Komentář/Upřesnění: Mittelmühle (Mittelmühle)Komentář/Upřesnění:Histirie mlýna
[vloženo: Lukáš Řehořek 24.5.2018 22:13]
https://is.muni.cz/th/iu81a/Jiri_Pokorny_Bakalarka_-_mlyn.pdf
Mlýn č.p. 61
Nedaleko Sychotína u staré polní cesty do Zbraslavce stál pod kunštástkým zámkem Prostřední
panský mlýn. Na mapách stabilního katastru značen jako Mittelmühle, v archivních
pramenech jako mlýn v lukách.
První doloţená zmínka o mlýně pochází z matriky narozených kunštátské farnosti,
kdy se zde roku 1691 narodil mlynáři Janu Pilařovi a jeho manţelce Maryně syn Tobias.
Dalšími majiteli na Prostředním mlýně byli Jiřík a Antonín Vichta. Roku 1775 mlýn odkoupil
od vrchnosti Lorenz Römer, roku 1810 je zde jiţ uváděno jméno Josef Jaroš a
v roce 1841 koupili mlýn za 4000 zlatých manţelé Páralovi.
V odhadu kunštátského panství z roku 1913 je jiţ uvedeno, ţe Prostřední mlýn neslouţí
k mlynářským účelům. Šlo o patrové stavení kryté šindelovou střechou. V přízemí i
v patře, kam se šlo po dřevěných schodech, bylo po dvou obytných místnostech. Sklep byl
jiţ nepouţitelný, náhon byl vyschlý a zanesený. V této době ještě stála lednice, v které bylo
zachovalé vodní kolo.
Před I. světovou válkou chtěl objekt mlýna vyuţít kunštátský velkostatek ke zbudování
malé vodní elektrárny pro svůj statek, ale plány ukončila sloţitá váleční situace.
Zbylá technologie mlýna byla převezena do jiného panského mlýna a ve 20. letech
20. století objekt slouţil jako byt dvěma dělnickým rodinám. Třetí obytná místnost byla
kunštátskou obcí vyuţívána pro účely infekční nemocnice. Roku 1948 získala objekt na
základě pozemkové reformy rodina panského kočího Josefa Švancary a ti jej rozebrali na
stavební materiál.34
Dnes lze v krajině stále velmi dobře rozpoznat kudy vedl mlýnský náhon ústící do
menší akumulační nádrţe nad bývalým Prostředním mlýnem. Ze samotného objektu však
zůstaly jen polorozbořené kamenné zdi lednice, v které bylo umístěno vodní kolo na vrchní
vodu. Celé místo je zarostlé dřevinami a pomalu se vytrácí z povědomí občanů, z nichţ
ti starší si stále na tento objekt pamatují jako na zbořeniště, kde si hrávali.
33 Skutil, J.: Místopisný slovník obcí okresu Blansko. Blansko, 1966, s. 73 a další.
34 Švancarová, J.: Historie Sychotína do roku 1960. Sychtotín, 2007, s. 115.