Bourání kostela [Jarda 25.5.2008 23:54] | Reagovat
Je to sice dávno, ale kostel byl dle mě zbourán dříve než v roce 1967.
Do Krušných hor jsme jezdili jako študáci na motorkách a kostel jsme navštívili. Kostel byl, otevřený, neudržovaný, střechou zatýkalo a část klenby hrozila zřícením. Na kruchtě byly zničené varhany. Válely se zde jednak dřevěné dlouhé píšťaly, které rozezněl ústy jen jeden z nás. Kovové píšťaly se válely na podlaze sešlapané. Po víkendu jsme zjistili, že kovolé píšťaly jsou z kvalitního cínu a za týden jeli na Sebastián znovu. Na návsi-náměstí již žádný kostel nebyl, pouze uhrabaná hlína, žádné cily, kamení nebo suť.
Přijeli tam i nějací němci, kteří též stáli v němém úžasu při pohledu na prázdný upravený pozemek, jako by tam nikdy nic nestálo.

Kdo zajistil likvidaci kostela jsme nezjišťovali, ale ta rychlost a důkladnost by odpovídala armádě. Toto se odehrálo v období 1960 až max. 1966.

Re: Bourání kostela [TONY 9.6.2017 23:26] | Reagovat
Byl jsem jako řidič kontrarozvědky na Šebíku. V kostele bylo celkem vše v pořádku. 12 obrazů svatých 2mx 60 cm. Lavice - v pořádku. Nahoře byly varhany - celkem hrály.Pod nimi jsem našel knihu z r. 1625 psanou švabachem a mám jí dosud. Oznámil jsem velitel o těch obrazech a že je kostel volně přístupný. Ale velitel mi řekl, že to není naše věc, že máme jiný starosti. Skutečně jsem přemýšlel, že je odvezu, než je někdo ukradne. Byly krásný.

Hora sv. Šebestiána - kostel [Tony 19.6.2009 19:56] | Reagovat
V lednu 1965 jsem na Šebíku sloužil jako voják. Kostel byl zvenku v pořádku. Oltář byl vykraden, varhany zničeny - ale, okna byly v pořádku, lavice všechny a co mi přišlo divné, že tam visely obrazy 200 x 140 cm a sice 12 zastavení Krista. A nikdo je neukradl. Jeden tak vážil 130 kg. Dnes by měly cenu 12 x 100 000 kč. Škoda...

Cestování do zahraničí [Tony 20.6.2009 06:41] | Reagovat
Jelikož hodně pamatuji a na vojně jsem vozil kontráše, i když bezpartijní, byl jsem požádán, abych upřesnil jak se dříve cestovalo "ven". Za Gottwalda se vůbec nesmělo za hranice 1948 - 1953. Za A. Zápotockého se pořádali sice zájezdy, ale hromadné a to pouze do SSSR a Bulharska. Teprve když nastoupil v roce 1957 A. Novotný, zavedli se tzv. výjezdní doložky a to pouze do zemí socialismu. Ale i na to člověk potřeboval spoustu povolení a razítek. Pasy se také již objevovaly, ale pouze jako účelové. Žádná turistika. Ten kdo ho dostal, třeba jako montér v Indii, musel mít k němu stejně výjezdní povolení a devizový příslib. Jinak mu byl k ničemu. Takových majitelů pasů bylo v ČSR v té době asi 2 000. Ale ani po roce 1968 to šťastný majitel PASU neměl nijak jednoduché. Musel mít doporučení ZV SSM /pokud v něm byl/ ZV ROH - ZV KSČ /i když nebyl komunista/ doporučení správce domu - uličního výboru - Okresní Voj. správy a pokud byl nositel nějakého TAJEMSTVÍ, musel složit písemný slib o mlčení. Teprve pak dostal tzv. Výjezdní povolení ale bez datumu výjezdu. Neboť k tomu potřeboval tzv. Devizový příslib. Což byla možnost výměna valut. A to dostat, to byla výhra v loterii. Valuty - což byly hlavně libry záp. marky a dolary, těch bylo v zemi málo a tak se jimi šetřilo a tak se sháněli na černém trhu za hříšné peníze. A tak když to obstarání výjezdu dalo tolik práce, času, potu a peněz, ponižování a prošení, mnozí zvažovali svůj návrat do vlasti, neboť příští výjezd z hlediska valut, byl možný až za 10 let. A ještě takový paradox: Bez Výjezdního povolení jste nedostali Devizový příslib a bez Devizového příslibu vám nedali na Výjezdní povolení razítko a datum.
Můj první výjezd za hranice, byl do NDR, do Lipska. Na hranicích nás prohlíželi jako nějaké zločince. každý se musel zout a vyjít z aurobusu. Mezitím Německá policie prohledala všechna zavazadla a sedačky, zdali nepřivážíme do NDR nějaké zakázané valuty. Takovému zločinci byly poté valuty zabaveny a on jel domů vlakem. To samé zpět. Zavazadla otevří a ruce na sedačku. Dívat se dopředu a žádné vyzývavé pohledy. I těch východních marek vám vyměnili tak málo, že jste byli venku jak žebráci.
Teprve za dlouho vznikla říkanka:
Jednoho dne v parku - našel jsem tam marku.
Ležela tam kolik dní - byla totiž východní.

likvidace kostela Hora sv. ´Šebestiana [ziegerbauer 10.2.2014 08:51] | Reagovat
Jako dítě jsem žil v této vesnici v letech 1962 až do 1966 a pamatuji si kdy kostel odstřelili , celá vesnice musela při odstřelu mimo vesnici na kopec a odtud jsme sledovaly vlastní odstřel. Při prvním výbuch se sesunul kostel a věž se pouze nadzdvihla a opět usedla, proto byl ještě jeden odstřel, kdy se už se věž sesunula. Toto se dle me paměti stalo v letech 1965 možná 1966 později určitě ne

Re: likvidace kostela Hora sv. ´Šebestiana [grtsch k. 10.2.2014 15:59] | Reagovat
Mohl by jste prozradit, na který kopec jste šli? Dnes tam žádný není, myslíte, že byl také zlikvidován?

Kostel Hora Sv.Šebestiana [Görg 20.7.2014 18:00] | Reagovat
Moje rodiče byli v tomto kostele oddáni. Bylo to v roce 1951
nebo 1952. Až do roku 1966 jsme se na kostel koukali z našeho okna, ke konci byl v příšerném stavu.

Re: Kostel Hora Sv.Šebestiana [Ladislav 6.2.2016 23:01] | Reagovat
Neměl byste nějaké dobové fotografie z provozu ve stanici Sebastiansberg? Více na www.ustti.cz

Trať [Tomáš Bernášek 8.2.2016 11:59] | Reagovat
http://www.zeleznice.vanovi.net/historie/historie.html
třeba něco zajímavého najdete tady, i když ne z provozu nádraží....

Služebně na Šebíku , jako řidič kontrášů. [Tony>@1314. seznam 9.6.2017 23:55] | Reagovat
se šířkou těch obrazů. Snad byly širší než 60 cm. Ale jinak kromě smetí a rozházených zpěvníků , byly okna a dveře i obrazy zcela v pořádku. I když byl kostel odemčen, nic se neztratilo. Měl jsem fakt chuť půjčit si V3S, pár vojáků a někde ty obrazy schovat. Cena obrazů nebyla 100 000, ale nejméně půl milionů. Bylo to v zimě, roku 1962. Ale tenkrát tam nebyl žádný výbor a lidé mluvili jen německy. V roce 1972 jsem byl v Magdeburgu a ty pohledy hraničářů, jak českých, tak i německých byly hrozné. Všichni jsme si připadali jako když sedíme v transportu do Dachau.

Re: Služebně na Šebíku , jako řidič kontrášů. [Görg 5.7.2017 19:30] | Reagovat
Nezlobte se, ale to je nesmysl.