Sarau (Kyselov) auch: Společnice, NeustiftKategorie: Osada  (správní obec: Dolní Vltavice) Bezirk: KrummauDie Ursache des Untergangs: Grenzzone - Untergangsepoche: NespecifikovánoAktuelle Stand: Zničena zcela WGS-84 Koordinate (GPS) | ířka N(Y)° | Délka E(X)° | Beschreibung | Eingegeben | | | 48.68277 | 14.05833 | dle mapy - centroid místa | Pavel Beran 1.1.2006 | | | 48.68520 | 14.06843 | GPS - střed bývalé osady - správná poloha | 21.3.2010 | | Ortsgeschichte und Andere ArtikelBeschreibung und Geschichte von Sarau [Dieter Pohl 8.3.2007] Sarau wurde am Handelsweg nach Österreich durch das Kloster der Prämonstraten in Schlagl errichtet. Später erwarb der Getreue des Königs Wenzel I., Hirze, Hauptmann von Zvíkov die Ländereien. Da das Ehepaar kinderlos blieb, vermachten sie ihr Vermögen am 12. März 1268 an das Kloster Svatá Koruna. 1392 wird der Hof \"Hof vor Wulda\" erwähnt an dem sich vermutlich auch die Mautstelle \"Maut vor Wulda\" befand. Die Einnahmen wurden unter Probst Ulrich I. 1397 nachweislich ausgewiesen. Am rechten Ufer der Moldau wurde die Mautstelle erst zu einem späteren Zeitpunkt errichtet (Schlägler Mauthaus). Diese Mautstelle wurde 1777 verkauft. 1783 hob de... [weiter] Entwicklung der Bewohnerzahl und Häuser
Jahr | 1890 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | [Datenquellen] | Einwohner | 104 | 265 | 453 | 256 | 18 | Häuser | | 28 | 60 | | 32 |
Zeitbilder und Ansichtskarten
|
Gegenwärtige Bilder
|
Andere
|
Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort Kyselov [Vladimír Minařík 21.10.2005 16:18] | Reagierenna pravém břehu Lipna proti Dolní Vltavici, dnes zcela zaniklé, je tu jen dřevěný kří. zachována budova staré celnice jz. při státní hranici Almosenschein/Almuenka [Pavel Hejzlar 3.10.2006 16:05] | ReagierenIn meiner Sammlung von Almosenscheinen habe ich auch einen 10 Heller Almosenschein von Sarau./V mé sbírce almuenek se také nachází jedna 10-haléřová z Kyselova. Kyselov [Zdeněk Pechar 7.3.2007 21:33] | ReagierenVětina obce zatopena Lipnem, nebo zbourána kvůli ochranému zátopovému pásmu. To co bylo na nynějím pravém břehu byli podle mých informací roztrouené samoty, které zanikly kvůli blízkosti státní hranice.
Výňatek z kláterní kroniky:
Kláter premonstrátů v Drkolné zaloil na obchodní cestě ves a dvůr Kyselov, který je německy nazýván Sarau. Tuto cestu později dostal zvíkovský hejtman Hirze, který byl věrný sluebník krále Václava I. a vyslouil si újezd na Mokrém. Nejednalo se o velké území, ale půda zde byla velmi úrodná a středem procházela stezka do Rakous. Protoe Hirz neměl potomků, rozhodl se se svou manelkou Daricí darovat újezd na Mokrém kláteru Svatá Koruna. Král Přemysl Otakar II. potvrdil toto darování 27. března 1268.
. U roku 1332 je uváděn na kyselovské straně Vltavský dvorec, tj. "Hof vor Wulda" (později tzv. dům "U Boara", "Boarhaus" čp. 2), kde se zřejmě nacházelo i schläglské ("drkolenské") "vltavské mýto" ("Maut vor Wulda"), nebo u roku 1337 tu dává probot Ulrich I. zjistit příjmy z mýtného.
Teprve později byla na pravém břehu těsně vedle mostu postavena schläglská mýtnice (Schlägler Mauthaus), pozdějí dům čp. 1. Tento dům kláter roku 1777 prodal. V roce 1783 bylo kláterní mýto císařem Josefem II. zrueno, ale hned rok po jeho smrti, tj. roku 1791 zase
obnoveno
Kyselov 256 duí - 1930 ( církevní údaj) Re: Kyselov [Kamarýt 21.5.2007 12:38] | ReagierenAugust Sedláček ve své knize "Hrady, zámky a tvrze království českého (díl třetí) zmiňuje jakéhosi Kamareta z Kyselova při prodeji dvora Brusný ve XIV. století. Letecké fotky [Neubauer 24.8.2007 15:44] | ReagierenTy letecké obrázky ukazují jiný Kyselov pod Malínem.Zaniklá obec je kousek jinde u hranic s Rakouskem.Na břehu Lipna je tam převoz Dolní Vltavice-Kyselov. Kyselov [Josef 28.4.2008 18:02] | ReagierenMám dojem z těch fotek a i z paměti, e jde o ten zaliv na Lipně, který zasahoval a za statní hranici. Uprostřed mostku byla mří. Udajně tam peesáci kdysi na začátku 80 let lapili potapěče, který přeplaval celé Lipno a tam skončil. Re: Kyselov [Honza Reiter 29.4.2008 10:27] | ReagierenKoukněte, prosím, do mapy, nikdy ádná lipenská zátoka nezasahovala a za hranice! lo maximálně o hraniční pásmo. jeden můj známy kdysi za komouů se také bál, abych při jízdě po Lipně neskončili v "Rakouské" zátoce, ale ona to je RakoVská zátoka! Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 29.4.2008 18:57] | ReagierenNo právě při pohledu do mapy je při maximálním naplnění Lipna, zatopen i kousek rakouska ! A ta mří pod tím mostkem opravdu byla. Ale za ní bylo a stále je nae území. Viz http://mapy.1188.cz/#pos=48.673589;14.059854@sc=5000@m=turisticka;fotomapa;katastralni; Re: Re: Re: Kyselov [Honza Reiter 30.4.2008 12:54] | Reagieren...mří v ádném případě nezpochybňuji, ale abychom se tu zbytečně nedohadovali, pokud se podíváte na www.mapy, či do jakékoliv turistické titěné mapy, tak ta zátoka u býv. Kyselova dosahuje do těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, nikoliv na jeho území. Re: Re: Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 30.4.2008 17:26] | ReagierenZáleí na výi hladiny Lipna. Zajeďte si na Kyselov na můstek u zátoky, a uvidíte, e hraniční kameny jsou postaveny na dřevěných kůlech, které bývají potopeny a z vody čouhají jen kameny a pod nimi kousky kůlů. A voda jde a do Rakouska. Za bolevizmu Rakousko údajně proti zatopování protestovalo.
Fotky kamenů na kůlech mám v Praze, tak se na Kyselov dostanu snad dřív tady od Vimperka abych udělal nové a přiloil je. Re: Re: Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 1.5.2008 17:41] | ReagierenSouhlas se vím co uvádíte. Rakousko opravdu protestovalo, diplomatickou nótou. Ale bylo jim to houby platné. Re: Re: Re: Re: Re: Kyselov [lacimilan 26.1.2009 23:59] | ReagierenMůu potvrdit,e při vyí hladině vody v přehradě voda la a na ůzemí Rakouska,byl jsem na Lipně 2 roky na vojně(P.S.) a provádělo se tam i hlídkování na motor,člunech a ta mří pod mostem tam byla z důvodu,aby se tam nikdo náhodou neprolezl a nedostal se za hranice.Bylo to v letech 1986-1988 Re: Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 30.4.2008 17:31] | ReagierenMyslím e kdy si najedete na odkaz co jsem dal do předchozího příspěvku, bude ve jasné. Jenom bych chtěl dodat e tyto mapy jsou přesnějí ne Vámi citované mapy.cz a to včetně katastru. Kyselov [Cumbuch Manana 28.4.2008 22:12] | ReagierenVe dvou publikacích, které mám bohuel v Praze a jejich názvy si nejsem schopen vybavit, je uveden německý název jako Saurau. S názvem Sarau jsem se nesetkal. Re: Kyselov [Honza Reiter 29.4.2008 10:31] | ReagierenChci jen upozornit, e i v publikacích nakladatelství Baset týkající se umavy , Českého lesa a Novohradských hor jsou chyby! Tak abyste se nenechal zmást:-) ! Např.. ves Sruby na umavě (Heuhof ) je tam uvedena jako Neuhof a třeba osada Berau u Pohoří na umavě je tam uvedena jako Beran! ...Ale to sem asi nepatří. Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 29.4.2008 14:24] | ReagierenSprávně bude Sarau, hledal jsem oba výrazy, a Saurau je někde v Rakousku, Kyselov byl vude jako Sarau. Do Prahy se dostanu a někdy koncem léta abych to zjistil.
Omlouvám se. Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 27.1.2009 23:57] | ReagierenKdy vydím ty fotky co jste přidal, mám dojem e někde na netu byl vyfocenej hraniční kámen pod vodou. Ale u si nevzpomenu co to bylo za stránky. Re: Re: Kyselov [Cumbuch Manana 28.1.2009 00:09] | ReagierenTo je moné, e jste viděl tyhle dvě fotky na mé fotogalerii http://picasaweb.google.com/cmanana/Umava2#, ale mohlo to být i od někoho jiného někde jinde. Re: Re: Re: Kyselov [Zdeněk Pechar 28.1.2009 00:37] | ReagierenTam byla fotografie zatopeného kamene a bylo to zabraný pod vodou - při potápění. Pokud si vzpomínám snad u toho byl titulek "kyselovská zátoka", nebo něco podobného. Tyhle jsou ale taky dobrý. Kyselov - Sarau [Zdenek 17.2.2009 14:17] | ReagierenOmlouvám se, e do toho vstupuji, ale jsem přesvědčen, e poloha obce není správně určena. Podle mně se Kyselov ( Sarau ) nachází cca o 800 m na sever na souřadnicích 48,41,04 /14,04,06. I oba zde uvedené obrázky jsou z Račínské zátoky, která se rozlila kolem Jeovského potoka ( Igelbachu ) - kde hladina jde skutečně za max.vzdutí a mírně za hranici a ne z Kyselovské zátoky, která je severněji a je mení. Obec byla cca 100m východně od nástupitě na přívoz na pravém břehu. Název Kyselov má údajně svůj původ ( i v německém tvaru Sarau ) v kyselosti vody vytékající z blízkých raelini - velký raelinový poloostrov - je stále cca 2 km na SZ. Začátkem 80. let ( rok teď přesně nevím ) se při letní bouři část poloostrova utrhla a vichr jí dopravil přes vodu k hospodě v Hůrce - ten plovoucí ostrov byl propleten kořeny a byl cca 30m dlouhý, dobře 15m iroký a místy 1,5-2m vysoký. Byl pár let na břehu pod hospodou ne se rozpadl - lezli jsme na nej s naimi dětmi při koupání. Kdybych to nezail, asi bych to povaoval za "latinu". Na druhou stranu přehrady se tehdy nesmělo a to odkud by raelina mohla být určila nae známá paní Lomecká, která vyrůstala před válkou na Jestřábí - Habichau - cca 2 km jině od Hůrky na druhé straně Olinského potoka. Ale abych se vrátil ke Kyselovu, pokusím se to místo přesně nafotit a nebude u sníh a jetě nebudou listy. při normální vegetaci tam ji není nic vidět. Jak se hlídala hranice a zadrovali naruitele. [Bývalý pohraničník. 18.2.2009 18:11] | ReagierenZačátkem sedmdesátých let na hranici přituhlo, generál ádek-velitel PS, jetě spokojeně ije s velkým důchodem dělal dusno, vyhazoval z armády myslící trochu sluné důstojníky. V nádraních pokladnách na nádraích od Ae po Bratislavu seděli pokladní - AKTIV - podávali na PS útvary tel.hláení o kadém, kdo cestoval někam k blíe k hranici, nebo kdo se jim nezdál. Byli za to odměňováni slunou částkou. Lidé byli zadrováni ve vlaku třeba u Kaplice. Dopraveni na PS rotu a tam podrobeni výslechu. Pokus o přechod jim byl větinou přiit. Nechali sedět v prázdé místnosti maminku s malým děckem v náručí. Proti ní seděl pohraničník se psem a ostře nabitým samopalem, pokud se nepřiznala nepustili ji ani na záchod. Manela nechali projít uličkou pohraničníků, po pár ranách se přiznal. Pak byli převezeni na KS SNB do krajského města. Jednalo se větinou o občany NDR a Polska. Voda jezera skutečně při plném stavu sahala na kousek uzemí Rakouska. Na rotách panoval strach. Několik pohraničníků se dostalo do vojenské věznice v Sabinově. Volno bylo vyuíváno na brigády SSM, dovolání takřka nebylo. K PS rukovalo mnoho lidí zvlá prověřených a veho schopných. Byl dělán tuhý nábor do KSČ a SSM. Pak se jim to zúročilo v zaměstnání. Bylo málo vycházek, nebylo kam, na nich se pohraniočníci větinou opili, pak se pokusili při návratu z hospody na rotu přeplavat Lipno. Dopadlo to tragicky. Jedním z velitelů co měl mozek byl v té době poručík Plechatý, byl odněkud od Blatné. Re: Jak se hlídala hranice a zadrovali naruitele. [Jirka 19.2.2009 21:06] | ReagierenJestli jsem to dobře pochopil tak jste tam v 70tých letech slouil? Jak jsem zjistil tato rota byla z mála která byla za dráty a na hranici to bylo opravdu jen pár metru. Chci se zeptat? To byla celá obehnána dráty a střeená? Nebo to byla součást TZ která probíhala nedaleko? Pamatuji kdy jsme z VU na Tomái občas jezdili na přívoz tak nás někdy někdy kontrolovali PS a jindy tam zas nebyla ani noha. Dík za odpovědĄ. Kyselov [Vlastimil Hromada 23.2.2012 12:18] | ReagierenAni Kyselov nebyl zaplaven vodami Lipna,hladina se zastavila těsně u okraje osady,jak je vidět na leteckém snímkování z roku 1952. Nová kniha o PS / rota Kyselov [Z. 20.8.2017 15:59] | ReagierenVychází kniha o Volarské brigádě PS, pod kterou patřila i rota Kyselov - http://www.zdeneksmida.cz/projekty/kniha-o-volarske-brigade-pohranicni-straze/cs_CZ-302197.html Re: Nová kniha o PS / rota Kyselov [Bývalý pohraničník 28.10.2019 09:51] | ReagierenPS rota Kyselov patřila v roce 1974 pod 15. PS brigádu České Budějovice, které velel plk. Soukup. Re: Re: Nová kniha o PS / rota Kyselov [Zdeněk mída 28.10.2019 18:12] | ReagierenVolarská brigáda fungovala jen do roku 1962, pak rota patřila k té Českobudějovické. Aktualizuji odkaz http://www.zdeneksmida.cz/knihy-a-projekty/kniha-z-historie-10-brigady.html
Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
|