Skalní cestyKategorie: Andere (správní obec: Kokořínsko, Dubsko) Bezirk: MělníkDie Ursache des Untergangs: Nicht spezifizieren - některé se přestaly pouívat Untergangsepoche: Před 1945Aktuelle Stand: Zničena částečně WGS-84 Koordinate (GPS)| | ířka N(Y)° | Délka E(X)° | Beschreibung | Eingegeben | |   | 50.44611 | 14.59111 | z mapy | Vladimír Kraus 13.11.2013 | |
Ortsgeschichte und Andere ArtikelStudený důl [Vladimír Kraus 20.12.2013]
Přispěla p. Zdeňka Bílková-citace z knihy B. Kinského Dubské výcarsko z r. 1936.
Ve svahu nad pramenem je poustevna, v blízkosti sklepení. Jdeme Studeným dolem, k němu se vpravo připojuje Kopřivový důl, pod zalesněným Čihadlem, kde typická borovice Paraple, ze Studeného dolu vede Kříová cesta na Kalvárii, pocházející asi z doby porků. Tamté jest Kravín, kde skrýván v nepokojích dobytek.
Truskavenský důl [Vladimír Kraus 19.11.2014]
Cesta, která spojovala Janovu Ves (kdysi Zavadilka) a Truskavnu, prochází napříč přes Truskavenský důl. Při sestupu do dolu je cca v délce cca 50m zasekána do skály, hloubka je cca 2m.
Na výstupu k Truskavně se cesta dělí do dvou větví, pravděpodobně byly jednosměrné. V levé větvi cesty je v první zatáčce vysekán letopočet 1884.
Přispěl p. Soukup
Draejov [Vladimír Kraus 11.12.2013]
Zajímavá je krátká skalní komunikace na konci této vsi (ona je celá mimořádná tím, e stojí na skalním hřebenu a jednotlivá stavení měla únikové východy skalními sestupy do okolí-zabuil-li někdo na vrata, dalo se na druhé straně utéci...).
Za posledními domy je (asi) předchůdce dnení silnice z Rozprechtic, dnes se schody a hlídající Madonou....
Kokořínské skalní cesty [Vladimír Kraus 13.11.2013]
Do dneních dnů se poměrně dobře zachoval labyrint skalních cest, vedoucích z obcí Meno a Sedlec do Kokořínského dolu. Jejich účel byl prostý-slouily zejména pro dopravu obilí ke mlýnům v Kokořínském dole. Těch zde bylo přes 20, jen v úseku Ráj-Kokořínský Důl klapaly 4 (bráno po toku Povky) - Vojtěchovský, Boudecký, Hlučov (viz i zde na ZO) a Podhradský. Zpátky se vozila mouka, pivo z pivovaru ve Vojtěchově, ale také voda z pramenů Stříbrník či Pod Vínem. Rozvíjející se Meno trpělo a do r. 1872 jejím nedostatkem. Ostatně i jiné obce, např. emánovice, měly tento problém a zde voda se nosila v putnách na zádech ze studánky v údolí.
Názv... [weiter]
Husarská soutěska [Vladimír Kraus 21.12.2013]
Dalí historická komunikace, která sestupovala od planiny u Dubé do údolí Liběchovky, vedla Husarskou soutěskou. V poměrně nedávných dobách zde vedla jetě turistická cesta, značka vak byla zruena, protoe dnes soutěska ústí prakticky v bainách nad Rozprechtickým rybníkem, odkud neschůdno je na vechny strany.
Zahloubení od vozových kol je snadno patrné nad nade dnem soutěsky, k nalezení jsou i letopočty 1628, snad 1723 a 1776 (s hronickými kladívky) a 1916, při dolním konci je k vidění velký maltézský kří a také je na jednom místě i kří hákový z dob poslední války.
Vedle dolního ústí údolí vlevo je skalní místnost nad neudrovanou studánkou.
Jarmilina cesta [Vladimír Kraus 7.12.2013]
V mapě je takto označen předchůdce dnení horské silnice, který začíná na pláni u silnice z Kokořína do Kaninského dolu tam, kde se komunikace vstupuje do lesa a začíná klesat skalními roklemi do údolí. Tato dnes pouívaná komunikace byla vybudována ke konci 30. let 20. století, dost moná také v souvislosti s opevňováním státu před hrozícím nebezpečím z hitlerovského Německa (i kdy v Kokořínském dole přímo ádná linie bunkrů nebyla). Na cca 50 m dlouhém tunelu pod hradem v dolní části je datace 1935. Stavitelé měli mimořádný cit pro romantickou krajinu okolo Kokořína, proto jsou i kamenná zábradlí ve tvaru ozubených hradeb, viz foto.
Jarm... [weiter]
Kamenný most [Vladimír Kraus 8.12.2013]
Naprosto unikátní lesní "mimoúrovňovou křiovatku" můeme spatřit na cestě z Jestřebic do emánovického dolu.
Skalní rozsedlina na počátku rokle byla překlenuta elegantním kamenným mostem, pod který byla svedena cesta, zatáčející vpravo do rokle klesající do údolí.
Pod obloukem je k nalezení letopočet 1890, ovem není mi známo, zda je to datum stavby.
Pod Novým Bertejnem [Vladimír Kraus 10.12.2013]
Dokonale zapomenutá je také krátká skalní cesta od silnice u osady N. Bertejn na lesní ploinu v mapě označenou jako Bertejn. Přístup sem nahradila asfaltka od hlavní silnice na Jestřebí, končící pod Vrchovany.
e byla cesta dlouho pouívána dosvědčují letopočty 1769 a 1861.
Nedvězí [Vladimír Kraus 10.12.2013]
Krásné zachovaná je skalní cesta od Nedvězí k Draejovu, kterou z provozu vyřadilo vybudovaní silnice, při které se odstranila překáející skála (snad někdy v první čtrvtině 20. století).
I tato měla svou trasu pro pěí, aby si tak zkrátili cestu.
Cesta na Panenském hřebeni [Vladimír Kraus 12.12.2013]
Zcela oputěná a téměř neznámá je krátká skalní cesta nedaleko rozcestí turistických značek nad Detnou (spojovala ji s uvedeným hřebenem).
O její starobylosti nás přesvědčí letopočet 1751.I niciály W.K. jsou k nalezení také na Úmrlčí cestě u Mena, moná, e zde působil stejný cestář (?).
Skalní cesta pod Vlhotěm [Vladimír Kraus 31.3.2014]
Tato nedlouhá komunikace hluboce zaříznutá ve skále spojovala Vlhoské sedlo s myslivnou Vlho a dále do Loubí.
Nebyla nalezena ádná datace, pouze kartue s iniciálami FN (?) a BJ.
Cesta z Pavliček pod Dubovou Horu [Vladimír Kraus 6.1.2016]
Velmi úhledná a hluboce zaříznutá do terénu je také tato cesta.
Na jejím dolním okraji nalezneme značně zvětralé skalní plastiky Kalvárie a Madony s jeíkem.
Cesta pod Horní Vidimí [Vladimír Kraus 12.4.2016]
Tato dnes ji nepouívaná cesta začíná na konci ulice, do které zabočíme pod kostelem vpravo (směrem od návsi). Pod posledním stavením najdeme skalní kaličku u bývalého (asi) lomu (letopočet 1869), cesta dělá vpravo serpentinu a vrací se zpět na hřeben.
Pravděpodobně se jedná o předchůdkyni dnení silnice do Dolní Vidimi, vedoucí okolo hřbitova.
Ucho jehly [Vladimír Kraus 8.5.2016]
Takto se nazývá uměle protesaná cesta, která spojovala dnes ji zaniklé obce Nouzov a Radč na Hrubosklasku (viz).
Sitenská cesta [Vladimír Kraus 20.7.2016]
Takto lze nazvat cestu ze Sitenského dolu nahoru na dnení silnici, asi 1 km od obce.
Dalí větev vedla směrem k emanovicům, je dobře patrná v místě zvaném "U tylce", kde kze také na její trase nalézt dva skalní sklepy, nejspíe po zaniklém obydlí.
Mlčeňská cesta [Vladimír Kraus 24.8.2016]
Dnes ji téměř nepouívaná cesta údolím od Janovy vsi či Kokořínku podél starých lomů do Kokořínského dolu pod osadou Harakoko k mlýnu Mlčeň (či Mlčení). Zeitbilder und Ansichtskarten
Kein Datensatz
|
Gegenwärtige Bilder
|
Andere
|
Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort Nejsem si zcela jist... [natomnezalezi 2.4.2014 11:30] | Reagierene tato problematika sem patří! Na západním okraji Rudné pamatuji jako malý kluk polní cestu vedoucí hrukovou alejí. Alej je dááávno vykácená, cesta zmizela a místo ní jsou tam dnes sklady. Pokud tady někdo začne vkládat kdejakou cestu s větím či mením historickým významem , tak se z toho po... Skalní cesty [zdenka 2.4.2014 15:33] | ReagierenNesouhlasím, třeba právě skalní cesty na Dubsku jsou nedílnou součástí místa a dost o něm vypovídají.
A co se týče alejí, na Frýdlantsku kdysi dvě studentky Blaena a Hana Hukovy zpracovaly studii o starých alejích na SZ Frýdlantska a je to velmi zajímavá studie.
Na SZ Frýdlantska doívají staré aleje, kde jsou třeně, hruně, jablka, ale i třeba morue a mipule. Jsou vysázené samozřejmě jetě původním obyvatelstvem, jsou to staré dnes se ji téměř nevyskytující odrůdy. Jedna z nejkrásnějích alejí je třeňovka z Andělky ke kostelu sv. Vavřince do Vsi. Je odtamtud i krásný výhled na Jizerky z jiné strany. No, aleje u doívají, ale pořád mají svůj půvab a člověk si uvědomí, jak to původní obyvatelstvo bylo provázané s krajinou. Vekeré ovocné stromy se naprosto dokonale hodily do krajiny, nebyly ani moc vysoké ani moc nízké, plodily, vydrely zimu, sníh, mrazy.....POskytovaly občerstvení poutníkům, lemovaly Boí muka, cesty ke kostelům..... Alej bez cesty není alejí, z čeho plyne, e ani alej bez lidí není plnohodnotnou alejí. Aleje, cesty a lidé patří k sobě - tak pravila Jana Mejzrová na konferenci Aleje ze vech stran. Staré aleje [Míla 2.4.2014 17:08] | ReagierenSouhlasím s paní Zdeňkou-děkuji za celý soubor Zapomenutá místa...,ale domnívám se,e i aleje k tomuto tématu patří...u nás na Mělnicku a jedete od Kraluop(Býkevská alej),od Ml.Boleslavi (Liblická alej),od Prahy-ze vech světových stran na konci aleje se rýsuje vě Chráímu Petra a Pavla a mělnický zámek...kadý artefakt,který zbyl z minulosti,má vypovídací hodnotu.Díky. Cesty a aleje [Alena Pokorná 30.10.2015 18:42] | ReagierenTaké souhlasím, e zaniklé cesty a aleje sem patří. Cesta je stavba jako kadá jiná, byla udrována za nemalé peníze (jako dnes) a i aleje měly svého architekta a dotvářely krajinu. Cesty nevznikaly dodatečně po výstavbě obcí, ale naopak sídla vznikala na starých cestách. Most přes vodu by byl zbytečný, kdyby k němu cesta nevedla. Lidé cesty pouívaly k obchodu, ili na nich, spojovala je. Dnes je na mnohých z různých důvodů pusto. Pokud je fotografie či jen zmínka o zaniklé cestě či aleji, tak sem s ní. Navíc, kdy dnes půjdete po zaniklé cestě, tak vás dozajista zavede k zaniklé osadě (viz název těchto webových stránek).
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10087918347-putovani-starymi-cestami/ Skalní cesty [zdenka 12.9.2016 12:21] | ReagierenCesta z Pavliček pod Dubovou horu se nazývá Ebelova cesta, jak jsem se dozvěděla od pana Adamoviče.
Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
|
