s Rakouskem.Na břehu Lipna je tam převoz Dolní Vltavice-Kyselov.
Kyselov [Josef 28.4.2008 18:02] | Reagovat
Mám dojem z těch fotek a i z paměti, že jde o ten zaliv na Lipně, který zasahoval až za statní hranici. Uprostřed mostku byla mříž. Udajně tam peesáci kdysi na začátku 80 let lapili potapěče, který přeplaval celé Lipno a tam skončil.
Re: Kyselov [Honza Reiter 29.4.2008 10:27] | Reagovat
Koukněte, prosím, do mapy, nikdy žádná lipenská zátoka nezasahovala až za hranice! Šlo maximálně o hraniční pásmo. jeden můj známy kdysi za komoušů se také bál, abych při jízdě po Lipně neskončili v "Rakouské" zátoce, ale ona to je RakoVská zátoka!
Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 29.4.2008 18:57] | Reagovat
No právě při pohledu do mapy je při maximálním naplnění Lipna, zatopen i kousek rakouska ! A ta mříž pod tím mostkem opravdu byla. Ale za ní bylo a stále je naše území. Viz http://mapy.1188.cz/#pos=48.673589;14.059854@sc=5000@m=turisticka;fotomapa;katastralni;
Re: Re: Re: Kyselov [Honza Reiter 30.4.2008 12:54] | Reagovat
...mříž v žádném případě nezpochybňuji, ale abychom se tu zbytečně nedohadovali, pokud se podíváte na www.mapy, či do jakékoliv turistické tištěné mapy, tak ta zátoka u býv. Kyselova dosahuje do těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, nikoliv na jeho území.
Re: Re: Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 30.4.2008 17:26] | Reagovat
Záleží na výši hladiny Lipna. Zajeďte si na Kyselov na můstek u zátoky, a uvidíte, že hraniční kameny jsou postaveny na dřevěných kůlech, které bývají potopeny a z vody čouhají jen kameny a pod nimi kousky kůlů. A voda jde až do Rakouska. Za bolševizmu Rakousko údajně proti zatopování protestovalo.
Fotky kamenů na kůlech mám v Praze, tak se na Kyselov dostanu snad dřív tady od Vimperka abych udělal nové a přiložil je.
Re: Re: Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 1.5.2008 17:41] | Reagovat
Souhlas se vším co uvádíte. Rakousko opravdu protestovalo, diplomatickou nótou. Ale bylo jim to houby platné.
Re: Re: Re: Re: Re: Kyselov [lacimilan 26.1.2009 23:59] | Reagovat
Můžu potvrdit,že při vyšší hladině vody v přehradě voda šla až na ůzemí Rakouska,byl jsem na Lipně 2 roky na vojně(P.S.) a provádělo se tam i hlídkování na motor,člunech a ta mříž pod mostem tam byla z důvodu,aby se tam nikdo náhodou neprolezl a nedostal se za hranice.Bylo to v letech 1986-1988
Re: Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 30.4.2008 17:31] | Reagovat
Myslím že když si najedete na odkaz co jsem dal do předchozího příspěvku, bude vše jasné. Jenom bych chtěl dodat že tyto mapy jsou přesnější než Vámi citované mapy.cz a to včetně katastru.
Kyselov [Cumbuch Manana 28.4.2008 22:12] | Reagovat
Ve dvou publikacích, které mám bohužel v Praze a jejichž názvy si nejsem schopen vybavit, je uveden německý název jako Saurau. S názvem Sarau jsem se nesetkal.
Re: Kyselov [Honza Reiter 29.4.2008 10:31] | Reagovat
Chci jen upozornit, že i v publikacích nakladatelství Baset týkající se Šumavy , Českého lesa a Novohradských hor jsou chyby! Tak abyste se nenechal zmást:-) ! Např.. ves Sruby na Šumavě (Heuhof ) je tam uvedena jako Neuhof a třeba osada Berau u Pohoří na Šumavě je tam uvedena jako Beran! ...Ale to sem asi nepatří.
Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 29.4.2008 14:24] | Reagovat
Správně bude Sarau, hledal jsem oba výrazy, a Saurau je někde v Rakousku, Kyselov byl všude jako Sarau. Do Prahy se dostanu až někdy koncem léta abych to zjistil.
Omlouvám se.
Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 27.1.2009 23:57] | Reagovat
Když vydím ty fotky co jste přidal, mám dojem že někde na netu byl vyfocenej hraniční kámen pod vodou. Ale už si nevzpomenu co to bylo za stránky.
Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 28.1.2009 00:09] | Reagovat
To je možné, že jste viděl tyhle dvě fotky na mé fotogalerii http://picasaweb.google.com/cmanana/Umava2#, ale mohlo to být i od někoho jiného někde jinde.
Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 28.1.2009 00:37] | Reagovat
Tam byla fotografie zatopeného kamene a bylo to zabraný pod vodou - při potápění. Pokud si vzpomínám snad u toho byl titulek "kyselovská zátoka", nebo něco podobného. Tyhle jsou ale taky dobrý.
Kyselov - Sarau [Zdenek 17.2.2009 14:17] | Reagovat
Omlouvám se, že do toho vstupuji, ale jsem přesvědčen, že poloha obce není správně určena. Podle mně se Kyselov ( Sarau ) nachází cca o 800 m na sever na souřadnicích 48,41,04 /14,04,06. I oba zde uvedené obrázky jsou z Račínské zátoky, která se rozlila kolem Ježovského potoka ( Igelbachu ) - kde hladina jde skutečně za max.vzdutí až mírně za hranici a ne z Kyselovské zátoky, která je severněji a je menší. Obec byla cca 100m východně od nástupiště na přívoz na pravém břehu. Název Kyselov má údajně svůj původ ( i v německém tvaru Sarau ) v kyselosti vody vytékající z blízkých rašelinišť - velký rašelinový poloostrov - je stále cca 2 km na SZ. Začátkem 80. let ( rok teď přesně nevím ) se při letní bouři část poloostrova utrhla a vichr jí dopravil přes vodu k hospodě v Hůrce - ten plovoucí ostrov byl propleten kořeny a byl cca 30m dlouhý, dobře 15m široký a místy 1,5-2m vysoký. Byl pár let na břehu pod hospodou než se rozpadl - lezli jsme na nej s našimi dětmi při koupání. Kdybych to nezažil, asi bych to považoval za "latinu". Na druhou stranu přehrady se tehdy nesmělo a to odkud by rašelina mohla být určila naše známá paní Lomecká, která vyrůstala před válkou na Jestřábí - Habichau - cca 2 km jižně od Hůrky na druhé straně Olšinského potoka. Ale abych se vrátil ke Kyselovu, pokusím se to místo přesně nafotit až nebude už sníh a ještě nebudou listy. při normální vegetaci tam již není nic vidět.
Jak se hlídala hranice a zadržovali narušitele. [Bývalý pohraničník. 18.2.2009 18:11] | Reagovat
Začátkem sedmdesátých let na hranici přituhlo, generál Šádek-velitel PS, ještě spokojeně žije s velkým důchodem dělal dusno, vyhazoval z armády myslící trochu slušné důstojníky. V nádražních pokladnách na nádražích od Aše po Bratislavu seděli pokladní - AKTIV - podávali na PS útvary tel.hlášení o každém, kdo cestoval někam k blíže k hranici, nebo kdo se jim nezdál. Byli za to odměňováni slušnou částkou. Lidé byli zadržováni ve vlaku třeba u Kaplice. Dopraveni na PS rotu a tam podrobeni výslechu. Pokus o přechod jim byl většinou přišit. Nechali sedět v prázdé místnosti maminku s malým děckem v náručí. Proti ní seděl pohraničník se psem a ostře nabitým samopalem, pokud se nepřiznala nepustili ji ani na záchod. Manžela nechali projít uličkou pohraničníků, po pár ranách se přiznal. Pak byli převezeni na KS SNB do krajského města. Jednalo se většinou o občany NDR a Polska. Voda jezera skutečně při plném stavu sahala na kousek uzemí Rakouska. Na rotách panoval strach. Několik pohraničníků se dostalo do vojenské věznice v Sabinově. Volno bylo využíváno na brigády SSM, dovolání takřka nebylo. K PS rukovalo mnoho lidí zvlášť prověřených a všeho schopných. Byl dělán tuhý nábor do KSČ a SSM. Pak se jim to zúročilo v zaměstnání. Bylo málo vycházek, nebylo kam, na nich se pohraniočníci většinou opili, pak se pokusili při návratu z hospody na rotu přeplavat Lipno. Dopadlo to tragicky. Jedním z velitelů co měl mozek byl v té době poručík Plechatý, byl odněkud od Blatné.
Re: Jak se hlídala hranice a zadržovali narušitele. [Jirka 19.2.2009 21:06] | Reagovat
Jestli jsem to dobře pochopil tak jste tam v 70tých letech sloužil? Jak jsem zjistil tato rota byla z mála která byla za dráty a na hranici to bylo opravdu jen pár metru. Chci se zeptat? To byla celá obehnána dráty a střežená? Nebo to byla součást ŽTZ která probíhala nedaleko? Pamatuji když jsme z VU na Tomáši občas jezdili na přívoz tak nás někdy někdy kontrolovali PS a jindy tam zas nebyla ani noha. Dík za odpovědˇ.
Kyselov [Vlastimil Hromada 23.2.2012 12:18] | Reagovat
Ani Kyselov nebyl zaplaven vodami Lipna,hladina se zastavila těsně u okraje osady,jak je vidět na leteckém snímkování z roku 1952.
Nová kniha o PS / rota Kyselov [ZŠ. 20.8.2017 15:59] | Reagovat
Vychází kniha o Volarské brigádě PS, pod kterou patřila i rota Kyselov - http://www.zdeneksmida.cz/projekty/kniha-o-volarske-brigade-pohranicni-straze/cs_CZ-302197.html
Re: Nová kniha o PS / rota Kyselov [Bývalý pohraničník 28.10.2019 09:51] | Reagovat
PS rota Kyselov patřila v roce 1974 pod 15. PS brigádu České Budějovice, které velel plk. Soukup.
Re: Re: Nová kniha o PS / rota Kyselov [Zdeněk Šmída 28.10.2019 18:12] | Reagovat
Volarská brigáda fungovala jen do roku 1962, pak rota patřila k té Českobudějovické. Aktualizuji odkaz http://www.zdeneksmida.cz/knihy-a-projekty/kniha-z-historie-10-brigady.html
 Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 87 do následujícího políčka:

   


Processing time: 233 msec.
IP address = 18.218.81.166
desktop version