Plzeň-kasárna 35.pěšího pluku (Pilsen - Kaserne des 35en Regiments) také: Pětatřicátá kasárnaKategorie: Jiný  (správní obec: Plzeň) Okres: Plzeň-městoDůvod zániku: Nespecifikováno - Období zániku: 1960-1970 (rok: 1969)Současný stav: Zničena zcela WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | | | 49.74750 | 13.37306 | z mapy atlas.cz | Pavel Frýda 16.3.2007 | | Historie a jiné článkyZ historie slavného 35.pěšího pluku a jeho kasáren [Pavel Frýda 17.3.2007] Pluk, později označený číslem 35, byl založen dekretem Leopolda I. dne 8.1.1683. Během téměř tří set let své existence se zúčastnil 72 tažení a více než 60 bitev.Část pluku se zůčastnila již při obraně Vídně proti Turkům v r. 1683. Plzeňský regiment se také zůčastnil protitureckých tažení prince Evžena Savojského, mimo jiné dobýval Bělehrad (1688) a Petrovaraždín (1716, dnes Petrovaradin v Srbsku). Znovu bojoval ve válkách o Španělské dědictví, v Sedmileté válce a ve Slezských válkách s Prusy, pod velením maršála Dauna a známého generála Laudona se pluk podílel na rozdrcení pruského krále Bedřicha Velikého v bitvě u Hochkirku r.1758. V r. 176... [více]
Vojenské hudby u 35.pěšího pluku [Pavel Frýda 8.5.2010] První zachycená zmínka o hudbě 35.pěšího pluku je z roku 1779 a uvádí se kapelník jménem Johann Zandel. Mezi kapelníky plukovní hudby vynikli zejména František Šmíd (1869-86) a Emil Kaiser (1886-93). Posledním kapelníkem byl od roku 1893 Antonín Köhler. V roce 1839, když byl pluk posádkou v říšské pevnosti Mohuč, narodil se Josefu Královi, příslušníku plukovní hudby syn Johann Nepomuk, který se stal později známým vojenským kapelníkem a hudebním skladatelem. Jako plukovní pochod se od sedmdesátých let devatenáctého století používala skladba kapelníka Františka Šmída „Philippović – Marsch“ (polní zbrojmistr Philippović byl v letech 1867-90 maj... [více]
Dobové obrázky/pohlednice Osobnosti |
Novodobé obrázky
|
Ostatní Mapy |
Komentáře a upřesňující informace k místu Zbytky kasáren. [Rudolf Přibáň 17.3.2007 08:43] | ReagovatPřestože hl. budova byla koncem 60-tých let zbourána, lze vidět ještě dnes poslední zbytky budov, které patřily k areálu kasáren. Jsou to budovy, kde ještě před nedávnem sídlil Hasičský Záchranný Sbor Plzeň v Pobřežní ulici (cca 150m od místa, kde stála hlavní budova). Podle pamětníku tam byly stáje a další tech. zázemí 35. pěšího pluku. Re: Nedatovaná fotografie detail=34787 [Pavel Frýda 17.3.2007 21:10] | ReagovatDobrý den pane kolego,
<BR> <BR> reaguji na mail, který mě od Vás přišel. O jízdě vozidla jsem při zakládání fota moc nepřemýšlel, ale na Váš popud jsem znovu fotku posuzoval, jak podle plánku města z roku 1946, tak podle dalších fotek okolí z 60.let (myslím, že se tam dopravní situace od doby I.republiky do té doby nezměnila) a podle mého názoru vozidlo jede vlevo! Kolem postraní zdi kasáren ze strany Nejedlého sadů vedl úzký chodník se stromy, pak byla silnice, poměrně úzká, ale obousměrná a z ní vozidlo vyjíždí dál na Klatovskou. Na zmíněné fotce je silnice zakryta kramářskými boudami, které stály na následném širším pásu pro pěší a kde rostly další dvě řady stromů a zelený pás. Je to můj názor, mohu se mýlit. Pětatřicátá kasárna matně pamatuju, byl jsem ale příliš malý, tehdy mě zajímalo více zdali už dostali v obchodě Eskymo za 0,50 Kčs, než nějaká stará barabizna. Děkuji za připomínku k budovám v Pobřežní ulici. To jsem nevěděl. Re: Re: Nedatovaná fotografie detail=34787 [Rudolf Přibáň 18.3.2007 08:57] | ReagovatMně bylo v dobé, kdy se kasárna bourala 15let. Máte pravdu, že se tam dopravní situace změnila. Ano, v popisu dopravní situace máte pravdu, byly tam 2 obousměrné silnice se středovým pásem a stromořadím. Podle mne vozidlo vyjíždí z komunikace, ktará bykla blíže kasárnům a směřuje k synagoze. Z tohoto pohledu se zdá, že jede blíže pravému chodníku a tudíž vpravo. Za ním je tramvaj typu Bovera ve stanici Palackého třída, které v Plzni jezdily zhruba do poloviny 60tých let. Podle nástavby na střeše kasáren na jihovýchodním nároží (tipuji, že to byla vidová hláska) a kterou nepamatuji, bych datoval ten snímek zhruba mezi roky 1939 - 1958. Snad se k tomu ještě někdo vyjádří. Co se týká budov v Pobřežní ulici, je to informace mého děda, který byl příslušníkem c.a k. 35. pěšího pluku do podzimu 1914, kdy padl do ruského zajetí. místo [Steiner 26.1.2010 18:49] | ReagovatUlice se stromořadím, to byla nádhera! Bylo by dobré víc šlapat městským otcům na paty, aby se různá stromořadí, dřív tak běžná, do plzeňských ulic vrátila...
Škoda těch kasáren, byla to pěkná budova. Dnes mohla klidně sloužit třeba univerzitě. Plzeň je poloměsto, kam se člověk podívá, samá díra a proluka. Re: místo [Pavel Frýda 28.1.2010 15:48] | ReagovatMusím s vámi souhlasit, Plzeň dnes není hezké město-špinavé, hlučné a nebezpečné....Rozhodnutí "otců" města o vylepšení tváře města se mi nejeví jako dobrá, už jste viděl vítězný návrh na výstavbu galerie U zvonu ? Opět hrůzná škatule, kvůli které padnou už celkem hezké vzrostlé stromy, náměstí mají již brzy "obohatit" zlatistá monstra kašen (veřejnost je odmítla) a z návrhů na pomník gen.Pattona pod divadlem byl opět vybrán snad ten nejohavnější návrh (ostatní také nestály za mnoho). Kapela 35. pěšího pluku [Čedomir Vasić 27.3.2022 19:09] | ReagovatAhoj.
Zkoumám fotografie K.u.K. armáda. Víte, kdo je autorem 35. pěšího pluku Kapela? Je někde dole na fotce malé číslo?
Díky moc.
Čedomír Vasič
Univerzita umění, Bělehrad
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|