Králováci [Pavel Frýda 24.2.2007 22:35] | Reagovat
Obdivuji pana G.Meiera, že přispívá do zdejších stránek v češtině. Správnější výraz pro uvedené typické šumavské stavby by byl však královácký dvůr/stodola. I němčina rozlišuje königlich a künischer. Králováky nazývali Češi osadníky německé národnosti, kteří ve 12. a 13.stol. přicházeli na Šumavu. Byli poddáni přímo králi a střežili zemské hranice, za to byli obdařeni rozsáhlými svobodami, podobně jako Chodové, jejichž původ je však záhadou.

Re: Králováci [Zdeněk Pechar 1.4.2008 13:24] | Reagovat
Králováci byli lidé, jež prý kníže Břetislav I. (r.1041) povolal k ochraně zemských hranic v tzv. Královském hvozdu a kteří za to požívali mnohých výhod. Ti se později začali sdružovat do rychet.Původních svobodných rychet zde bylo osm: Zhůří, Kochánov, Seewieswan, Eisenstrass, Hamry, Sv. Kateřina, Stodůlky a Stachy.Královácká práva byla zprvu nepsaná. Vedle užívání lesa pro odběr dříví k vlastní potřebě měli právo na pasení svého dobytka ve vrchnostenských lesích, v určitém rozsahu i právo lovu a jednotlivě ještě řadu dalších naturálních práv, např. sběr smoly, provoz mlýna nebo pily a další. Měli i řadu osobních práv. Mohli se svobodně stěhovat, prodávat a kupovat statky, byli osvobozeni od vojenské služby. Toto právo se vztahovalo pouze na sedláky, nikoliv na jejich podruhy a čeledíny. Ekonomicky významné bylo pro ně také právo volného odběru (odkudkoliv) piva a kořalky.

Dekuji za odkaz / Jmeno pozmenen [Günther Meier 25.2.2007 00:19] | Reagovat
Dobry den pane Fryda,
tesi me, ze vy pisete. Jmena jsou pozmenen. Ma cestina jeste neni velmi dobre, ale pilne se ucim. Je teply a krasny jazyk, myslim.
Ano, ti Chodove, ja slysel, oni byl Cesi, ale take hlidany hranice. Zili Chodove take za casu jak Kralovaky? Nebo Chodove byl ranneji?
Jakkoli, Sumava je napinave uzemi.
Zdravim vas, Günther Meier

Re: Dekuji za odkaz / Jmeno pozmenen [Pavel Frýda 28.2.2007 19:17] | Reagovat
Milý pane Meiere,
<BR> také mě těší, že se zajímáte o češtinu, píšete česky velmi dobře. Chodové jsou připomínáni již v r. 1040, kdy asistovali českému knížecímu vojsku v bitvě u Brůdku, poblíž Kdyně (Neugedein). Chodové hlídali hranici, chodili po ní. Proto měli ve znaku na praporu botu. Hlavu psa a název Psohlavci získali až podle romantických představ v 19.století. Existovali i Chodové (německy Kotten, Kutten) v okolí Tachova (Tachau) a Přimdy (Pfraumberg), ti byli asi smíšeného česko-německého původu.

Informace [Petr Ujec 11.4.2007 16:39] | Reagovat
Vazeni milovnici historie, rad bych Vas pozadal o pomoc. Snazim se sestavit ucelenou historii teto osady. Bohuzel neni tak znama a velka jako jine oasady na Sumave, proto je velice tezke ziskat cokoliv co se tyka teto osady. Budu velice vdecny za jakekoliv informace. Foto, dokumenty kroniky, zminky, zdroje a odkazy. Dekuji za pomoc. Petr Ujec

Re: Informace [Günther Meier 15.4.2007 23:08] | Reagovat
Dobry den pane Ujec,

prominte moje pozdni odpoved a spatne cesky. Dekuji pro vas email o Sedlo.
Ja jsem jen mlada zajima nemecky turista, ktery je casto na horske kole na Sumave. Mam cesky praotcove v okoli Lipno. Bohuzel nemam dokumenty kroniky nebo zminky o Sedlo, ale mam dalsi fotky od Sedlo a okoli.
Mozna pane Berane, administrator tento strankach, ma zdroje a zminky pro vas. On vi mnohy osobe, kteri jsou casto stari znalci od Sumava a jeji historii.
Mohu vas dotazat, kteri fotky / motive vas zvlast zajimavit ? Prosim pisete vas emailova adresa zde, tak mohu poslat dalsi fotky primo.
Vy najdete zde dve fotky od Sedlo a okoli dnes. Mozna oni pomouze vam trochu.

Zdravim vas.
Günther Meier

Re: Informace [Antonín Gilg 30.8.2007 08:46] | Reagovat
Pokud mi sdělíte Vaší mailovou adresu, jistě pošlu něso zajímavého.

Re: Re: Informace [Petr Ujec 30.8.2007 09:06] | Reagovat
Email je petr.ujec@centrum.cz. diky.

Re: Re: Re: Informace [Günther Meier 30.8.2007 22:09] | Reagovat
Vazeny pane Gilg,
moje E-Mail je laurent22@gmx.de. Diky uz ted. Günther Meier

Kronika osad Sedlo, Srní, Hrádků, Vchytic-Tetova, Mechova, Zelene Hory [Petr Ujec 14.5.2007 10:43] | Reagovat
Vazeni pratele, podarilo se mi ziskat kroniku obce Srní kde je zminka o vsech prilehlich osadach. Kronika je k zapujceni v informacnim stredisku obce Srni nebo v archivu v Klatovech. http://kronika.rychtanasedle.cz/

Sedlo [Vlastimil Hromada 23.10.2007 16:08] | Reagovat
Podle kroniky obce Srní vznikla osada zásluhou Johana Hofmana,sloužícího u hraběte Kolowrata,který mu za věrné služby vystavil dekret na výstavbu domu ve stodůlecké rychtě.Po dlouhém hledání vhodného místa dal na radu jednoho skláře z Paští a postavil si dům na protějším svahu nad Křemelnou.Za čas se k němu přidaly další tři skláři z Paští,Hnüsl,Joachimstaller a Haas.Takové jsou začátky vzniku osady Sedlo.

Poznamka od K. Klostermanna o vznikla osada Sedlo [Günther Meier 9.11.2007 23:23] | Reagovat
Dobry vecer,

v knihy od Karel Klostermanna "Kam speji deti" nebo nemecky verze "Die Erben des Böhmerwald-Paradieses" ja nalezl jeden komentar o zacatek osada Sedlo:
V kapitola 4 na stranka 41 on zapise, ze osada Sedlo vznikla od 4 rodiny v roce 1720, a tyto rodine sly tam od kralovska rychta Stodulky (Stadln). A dalsi rika: Tyto 4 rodiny koupili hora Spaleny Vrch (Brenntenberg) od panovani Prasily (Stubenbach), ktery tehdy patril hrabe Mansfeld. Priste, rodiny klucil tam cca. 100 ha (300 Joch) lesu pro zemedelstvi a louky.

S pozdravem
Günther Meier

Sedlo [Vlastimil Hromada 31.3.2008 21:33] | Reagovat
Podle Chytilova místopisu bylo na Sedle neuvěřitelných 170 domů a 1186 obyvatel.Zdá se mi to jako omyl.

Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 1.4.2008 13:04] | Reagovat
Otto uvádí:osada v Čechách, na býv. král. hvozdě, hejtm. Sušice, okr. Kašp. Hory, fara a pš. Rehberg; 53 d., 1200 obyv. (1901), výr. krabiček, pila, 3 mlýny. Takže to omyl možná nebude.

Re: Sedlo [Michal Kurz 1.4.2008 17:26] | Reagovat
Řekl bych, že v těchto údajích by mohla být započítána i některá další Sedlu podřazená sídla, samoty apod. Ale na druhou stranu je pravda, že Sedlo bylo poměrně dost velkou osadou, velmi dlouho i větší než Srní - i když ten nepoměr byl dán nejspíš hlavně tím, že Sedlo mělo zástavbu roztroušenou na poměrně velké ploše, kdežto Srní bylo spíše uzavřeným " městečkem ".

Re: Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 1.4.2008 21:23] | Reagovat
Až na to že Srní (staré Srní/Rehberg) je v roce 1921 uváděno jako skupina chalup. Vlastní obec se jmenovala Stodůlecké podíly I. Přejmenování na Srní jak ho známe dnes došlo až v roce 1934. Tyto Podíly měly r. 1921, 252 domů s 1684 obyvateli, tj. včetně tehdejších "osad" (Sattelberg, Rehberk,Thalhäuser, Schlösselwald a dalších samot). Jedině Sedlo byla vlastně skutečná osada, zbylé byly skupiny chalup. A to Hrádky se ještě dělily na dolní, horní a prostřední. Srní bylo vybráno zřejmě proto že bylo uprostřed rychty postupem času přirozeným střediskem.

Re: Re: Re: Sedlo [Michal Kurz 5.4.2008 14:18] | Reagovat
S tím údajem z Chytila jste mi nasadil brouka do hlavy. Když jsem psal o uzavřené zástavbě Srní, měl jsem na mysli srnský kostelík s farou a jeho nejbližší okolí, ovšem nedošlo mi, že tahle část Srní, zvaná Kirchenhäuser, byla jen velmi malá, skutečně jen o několika chalupách, a výrazněji se rozrostla až za 1.republiky. Ale na druhé straně vlastní Rehberg ( dnešní část Staré Srní ), soustředěný podél cesty jižně od tohoto " centra ", byl větší. A tak mi Chytilovo označení skupina chalup dost vrtalo hlavou, zvlášť potom, co jsem ve starých místopisech našel údaje o počtech obyvatel Srní: r.1872 - 329 obyv., 41 domů; r.1893 - 302 obyv., 42 domů; r.1900 - 253 obyv., 40 domů. Takže je otázka, jestli počet obyvatel Srní do doby vydání Chytilova místopisu o tolik klesl ( a ve 30.letech zase narostl ), nebo jestli Chytil prostě obyvatele a domy v Srní započítal do celkových údajů Sedla, pod které Srní, stejně jako Hrádky atd., jak jste zmínil, spadalo. Osobně zastávám spíše druhou variantu, protože ve starších místopisech jsou pro některé Vámi zmíněné " osady ", které Chytil označuje jako skupiny chalup, uvedeny ještě přesné číselné údaje.

Re: Sedlo [Michal Kurz 5.4.2008 14:27] | Reagovat
Po určitém pátrání ve starších místopisech, hlavně v pravidelně vydávaných Seznamech míst v Království Českém, jsem zjistil tyto údaje pro počty obyvatel a domů v Sedle-Sattelbergu: r.1872 - 482 obyv., 54 d.; r.1893 - 456 obyv., 60 d.;r.1900 - 395 obyv., 51 domů. Pro rok 1910 již Seznam úvádí sumární údaje 1171 obyvatel a 172 domů, které ovšem představují Sedlo jako katastrální obec Štádlovských podílů I. ( tj. Stodůlecké Podíly, jak správně píše p.Pechar ), pod níž spadaly: Brückmühle, Kaltenbrunn, Kirchenhäuser, Lochmühle, Rehberg, Thalhäuser, Unter-Grünberg, Schlösselwald ( Horní, Dolní i Střední ) i samotný Sattelberg, tedy Sedlo. Tyto všechny osady a samoty byly započítány do výsledného čísla, takže Sedlo jako takové mělo v té době obyvatel i domů o dost méně. Totéž, myslím, platí i pro údaj z Chytila.

Re: Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 5.4.2008 20:41] | Reagovat
Přesně tak. V těch statistikách je vždy problém vtom že se uvádí počet za obec. A pokud si nenajdeme (pokud existují) údaje za osady a neodečteme je, je to dost zkreslující. Zřejmě se to bude týkat hodně míst na těchto stránkách a bude to nelehký úkol to rozklíčovat.

Re: Sedlo-Srní [Vladimír Jirka 24.2.2012 15:56] | Reagovat
Dnešní jádro obce Srní leží na původním katastru obce Sedlo, původní Rehberg je jižně od kostela. Ministerstvo vnitra ČSR výnosem z 20.3.1934 zrušilo název obce Stodůlský Podíl–I.díl. a 3.4.1934 byla rozhodnutím Zemského úřadu v Praze zrušena obec Sedlo a oficiálně vznikla obec Srní s částmi Staré Srní, Rokyta, Hrádky, Sedlo a Mechov.

Funkcni odkazy na kroniku obce Srni a okolnich osad + katastrani mapy [Petr Ujec 28.7.2008 15:38] | Reagovat
Jsou opraveny odkazy na kroniku obce Srni a katastrani mapu (cisarske otisky 1837).

Re: Funkcni odkazy na kroniku obce Srni a okolnich osad + katastrani mapy [Vlastimil Hromada 14.7.2010 12:11] | Reagovat
V kronice obce Srní je uváděno v samotném Sedle pro rok 1930 88 domů a 572 obyvatel.

k historické fotografii pův.čp.155 Sedlo -upřesnění [Jan Vlček 18.1.2018 12:54] | Reagovat
Ke snímku: Jde o stavbu na st.p.350,nyní v k.ú.Srní I.Stavba byla do evidence v Pozemkovém katastru zapsána v roce 1930
a označena jako dům čp.172 v Sedle./pozemková kniha vl.č.129/.Obrázek byl poprvé zveřejněn v publikaci "Mit dem VII.Korps
ins Sudetenland"v r.1939- český překlad:"Se VII.sborem do šumavských Sudet",nakladatelství ZR+T r.2008,
ISBN 978-80-904128-1-1.

Re: k historické fotografii pův.čp.155 Sedlo -upřesnění [pašerák 18.1.2018 14:14] | Reagovat
Díky za upřesnění.
Čp.155 je z knihy Im Lande...,tak buď je v knize chyba v čísle domu nebo po oficiálním vzniku obce Srní v roce 1934,kdy se Sedlo stalo částí Srní,došlo k přečíslování.(viz příspěvek z 24.2.2012)