Sattelberg (Sedlo)Kategorie: Osada  (správní obec: Srni) Bezirk: KlattauDie Ursache des Untergangs: Nicht spezifizieren - Untergangsepoche: NespecifikovánoAktuelle Stand: Zničena částečně WGS-84 Koordinate (GPS) | ířka N(Y)° | Délka E(X)° | Beschreibung | Eingegeben | | | 49.10064 | 13.47352 | 7,5 km JZ od Kaperských Hor | Bohumil Toms 24.2.2007 | | Ortsgeschichte und Andere ArtikelSedlo [Bohumil Toms 24.2.2007] U osady vystavěna v letech 1937-42 vyrovnávací nádr přečerpávací elektrárny u Čeňkovy Pily. Lenzen Mühle čp.18/st.p.280 (od r.1886 nové čp.37) [paerák 21.4.2020] Mlýn s obytnou částí s průčelím situovaným od potoka,se nacházel v nadmořské výce 736 metrů na pravém břehu Sekerského potoka (Seckerbach) asi 450 metrů nad jeho ústím do Křemelné. Zakreslen je ji v mapě 1.vojenského mapování z let 1764-1768. Vodní kolo Lenzen Mühle (tímto názvem je popsán v mapě 3.voj.map.i v pozemkových listinách) roztáčel přiblině 200 metrů dlouhý náhon,který je z větí části v terénu stále znatelný. Ze mlýna,který byl zbourán v roce 1900,se dochovalo nízké obvodové zdivo,jeho nejzachovalejí část při potoce je ji nakloněna. Hned pod mlýnem stála pila (zakreslená ve skice.stab.kat.1837 se dvěma vodními koly přímo ... [weiter] Entwicklung der Bewohnerzahl und Häuser
Kein Datensatz
Zeitbilder und Ansichtskarten
|
Gegenwärtige Bilder Lenzen Mühle |
Andere letecký snímek mapa |
Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort Králováci [Pavel Frýda 24.2.2007 22:35] | ReagierenObdivuji pana G.Meiera, e přispívá do zdejích stránek v četině. Správnějí výraz pro uvedené typické umavské stavby by byl vak královácký dvůr/stodola. I němčina rozliuje königlich a künischer. Králováky nazývali Čei osadníky německé národnosti, kteří ve 12. a 13.stol. přicházeli na umavu. Byli poddáni přímo králi a střeili zemské hranice, za to byli obdařeni rozsáhlými svobodami, podobně jako Chodové, jejich původ je vak záhadou. Re: Králováci [Zdeněk Pechar 1.4.2008 13:24] | ReagierenKrálováci byli lidé, je prý kníe Břetislav I. (r.1041) povolal k ochraně zemských hranic v tzv. Královském hvozdu a kteří za to poívali mnohých výhod. Ti se později začali sdruovat do rychet.Původních svobodných rychet zde bylo osm: Zhůří, Kochánov, Seewieswan, Eisenstrass, Hamry, Sv. Kateřina, Stodůlky a Stachy.Královácká práva byla zprvu nepsaná. Vedle uívání lesa pro odběr dříví k vlastní potřebě měli právo na pasení svého dobytka ve vrchnostenských lesích, v určitém rozsahu i právo lovu a jednotlivě jetě řadu dalích naturálních práv, např. sběr smoly, provoz mlýna nebo pily a dalí. Měli i řadu osobních práv. Mohli se svobodně stěhovat, prodávat a kupovat statky, byli osvobozeni od vojenské sluby. Toto právo se vztahovalo pouze na sedláky, nikoliv na jejich podruhy a čeledíny. Ekonomicky významné bylo pro ně také právo volného odběru (odkudkoliv) piva a kořalky. Dekuji za odkaz / Jmeno pozmenen [Günther Meier 25.2.2007 00:19] | ReagierenDobry den pane Fryda,
tesi me, ze vy pisete. Jmena jsou pozmenen. Ma cestina jeste neni velmi dobre, ale pilne se ucim. Je teply a krasny jazyk, myslim.
Ano, ti Chodove, ja slysel, oni byl Cesi, ale take hlidany hranice. Zili Chodove take za casu jak Kralovaky? Nebo Chodove byl ranneji?
Jakkoli, Sumava je napinave uzemi.
Zdravim vas, Günther Meier Re: Dekuji za odkaz / Jmeno pozmenen [Pavel Frýda 28.2.2007 19:17] | ReagierenMilý pane Meiere,
<BR> také mě těí, e se zajímáte o četinu, píete česky velmi dobře. Chodové jsou připomínáni ji v r. 1040, kdy asistovali českému kníecímu vojsku v bitvě u Brůdku, poblí Kdyně (Neugedein). Chodové hlídali hranici, chodili po ní. Proto měli ve znaku na praporu botu. Hlavu psa a název Psohlavci získali a podle romantických představ v 19.století. Existovali i Chodové (německy Kotten, Kutten) v okolí Tachova (Tachau) a Přimdy (Pfraumberg), ti byli asi smíeného česko-německého původu. Informace [Petr Ujec 11.4.2007 16:39] | ReagierenVazeni milovnici historie, rad bych Vas pozadal o pomoc. Snazim se sestavit ucelenou historii teto osady. Bohuzel neni tak znama a velka jako jine oasady na Sumave, proto je velice tezke ziskat cokoliv co se tyka teto osady. Budu velice vdecny za jakekoliv informace. Foto, dokumenty kroniky, zminky, zdroje a odkazy. Dekuji za pomoc. Petr Ujec Re: Informace [Günther Meier 15.4.2007 23:08] | ReagierenDobry den pane Ujec,
prominte moje pozdni odpoved a spatne cesky. Dekuji pro vas email o Sedlo.
Ja jsem jen mlada zajima nemecky turista, ktery je casto na horske kole na Sumave. Mam cesky praotcove v okoli Lipno. Bohuzel nemam dokumenty kroniky nebo zminky o Sedlo, ale mam dalsi fotky od Sedlo a okoli.
Mozna pane Berane, administrator tento strankach, ma zdroje a zminky pro vas. On vi mnohy osobe, kteri jsou casto stari znalci od Sumava a jeji historii.
Mohu vas dotazat, kteri fotky / motive vas zvlast zajimavit ? Prosim pisete vas emailova adresa zde, tak mohu poslat dalsi fotky primo.
Vy najdete zde dve fotky od Sedlo a okoli dnes. Mozna oni pomouze vam trochu.
Zdravim vas.
Günther Meier Re: Informace [Antonín Gilg 30.8.2007 08:46] | ReagierenPokud mi sdělíte Vaí mailovou adresu, jistě polu něso zajímavého. Re: Re: Informace [Petr Ujec 30.8.2007 09:06] | ReagierenEmail je petr.ujec@centrum.cz. diky. Re: Re: Re: Informace [Günther Meier 30.8.2007 22:09] | ReagierenVazeny pane Gilg,
moje E-Mail je laurent22@gmx.de. Diky uz ted. Günther Meier Kronika osad Sedlo, Srní, Hrádků, Vchytic-Tetova, Mechova, Zelene Hory [Petr Ujec 14.5.2007 10:43] | ReagierenVazeni pratele, podarilo se mi ziskat kroniku obce Srní kde je zminka o vsech prilehlich osadach. Kronika je k zapujceni v informacnim stredisku obce Srni nebo v archivu v Klatovech. http://kronika.rychtanasedle.cz/ Sedlo [Vlastimil Hromada 23.10.2007 16:08] | ReagierenPodle kroniky obce Srní vznikla osada zásluhou Johana Hofmana,slouícího u hraběte Kolowrata,který mu za věrné sluby vystavil dekret na výstavbu domu ve stodůlecké rychtě.Po dlouhém hledání vhodného místa dal na radu jednoho skláře z Patí a postavil si dům na protějím svahu nad Křemelnou.Za čas se k němu přidaly dalí tři skláři z Patí,Hnüsl,Joachimstaller a Haas.Takové jsou začátky vzniku osady Sedlo. Poznamka od K. Klostermanna o vznikla osada Sedlo [Günther Meier 9.11.2007 23:23] | ReagierenDobry vecer,
v knihy od Karel Klostermanna "Kam speji deti" nebo nemecky verze "Die Erben des Böhmerwald-Paradieses" ja nalezl jeden komentar o zacatek osada Sedlo:
V kapitola 4 na stranka 41 on zapise, ze osada Sedlo vznikla od 4 rodiny v roce 1720, a tyto rodine sly tam od kralovska rychta Stodulky (Stadln). A dalsi rika: Tyto 4 rodiny koupili hora Spaleny Vrch (Brenntenberg) od panovani Prasily (Stubenbach), ktery tehdy patril hrabe Mansfeld. Priste, rodiny klucil tam cca. 100 ha (300 Joch) lesu pro zemedelstvi a louky.
S pozdravem
Günther Meier Sedlo [Vlastimil Hromada 31.3.2008 21:33] | ReagierenPodle Chytilova místopisu bylo na Sedle neuvěřitelných 170 domů a 1186 obyvatel.Zdá se mi to jako omyl. Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 1.4.2008 13:04] | ReagierenOtto uvádí:osada v Čechách, na býv. král. hvozdě, hejtm. Suice, okr. Kap. Hory, fara a p. Rehberg; 53 d., 1200 obyv. (1901), výr. krabiček, pila, 3 mlýny. Take to omyl moná nebude. Re: Sedlo [Michal Kurz 1.4.2008 17:26] | ReagierenŘekl bych, e v těchto údajích by mohla být započítána i některá dalí Sedlu podřazená sídla, samoty apod. Ale na druhou stranu je pravda, e Sedlo bylo poměrně dost velkou osadou, velmi dlouho i větí ne Srní - i kdy ten nepoměr byl dán nejspí hlavně tím, e Sedlo mělo zástavbu roztrouenou na poměrně velké ploe, kdeto Srní bylo spíe uzavřeným " městečkem ". Re: Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 1.4.2008 21:23] | ReagierenA na to e Srní (staré Srní/Rehberg) je v roce 1921 uváděno jako skupina chalup. Vlastní obec se jmenovala Stodůlecké podíly I. Přejmenování na Srní jak ho známe dnes dolo a v roce 1934. Tyto Podíly měly r. 1921, 252 domů s 1684 obyvateli, tj. včetně tehdejích "osad" (Sattelberg, Rehberk,Thalhäuser, Schlösselwald a dalích samot). Jedině Sedlo byla vlastně skutečná osada, zbylé byly skupiny chalup. A to Hrádky se jetě dělily na dolní, horní a prostřední. Srní bylo vybráno zřejmě proto e bylo uprostřed rychty postupem času přirozeným střediskem. Re: Re: Re: Sedlo [Michal Kurz 5.4.2008 14:18] | ReagierenS tím údajem z Chytila jste mi nasadil brouka do hlavy. Kdy jsem psal o uzavřené zástavbě Srní, měl jsem na mysli srnský kostelík s farou a jeho nejblií okolí, ovem nedolo mi, e tahle část Srní, zvaná Kirchenhäuser, byla jen velmi malá, skutečně jen o několika chalupách, a výrazněji se rozrostla a za 1.republiky. Ale na druhé straně vlastní Rehberg ( dnení část Staré Srní ), soustředěný podél cesty jině od tohoto " centra ", byl větí. A tak mi Chytilovo označení skupina chalup dost vrtalo hlavou, zvlá potom, co jsem ve starých místopisech nael údaje o počtech obyvatel Srní: r.1872 - 329 obyv., 41 domů; r.1893 - 302 obyv., 42 domů; r.1900 - 253 obyv., 40 domů. Take je otázka, jestli počet obyvatel Srní do doby vydání Chytilova místopisu o tolik klesl ( a ve 30.letech zase narostl ), nebo jestli Chytil prostě obyvatele a domy v Srní započítal do celkových údajů Sedla, pod které Srní, stejně jako Hrádky atd., jak jste zmínil, spadalo. Osobně zastávám spíe druhou variantu, protoe ve starích místopisech jsou pro některé Vámi zmíněné " osady ", které Chytil označuje jako skupiny chalup, uvedeny jetě přesné číselné údaje. Re: Sedlo [Michal Kurz 5.4.2008 14:27] | ReagierenPo určitém pátrání ve starích místopisech, hlavně v pravidelně vydávaných Seznamech míst v Království Českém, jsem zjistil tyto údaje pro počty obyvatel a domů v Sedle-Sattelbergu: r.1872 - 482 obyv., 54 d.; r.1893 - 456 obyv., 60 d.;r.1900 - 395 obyv., 51 domů. Pro rok 1910 ji Seznam úvádí sumární údaje 1171 obyvatel a 172 domů, které ovem představují Sedlo jako katastrální obec tádlovských podílů I. ( tj. Stodůlecké Podíly, jak správně píe p.Pechar ), pod ní spadaly: Brückmühle, Kaltenbrunn, Kirchenhäuser, Lochmühle, Rehberg, Thalhäuser, Unter-Grünberg, Schlösselwald ( Horní, Dolní i Střední ) i samotný Sattelberg, tedy Sedlo. Tyto vechny osady a samoty byly započítány do výsledného čísla, take Sedlo jako takové mělo v té době obyvatel i domů o dost méně. Toté, myslím, platí i pro údaj z Chytila. Re: Re: Sedlo [Zdeněk Pechar 5.4.2008 20:41] | ReagierenPřesně tak. V těch statistikách je vdy problém vtom e se uvádí počet za obec. A pokud si nenajdeme (pokud existují) údaje za osady a neodečteme je, je to dost zkreslující. Zřejmě se to bude týkat hodně míst na těchto stránkách a bude to nelehký úkol to rozklíčovat. Re: Sedlo-Srní [Vladimír Jirka 24.2.2012 15:56] | ReagierenDnení jádro obce Srní leí na původním katastru obce Sedlo, původní Rehberg je jině od kostela. Ministerstvo vnitra ČSR výnosem z 20.3.1934 zruilo název obce Stodůlský PodílI.díl. a 3.4.1934 byla rozhodnutím Zemského úřadu v Praze zruena obec Sedlo a oficiálně vznikla obec Srní s částmi Staré Srní, Rokyta, Hrádky, Sedlo a Mechov. Funkcni odkazy na kroniku obce Srni a okolnich osad + katastrani mapy [Petr Ujec 28.7.2008 15:38] | ReagierenJsou opraveny odkazy na kroniku obce Srni a katastrani mapu (cisarske otisky 1837). Re: Funkcni odkazy na kroniku obce Srni a okolnich osad + katastrani mapy [Vlastimil Hromada 14.7.2010 12:11] | ReagierenV kronice obce Srní je uváděno v samotném Sedle pro rok 1930 88 domů a 572 obyvatel. k historické fotografii pův.čp.155 Sedlo -upřesnění [Jan Vlček 18.1.2018 12:54] | ReagierenKe snímku: Jde o stavbu na st.p.350,nyní v k.ú.Srní I.Stavba byla do evidence v Pozemkovém katastru zapsána v roce 1930
a označena jako dům čp.172 v Sedle./pozemková kniha vl.č.129/.Obrázek byl poprvé zveřejněn v publikaci "Mit dem VII.Korps
ins Sudetenland"v r.1939- český překlad:"Se VII.sborem do umavských Sudet",nakladatelství ZR+T r.2008,
ISBN 978-80-904128-1-1. Re: k historické fotografii pův.čp.155 Sedlo -upřesnění [paerák 18.1.2018 14:14] | ReagierenDíky za upřesnění.
Čp.155 je z knihy Im Lande...,tak buď je v knize chyba v čísle domu nebo po oficiálním vzniku obce Srní v roce 1934,kdy se Sedlo stalo částí Srní,dolo k přečíslování.(viz příspěvek z 24.2.2012)
Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
|