Kurschin-Synagoge (Kořen-synagoga)Kategorie: Synagoge  (správní obec: Kořen) Bezirk: TachauDie Ursache des Untergangs: Nicht spezifizieren - dochována v přestavbě Untergangsepoche: Postupně po 1945Aktuelle Stand: Ohroená WGS-84 Koordinate (GPS) | ířka N(Y)° | Délka E(X)° | Beschreibung | Eingegeben | | | 49.85250 | 12.84583 | z mapy Seznam.cz-synagoga | Pavel Frýda 1.9.2008 | | | 49.85222 | 12.84583 | z mapy Seznam.cz-hřbitov | Pavel Frýda 1.9.2008 | | Ortsgeschichte und Andere ArtikelSynagoga v Kořenu a místní idovské obyvatelstvo [Pavel Frýda 1.9.2008] První písemná zpráva o idovském osídlení v obci Kořenu pochází z r.1702. Je vak pravděpodobné, e idé zde ili ji dříve, nebo v této odlehlé krajině hledali útočitě před pronásledováním u místní drobné světské lechty, která vzala zavděk idovskými daněmi a poplatky, jimi bohatí feudálové a církevní vrchnost opovrhovali. Zmíněná první zpráva uvádí v r.1702 celkem 6 zde ijících idů, v r.1793 to bylo 51 osob idovské víry, v r.1880 v obci ilo jetě 34 idovských obyvatel (10,2% obyvatelstva obce), v r.1900 u jen 6 idů (1,9%) a v r.1930 se jetě 4 zdejí občané (1,4%) hlásili k judaizmu. V r.1939 nechaly německé okupační úřady deport... [weiter]
Zápis z obecní kroniky obce Kořen z let 1928-1933, idé v Kořeni, zapsal Ernst Heimrath [Pavel Frýda 27.2.2009] idé se v naí obci usadili pravděpodobně v době velkého útisku idů. Zcela určitě zde ilo idů jetě více ne můe zprostředkovat autor těchto řádek. V kadém případě velká větina přísluníků tohoto vyznání, nebo na to poukazuje přítomnost vlastní synagogy, ba dokonce hřbitova. Koncem minulého (19.) století vak odcházela rodina za rodinou poté, co zde dosáhly jistého blahobytu. Pilné obchodování a mimořádná soudrnost pomohly těmto lidem ke sblíení. Byli ztělesněnou skromností. Jakmile někdo získal prostředky k tomu, aby se mohl usadit v některém větím a lepím místě, odeel odtud. Následkem toho se stal rabín přebytečným, stejně tak i... [weiter]
Zeitbilder und Ansichtskarten
|
Gegenwärtige Bilder idovský hřbitov |
Andere
|
Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort Sdělení [Ivan Miller 22.11.2008 22:21] | ReagierenJsem potěen uspořádáním informací o osadě Kořen.Údaje jsou historicky vystihující a velmi vhodně interpretované. Právě jsem přijel z obce Kořen... [Jan Noska 8.8.2010 18:37] | ReagierenSvoje fotografie jsem mohl "porovnat", ale zde doplňující informace jsou úasné! Poděkovat mohu snad jedině posláním svých foto na Vai ádost.
Ty informace jsou vskutku úasné. Překlady..., netuil jsem, e ji večer budu znát obsah nápisů!
Děkuji, mám velkou radost!! Děkuji! Re: Právě jsem přijel z obce Kořen... [Pavel Frýda 10.8.2010 16:09] | ReagierenJsem rád, e Vás zdejí příspěvek potěil a obohatil Vae poznání. Pokud Vás zajímají překlady hebrejských textů i na jiných hřbitovech, tak na Tachovsku je zde naleznete u synagog Strá, Prostiboř, Lesná, Chodová Planá, hřbitova u zaniklé obce Pořejov, na Chebsku u synagogy Drmoul, několik náhrobků je jako příklad přeloeno u synagog Blovice, Libochovice, Údlice, Mikulov. Přeloeny jsou i hebrejské texty které bývaly, nebo i jsou na hřbitovních bránách, synagogách, obřadních síních apod. v Pardubicích, Beneově, Domalicích, Liberci, Voticích, Českých Budějovicích, Litoměřicích, Moravských Budějovicích aj. Váený pane Frýdo, [Jan Noska 12.8.2010 09:34] | Reagierenjsem potěen vůbec tím, e dolo k reakci. Normální to není a já začínám mít pocit, e to, co nebude na inetu nebudeme vědět, protoe nám nikdo nic normálně nepoví a neodpoví.
Jasně, e mne Vae nabídka na info potěila!
Někde jsem myslím kdysi četl, e "Zaniklé obce" (??) a myslím, e jetě něco jiného o idovských památkách v Čechách, nepamatuji si, jak se to jmenovalo - je k mání celé v datové podobě. Dělal jste to ve spolupráci s panem J.Fiedlerem. Kdyby to lo celé koupit - to bych rád.
Tak hezký týden a jetě jednou děkuji. Re: Encyklopedie [Pavel Frýda 12.8.2010 16:33] | ReagierenExistuje Encyklopedie idovských obcí, sídli a památných míst na území ČR, tyto jednotlivé lokality jsou na CD, lze si je objednat a koupit v idovském muzeu v Praze, víc se dozvíte na www.jewishmuseum.cz/shop/czshopenc.htm. Z této Encyklopedie jsem nečerpal, mým zdrojem je dostupná odborná literatura veho druhu, jsem jen amatérský badatel. Pan PhDr.Fiedler mi poskytl některé staré fotografie např.synagogy ve Vlaimi, Doicích, obřadní síně v Chomutově apod.
Zdroje překladů hebrejských textů jsou vdy uvedeny v popisu fota, hodně textů mi přeloila i vysvětlila "mailová" kolegyně slečna Shira, studentka Tel-Avivské univerzity. Ačkoliv má hebrejtina pouze 22 znaků a souhlásky nahrazuje interpunkce, často vzletné epitafy by se na náhrobek nevely. Proto jsou některá místa v textu uvedena v různých zkratkách, co s sebou nese problémy, pro Shiru není obtíné vysvětlit zkratku za text z Tóry, překladatelským oříkem jsou pro ni samozřejmě zkratky lokalit převzaté z německých názvů obcí a měst a části některých textů nám jsou dnes u nejasné (viz.např. náhrobek rabína Benjamina Segala z Rabí). Kořen- odkryté poklady [Marta Nejedla 24.1.2011 15:59] | ReagierenVáený pane Frýdo, jezdím na Kořen téměř kadý týden dvacet let, ale nikdy jsem netuila, co je na náhrobcích ukryto. Sama se zabývám starým kurentem a vabachem, pátrám po vojenských pohřebitích, ale Vy jste mi odkryl zcela nové obzory. O takto rozsáhlém osídlení a tedy i pohřebiti v Kořenu jsem neměla ani tuení. Snad právě proto, e se zabývám zase něčím jiným, zcela specifickým. Jestli e zde ilo tolik idovských rodin, myslíte, e byste mi mohl napovědět, kde jsou asi jejich matriky? Také v archívu v Plzni, nebo jsou odvezeny do Prahy? Byly psány německy nebo hebrejsky? Děkuji za jakoukoliv informaci.
Předevím ale děkuji za Vae úasné informace o idovském osídlení v Kořenu a přeji mnoho těstí v dalí badatelské práci. Re: Kořen- odkryté poklady [Pavel Frýda 24.1.2011 20:07] | ReagierenDobrý den,
jsem vdy rád, kdy se dozvím, e tyto stránky pomohly k obohacení poznání. Já také Vae zajímavé práce ze serveru Vojenských pietních míst znám, sám jsem jich vyuil do odkazů u polozaniklé osady Hlupenov.
Pokud se týká matrik idovských obcí, tak byly psány hebrejsky a do josefínských reforem, kdy musely být povinně vedeny německy. Předpokládá se, e ve středověku idé v Čechách jako komunikačního jazyka uívali četinu(hebrejtina byla uívána jako liturgický jazyk), soudí se tak podle tzv.českých glosů v dochovaných hebrejských textech. Bohuel do dnení doby prý nejsou staré hebrejské texty příli uívány pro studium starích českých dějin. Metlou pro idovské archivy a matriky bývaly časté poáry v ghettech, starích zápisů se dochovalo jen málo. V Kořenu po zruení zdejí idovské obce v r.1893 byly pravděpodobně matriky a jiné písemnosti převezeny do archivu rabinátu Chodová Planá, to se dělo vude, kde byly zrueny ji početně slabé idovské obce. Obávám se, e vekeré archivované písemnosti idovské obce v Chodové Plané vzaly za své při plenění synagogy a úřadovny rabinátu nacisty v průběhu tzv.křiálové noci v listopadu 1938, nacistická spodina toti větinou zapálila celé synagogy, kde se tak nestalo byl demolován "pouze" interier a dav ukojil své nízké pudy zejména pálením tór a zanechaných písemností, to byl případ i Chodové Plané. Jak to přesněji bylo vak není známo, odsunovaní Němci měli důvody se nesvěřovat ani po válce, ani později....Pokud je známo, tak byl evakuován do vnitrozemí jen zlomek archivu idovské obce v Tachově, je dochován v idovském muzeu v Praze a je zde cenným studijním materiálem. Zkuste se zeptat v Okresním archivu v Tachově, ale obecně platí, e dochovaných archiválií idovských obcí je v pohraničí velmi málo, ve vnitrozemí je situace poněkud lepí.
Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
|