Grundmühle (Dolský mlýn)Kategorie: Mlýn   Bezirk: TetschenDie Ursache des Untergangs: Nicht spezifizieren - Untergangsepoche: NespecifikovánoAktuelle Stand: Zničena částečně - Zůstaly obvodové zdi a ve skalách tesané prostory. WGS-84 Koordinate (GPS) | ířka N(Y)° | Délka E(X)° | Beschreibung | Eingegeben | | | 50.84897 | 14.34872 | Souřadnice byly odvozeny z mapy | Jaroslav Holas 24.3.2006 | | | 50.84858 | 14.34753 | GPS - původní katastr - upřesnění místa | Zdeněk Pechar 24.5.2010 | | Ortsgeschichte und Andere ArtikelDolský mlýn - historie. [Jaroslav Holas 25.3.2006] První písemná zmínka o mlýnu jako majetku panství Ostré pochází z r. 1515. R. 1654 přeel pod správu panství Bynovec. Mlýn měl tři kola, z nich dvě poháněla mlecí zařízení a jedno pilu. R. 1727 byl mlýn zcela přestavěn. K mlýnu patřila i smolárna a pekárna, r. 1814 přibyla palírna. Výčepní právo získal mlynář a r. 1888. Od r. 1845 zde osm let sídlilo oddělení finanční stráe. Po nástupu nových technologií mlýn těko odolával konkurenci. na počátku 20. stol. byl stavebně upraven, mlelo se v něm do r. 1910. Změnil se na výletní restauraci. Dnes z jeho slávy zbyly jen romantické zříceniny a záběr ve filmové pohádce Pyná princezna. Doplnění historie [Vladimír Kraus 14.6.2007] Ve zlatých dobách turistiky koncem 19. století mlýn slouil jako výletní hostinec a zároveň dolní stanice člunové dopravy, která podbně jako v Tiché (Edmundově) a Divoké soutěsce byla provozována i zde v soutěsce Ferdinandově (podle návtěvy následníka trůnu-od mlýna a po dolní okraj Srbské Kamenice). O významu tohoto místa svědčí i to, e nedaleký most přes Kamenici z r. 1910 je první elezobetonovu stavbou na tehdejím území Rakousko-Uherska. Po r. 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a do odlehlé samoty se nikomu natrvalo nechtělo. Mlýn patřil mezi první vyrabovaná stavení v této oblasti a filmaři, točící zde později Pynou princeznu,... [weiter]
Historie Dolského mlýna - Cornelis Zippe - přeloil Jiří David [Vladimír Kraus 26.1.2009] Historie Dolského mlýna sahá zpět do doby osídlení severočeské oblasti německými kolonisty v 13. či 14. století. Dne 15. července 1515 je poprvé průkazně uveden v kupní smlouvě Jana ze Salhausenu jako součást panství hradu Ostrý. Prvními nájemními mlynáři byli Andreas Schöbel a Christov Seidel. Oba náleeli k občanům obce Hřensko, nebo v oné době dosahovala tato obec a k Dolskému mlýnu. Od 1584 patřil mlýn ke zboí beneovského dolního zámku a roku 1653 přeel na panství Býnovec. Zemědělci z okolí museli být v této době neustále připraveni vozit sladovnický ječmen do mlýna a zpět; a to i ve vlastním čase ní. Změny ve vlastnictví mlýna prov... [weiter]
Oprava jezu [Vladimír Kraus 27.12.2011] Na podzim 2011 proběhla oprava roztrené střední části části jezu - kameny byly usazenay a stabilizovány. Ten nebyl opraven do původní výe, ale vznikla zde sníená propus, která by měla odolat dalí povodni. Náklady čilnily 1 mil Kč. Zeitbilder und Ansichtskarten
|
Gegenwärtige Bilder
|
Andere Pyná princezna 1952 |
Links Dolský mlýn - Stránky občanského sdruení pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn.
|
Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort Dolský mlýn [Jaroslav Holas 25.3.2006 17:10] | ReagierenPodle posledních údajů se na náhonu a zdech provádějí zabezpečovací práce a není povolen přístup. Mapa [Vladimír Kraus 10.3.2008 15:08] | ReagierenMapa nemůe být z 18. století, ale nejméně z konce století devatenáctého, nebo je na ní název Ferdinandova soutěska a označená cesta ke stanici lodí. Re: Mapa [Veronika 2.9.2016 14:03] | ReagierenDobrý den, sháním nějaké historické podklady, bylo by jetě moné se s Vámi spojit? Děkuji Veronika Rubínková:-) Re: Re: Mapa [Vladimír Kraus 2.9.2016 14:11] | ReagierenDobrý den,
nyní vyjde (podruhé) kniha "Osud má jméno Dolský mlýn", objednejte si, vřele doporučuji. Je tam celá histroie mlýnac i dalích domů v této lokalitě.
http://www.dolsky-mlyn.cz/wordpress/?page_id=900 Re: Re: Re: Mapa [Veronika 2.9.2016 14:27] | ReagierenVelice Vám děkuji:-) Nová lávka [Vladimír Kraus 31.10.2008 11:23] | Reagieren14.10.2008 zde byla oficiálně uvedena do provozu nová lávka přes Kamenici, vybudovaná dle dobových fotografií na místě, kde byl mostek odjakiva, a to za pouití kamenů z něj, které byly nalezeny v řece. Na jednom z nich byl letopočet 1857.
<BR> Děčíntí skauti obnovili pěí lávku přes pokozený jez. mapa [Jiří David 28.12.2008 00:51] | ReagierenUvedený mapový výřez je z turistické mapy Saechs-Boehm Schweiz 1:50000 od vydavatele Meinhold u. Sohne, Dresden(vydavatel výborných map a průvodců severočeského pohraničí), která vycházela v několika vydáních od konce 19.stol a do II, svět, války. Tento výřez pochází přiblině z 30. let 20.stol., protoe na silnicích v okolí Vys, Lípy je zde modrým tečkováním ji vyznačena trasa autobusové linky (mohu dokázat pomocí legendy této mapy, kterou té vlastním). Tato mapa měla i versi v měřítku 1:75000(té vlastním).Zmíněný výřez mapy je navíc zkopírován z článku Grundmuehle z netového Archivu Českého výcarska jeho stránky v Německu provozuje Cornelius Zippe na adrese http:/home.t-online.de/home/Cornelius.Zippe/archiv.htm Re: mapa [Zdeněk Pechar 24.1.2009 18:33] | ReagierenJeliko koukám výřez zde pořád je, mohl by jste sem umístit i Vámi popisovaný? Případně dalí včetně zmiňovaného popisu ? Re: Re: mapa [Jiří David 26.1.2009 19:41] | ReagierenMoje reakce se týkale zde umístěného výřezu mapy. Sanozřejmě sem mohu umístit okolí Dolského mlýna (či jiných zaniklých lokalit v Labských pískovcích) i z dalích starých map, ale nedaří se mi vinou komunikační poruchy (jak jsem se dozvěděl) dokončit registraci. Pokusím se to sem dostat prostřednictvím pana Krause. Proč ? [Suk 25.1.2009 21:21] | ReagierenJe na Dolským mlýně Ferdinandova soutěska. Kdy jsem byl mladý a o rezervaci to nikdo netuil tak jsem el podél a brodil Kamenici a je to dost vzdálené. To je jako by jste dával dohromady Děčín a Boletice ! Re: Proč ? [Vladimír Kraus 26.1.2009 08:24] | ReagierenNa Dolském mlýně Ferdinandova soutěska skutečně je, ona tam končí (dolní člunová stanice byla u jezu). Myslím si, e toto patří k tématu. Re: Proč ? [Jiří David 26.1.2009 19:36] | ReagierenPan Kraus má v odpovědi na Vai reakci pravdu, Ferdinandova soutěska byla nedílnou součástí Dolského mlýna. Výchozím bodem k plavbě Ferdinandovou soutěskou bylo přístavitě člunů u Fiedlerova hostince při ústí Chřibského potoka do Kamenice. V roce 1881 zřídil hostinský Franz Fiedler jednosměrné projíďky na člunech z dolní Srbské Kamenice a k Dolskému mlýnu, kde bylo u jeho jezu dolní přístavitě (!!). Plavba na člunu trvala 30 minut, plulo se sice větinou po rychlé vodě, ale soutěska byla cca 2km dlouhá, s prázdnými čluny se obtíně plulo zpět k hornímu přístaviti. Rezervace tam dodnes není, neprůchodné úseky zde můete brodit dodnes. Nikoli rezervace, ale nepřístupná 1. zóna NP začíná a pod Dolským mlýnem v Kostelním dole a končí a u Hřenska. Vy jste moná procházel velmi divoký úsek mezi Kostelním dolem a Divokou soutěskou (soutěska Ve stri), jeho nejnepřístupnějí brodivé části jsou opravdu vzdálenějí (cca 2,5 km). Tento úsek často lidé povaují za Ferdinandovu soutěsku - nebyl vak nikdy zpřístupněn (cesta a dalí 600m dlouhý úsek s lodičkami byl plánován a v r. 1938, u vak k tomu nedolo), stezka podle řeky od mlýna vedla asi 0,5 km pouze ke krásné sluji Peklo (Hölle či Hohle Teufe) pod Kostelním dolem (mohu dokázat starou podrobnou mapou), která dnes bohuel také leí v 1. zóně. I kdy to nesouvisí - Vae přirovnání k Děčínu a Boleticím kulhá - Boletice jsou u léta děčínskou městskou čtvrtí, dnes městským obvodem! Důvod zániku [Vladimír Kraus 31.1.2009 21:18] | Reagierenvysídleno po r. 1945, období zániku po r. 1945, r. 1946 se udává ji zdevastovaná ubytovací budova, mlýn vyhořel někdy okolo r. 1960 Cesta od Srbské Kamenice [vlk 30.12.2009 20:30] | Reagierensoutěskou k Doláku taky doznala změn - dle mapy ze 70-tejch vedla těsně při Kamenici kou několikrát přecházela (je to pravda nebo se mapa mejlila? Byly tam lávky?). Pak vedla po hraně skal na pravým břehu kde jsou dodnes tu a tam k najití značky a sestoupila k pramenu u Jetřichovický Bělý tím krpálem co dnes u není cestou ale korytem potoka. Tak jak je kreslená v prostřední mapě. Nahoře u kóty 290,3 kde se říká Na Folkách a kde dnes jsou tuím 2 baráky jich taky bejvalo mnohem víc - viz mapa i pozůstatky. Zde na webu o této téměř zaniklé osadě Vemil není zmínka. Re: Cesta od Srbské Kamenice [jiří david 24.5.2010 22:57] | ReagierenVelice zajímvý příspěvek! V mapě Č.výcarska(na totalitní dobu překvapivě výborná a první ve spolupáci s jinou zemí - NDR) je skutečně modrá značka zakreslena korytem souzěsky. Počátkem 70. let zde toti jistí nadenci vybudovali provozorní lávky přes řeku a velice zajímavou plovoucí lávku podél skalní stěny v nejuím místě soutěsky, kdysi zvaném Černá hlubina (Schwarze Teufe). Byl to tak zajímavý úsek, e turisté sem pravděpodobně plánovali přeloit zmíněnou modrou značku co se dostalo u do 1. vydání mapy (zmíněná trasa je tam opravdu zakreslena velmi přesně). Tato krásná přechodová zařízení vak bohuel totálně zničila mohutná jarní velká voda (tuím, e v roce 1974 či 75) a tím se tento plán značení neuskutečnil. Z prvního vydání mapy se vak toto neuskutečněné značení dostávalo bohuel i do dalích, a proto se opravdu mapa mýlila a značka tehdy vedla opravdu stále přes Folgy. Od mlýna na Folga [Vladimír Kraus 31.12.2009 10:49] | ReagierenModrá značka na mapě z uvedené doby není podle mě úplně správně vyznačena. el jsem ji r. 1977 a celkem dobře si toto pamatuji (ovem omyl taky není vyloučen). Skutečně odpovídá cestě vyznačené na historické mapě, která zřejmně vedla k horní stanici člunů ve Ferdinandově soutěsce.
Výstup začínal u Hubertova pramene (viz foto, ne u pramene J. Bělé, ten je daleko odtud), čili o něco dále od soutoku Kamenice, ne ukazuje turistická mapa, strmým svahem na Folga, po chvíli pak cesta spadala boční roklí zpátky dolů ke Kamenici a vedla po jejím pravém břehu do Srbské. Mosty přes vodu tam nebyly a ani na mapách z r. 1967 a 1987 přechod přes řeku není vyznačen (ovem na jiné můe být). Co se týče domů na Folgách, asi nějaké ubyly jako vude, ale myslím si, jich tam dříve nebylo o moc víc (?). Kdo by věděl, a napíe. Vemily [Zdeněk Pechar 31.12.2009 19:16] | ReagierenOsada, nebo lépe snad skupina chalup, Aufn Folgen. Česky, Na Vemilské Planině nebo také německá zkomolenina, Na Folkách. Počet domů asi nebyl nikdy o moc větí. Re: Vemily - Aufn Folgen [Vladimír Kraus 25.5.2010 07:56] | ReagierenPodle získaných informací měla Folga 15 domů, dnes jich je 5, z toho jeden je trvale obydlen. Ferdinandova soutěska [Vladimír Slezák 1.1.2010 00:31] | ReagierenModrá turistická značka skutečně procházela Ferdinandovou soutěskou tak,jak je vyznačena na turistické mapě z roku 1976.Ze směru od České Kamenice obcházela zprava nynějí Camp u Ferdinanda (tehdy pionýrský tábor Stavař) a třikrát po lávkách přecházela Kamenici.Lávky byly z dvou klád s napříč přibitými prkny.Zřejmě proto,e kadá velká voda je odnesla,byla modrá značka přeloena.Při trampech kolem roku 1970 jsem touto cestou procházel. Re: Ferdinandova soutěska [Milan Gruber Bouka 2.1.2010 00:35] | ReagierenMlácení prázdný slámy , kadej normalní člověk kdo v tý době il tak tam procházel...!! Re: Re: Ferdinandova soutěska [Jiří David 24.5.2010 23:14] | ReagierenPrázdou slámu mlátíte vy - nejde přece o to, jestli tam někdo procházel, ale o problematiku značení zmíněné trasy! Drte se tématu a neuráejte jednotlivé příspěvky - to normální člověk nedělá. Znám spoustu lidí, kteří ve zdejí oblasti nikdy nebyli a přesto jsou také normální (zase to dobře znají jinde) Re: Ferdinandova soutěska [Jiří David 24.5.2010 23:07] | ReagierenTímto příspěvkem potvrzujete moje povídání o lávkách v soutěsce(viz moji reakci výe), ale tato trasa značená opravdu nikdy nebyla - k tomu u díky pozdějímu zničení lávek velkou vodou nedolo (múete mi věřit, chodil jsem tam v oné době velmi často - máme v oblasti od mho raného dětství chalupu a Č. výcarsko je mým koníčkem) Povodeň srpen 2010 [Vladimír Kraus 10.8.2010 13:16] | ReagierenMlýn byl velmi těce postien povodní v sobotu 7.8.2010. Uplavalo kolo, nový most na Mlýnské cestě i lávka přes poruený jez, který byl roztren jetě více, byl zničen zbytek budovy palírny, ve bylo zaneseno bahnem a kamením.
Prakticky byla zlikvidována větina vech prací provedených od r. 2005. ... a co bude v létě? [Roman Sirovátka 14.1.2011 08:44] | ReagierenUvauje se do budoucna s dalími záchrannými pracemi. Příjde mi, e kdy by se o mlýně dozvěděla irí veřejnost, určitě by se nali zájemci o práce. Vdy to nemůe přece jen tak padnout... Re: ... a co bude v létě? [Natalie Belisová 17.1.2011 09:09] | ReagierenTěm, komu není osud Dolského mlýna lhostejný: zvrátit jeho zánik se snaí občanské sdruení (www:dolsky-mlyn.cz). Kadý rok se tu pořádá několik brigád, letos je základní kostra plánována na: 21. 5., 18. 6., 16. 7., 20. 8. a 17. 9. Nakonec je jich vdycky víc. Přijďte. Nemáme píchačky, jen nářadí a dobrou vůli. Začátek bývá v 9,00 (jak kdo má spojení). Blí povím na emailu: n.belisova@npcs.cz či telefonu 737276859 Pyná princezna [Vladimír Kraus 23.12.2011 09:48] | ReagierenDle mých informací se interiér mlýna točil v barrandovských ateliérech. Brigády 2013 [Vladimír Kraus 17.5.2013 11:10] | Reagieren18.5
15.6.
20.7.
17.8.
14.9. Re: Brigády 2013 [Vladimír Kraus 7.6.2013 06:57] | ReagierenBrigáda 15.6. kvůli fimování nejspí odpadá, sledujte www.dolsky-mlyn.cz pochvala [jana 6.1.2014 16:08] | ReagierenTedy musím Vás vechny pochválit, jak se o toto místo staráte. Vypadá to opravdu moc dobře. Chci se jen optat, zda na tomto místě někdy probíhal nějaký archeologický průzkum nebo jenom "tak", kdy něco vykopete....:-D
Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
|