PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Karlovy Vary Lázeňská čtvrť (Karlsbad) - Karlovy Vary

Přispěl: Jiří Hemmer

Vyslovte jména měst jako Řím, Florencie, Benátky, Paříž nebo Vídeň a vybaví se Vám legenda, přesně tak jako cizincům se při vyslovení jména Karlsbad vybaví minimálně třináctý pramen a světoznámé lázně. O to víc je zarážející, že se dnes s tímto kulturním dědictvím, k naší vlastní škodě, zachází tak nedůstojně.
Opustíme teď na chvíli současnost a podíváme se do doby kdy Karlovy Vary byly pojmem a synonynem pro okázalou nádheru lázeňských staveb / sešel se tu výkvět architektů a stavitelů K. I. Dientzenhofer, J. Zítek, Helmer a Fellner, Hain a Labitzky, E. Hebrard/, kouzelnou krajinu a bujarý lázeňský život.
Město na okraji Slavkovského lesa a soutoku řeky Teplé a Ohře nevznikalo zrovna lehce a bylo zapotřebí mnoha staletí než vyrostlo do okázalé nádhery. Jedna legenda praví, že Karlovy Vary založil Karel IV, když při pronásledování jelena narazil se svou družinou na horké prameny-Vřídla. Každopádně symbolem města není jelen ale kamzík, zřejmě připomínka jejich výskytu ve Slavkovském lese, jehož plastika stojí na výšince pod Jelením skokem od roku 1851. Ať už to bylo jak chtělo, pravdou je, že byl v místě kolem roku 1358 postaven hrádek a roku 1370 se císař Karel IV postaral udělit již stávajícímu městu práva a výsady. Od roku 1437 do roku 1547 byly Karlovy Vary podobně jako sousední Jáchymov v držení rodu Šliků. Po roce 1547 opět v královském držení. Až do začátku 18 století zde existovaly většinou pouze soukromé lázně. Ten pravý rozmach lázní a lázeňství započal teprve v 18 a 19 století výstavbou sanatorií, hotelů, regulací pramenů a koryta říčky Teplé. V té době se také začíná rozvíjet sklářský průmysl, porcelánky a výroba Becherova žaludečního likéru. V roce 1890 zasáhla Karlovy Vary katastrofální povodeň, při níž byla postižena právě Lázeňská čtvrť, protože se rozkládá po obou stranách toku říčky. Aby se dosáhlo účinné ochrany před dalšími povodněmi, postavila se v Březové přehradní nádrž, která je schopná přívaly vody zadržet. V roce 1870 byla dokončena stavba železnice z Chebu a Buštěhradské /Horní/ nádraží, lázeňským hostům, kteří přesedali z vlaku do fiakru se ale ještě nenaskytl podobný pohled jako o dalších čtyřicet let později. To už ale přijížděli na Centrální nádraží /1899/, byl spojen Český a Saský sál a byla postavena ústřední budova se slavnostním sálem a vznikl tak Grandhotel Pupp /1907/ a město ovládla dominanta Sanatoria Imperial /1912/, která vedle hotelu Bristol domunije čtvrti i dnes. Provoz byl sezonní, lázeńští hosté měli k dispozici také dvě lanovky, jednu k Sanatoriu Imperial, druhou na výšinu Přátelství a výletní místa jako Poštovní dvůr, Gejzírpark, Sv Huberta, Svatošské skály, Doubskou horu s rozhlednou, Tři kříže a mnoho dalších. Postupem času se okruh zvětšoval a zajížděli do Kyselky, Sejfů, Bečova, Poutnova a ke Grünské kyselce, kde byla výletní restaurace. Uvažovalo se o zavedení tramvajové dopravy a to nejenom místní, ale i do Kyselky. Vznik čs. státu ale přinesl poněkud jiná pravidla, která postihovala právě a jenom Sudetské Němce. Šlo samozřejmě o peníze a jejich přerozdělování, bohaté Sudety měly dotovat chudší oblasti. Postup státu vyvolal nevraživost a protesty. Samotné Sudety , protože se rozkládají především v hornatých oblastech, které byly stále ještě chudé, nebyly schopny bez hrozby úpadku dotovat ještě další třeba i ještě chudší oblasti. To si Sudetská politická reprezentace uvědomovala velice dobře a v Parlamentu se rozhořely hádky. Nejenom Sudety dostaly velkou ránu už za první světové války. Nebylo města nebo vesnice kde by nebyl vztyčen pomník padlým ale dlužno i říci, že většina Sudetských stížností a požadavků byla oprávněná. V Sudetech platila jiná ekonomická pravidla. Neschopnost se dohodnout, vyústila až do krize a požadavku odtržení Sudet od zbytku republiky. /Podobné třenice nebyly ovšem v Evropě nijak vyjímečné. Stačí připomenout příklad Slovinska, které se z podobných důvodů odtrhlo od Jugoslávie./ Česká politická reprezentace ovšem ve snaze udržet za každou cenu stát a s podporou sílících komunistů, zneužila situace, zahrála maškarádu na cítění lidí a touto manipulací vyvolala mobilizaci, údajně kvůli udržení a obraně jednotného státu před nepřítelem-Německem. Pravá podstata jejich jednání, totiž ta, že jim šlo o získání absolutní moci, se ovšem v celé šíři ukázala až po válce. Následovala další série maškarád s odsunem Němců a rychlý nástup komunistů k moci. Už jim nic nestálo v cestě. Dva miliony lidí muselo opustit svoje domovy, kvůli komunistické závisti a touze po moci. To že komunisti neměli vůbec žádné zkušenosti s vedením státu, chyběli jim odborníci /němečtí tu museli ještě nějaký čas zůstat/, ale i to že na takovou situaci nebyli vůbec připravení /neměli školy ani dostatečné vzdělání/, se stalo osudným lidem, kteří tu zůstali. V nedosídlených oblastech probíhaly masivní demolice, obce mizely jedna za druhou a namísto nich se v sedmdesatých letech začaly ve městech stavět paneláky podle komunistického sociálního programu /jednoduchá stavebnice, jejíž montáž by zvládlo i dítě/, když k tomu připočteme drancující těžbu uhlí, vznik vojenských újezdů, hraničního pásma /většina lidí by ten komunistický blahobyt opustila, kdyby mohla/ a velmi dusnou atmosféru ve společnosti zhuštěnou lží komunistické propagandy, nelze se divit, že Sudety zůstaly stranou zájmu a z dříve prosperující a kvetoucí oblasti se stalo spáleniště. Místo pracovitých Němců přišly ze Slovenska celé rodiny Romů, nastěhovali se do uvolněných domů a kromě toho, že je totálně vybydleli, visí léta na státu jako obtížně přizpůsobiví. Pokud si někdo myslí, že komunismus skončil v roce 1989, pak ho tyto stránky vyvedou rychle z omylu. Všechno totiž pokračuje jako za komunistů, protože se majetek téměř nikomu nevrátil a domy jsou bez vlastníků, ekomika není tržní, ale ovládaná státem. Přitom základ svobody je tržní ekonomika, stejná jako byla v Sudetech před krizí. Bylo zničeno spousta malých provozoven /mlékárny, pivovary, sklárny/, které by se uplatnily právě jenom v tržní ekonomice, změnil se způsob hospodaření v zemědělství. Podobný postup, ale vedl a vede lidi k odchodu z venkova do měst a podporoval mj. nekvalitní výstavbu sociálních bytů, zpětně se to odrazí i v nerentabilnosti lokálních železnic a návazné dopravy, protože se téměř zlikvidovala nákladní doprava. Tak tvrdé změny nemohl venkov unést a vedlo to k jeho likvidaci. S odstupem času to vypadá jako by si sám stát podřízl pod sebou větev. Ano, mějme stát, ale stát, který je hoden svojí polohy a historických kořenů. Nemůžeme popírat, že naši předkové byli Bójové, Keltové a Germáni. Mohli jsme připustit a budovat vícejazyčný stát, podobně jako Švýcarsko a nemám pocit, že by nám to bylo ke škodě, právě naopak vzhledem k naší velikosti a lepšímu a rychlejšímu začlenění do Evropy. Zdá se, že je pozdě bycha honit, škody jsou nedozírné, prosím, vzpamatujte se už konečně. Komunista nemůže vidět souvislou zástavbu stylových domů, slovo estetika mu nic neříká. Okamžitě je musí rozrušit, zdemolovat nebo alespoň mezi ně vložit pokud možno co nejfuturističtější stavbu, aby bylo vidět, že je pokrokový. Úzké ulice nesnáší, ty křivolaké zdemoluje, aby tam bylo více prostoru na parkování jeho autíčka a hlavní komunikace vede zásadně středem města, aby tam bylo co nejvíc hluku, prachu a smradu. Pak vykřikuje, že za rakovinu může kouření a zdražuje cigarety o sto šest, ale je to pouze záminka jak vybrat co nejvíce na daních. Ekologii přímo nesnáší, vlakem jezdit přece nebude, síť železnic je sice zastaralá ale nejdřív musí stát dálnice a silnice a tak kvůli širší silnici zdemoluje půlku města, to je jistě ekonomické. Nejde mu o to něco udělat, ale pouze a vždycky n....t lidi. Nesmí Vás zmýlit jeho kabát, je to mistr převleků. Vnutí Vám životní styl. Všichni budeme jezdit autem, stavět dálnice, bydlet v moderních domech, takže všichni budeme mít všechno stejné a nebude žádný výběr. A lidé jsou od přírody líní myslet, takže jako za komunistů se můžeme těšit, že nám budou dlouho vládnout. Byť je i schopen ve stáří přiznat svůj omyl, nic už to nezmění. Lidé si tu prý zvyknou na všechno a i kdyby ne, můžou si jít přece kam chtějí. Třeba do Západního Německa. Skutečně si myslíte, že turisté, kteří se rozhodnou vydat své peníze, si vyberou jako cíl město, kde uvidí paneláky a kde se jim nic nenabídne? Z čeho potom budeme platit sociální politiku?

Vloženo: 7.4.2012



Komentáře a upřesňující informace


Námitka [Jan Tomášek 8.4.2012 23:06] | Reagovat
Pane, bývalo nepsaným, ale dobrým zvykem, že si tyto stránky udržují jistou apolitičnost. Občasný výstřelek jsem ochoten akceptovat, ale zde už rozhodně ne!
Námitka [Jiří Hemmer 9.4.2012 11:56] | Reagovat
Spíš Vám vadí pravda, pusťte se do cenzury jako komunisté. To co se děje ve státě se vždycky odrazí v politice.
Re: Námitka [Václav Richter 25.11.2012 23:52] | Reagovat
Dovolil bych si za prvé nesouhlasit se slovem pravda. Pravda je relativní. Držme se pouze fakt. Tím si myslím, že politické zabarvení není to pravé do solidního podání historie. Pak si myslím, že i v líčení historie let třicátých minulého století je značně nepřesné a připomíná spíše nacistickou propagandu. Pokud se zmiňujete o odsunu, co Vám říká návrat Sudetských němců do vlasti z ruského zajetí v roce 1955 a jejich výpovědi o válce a Sudetech 30 let? A kolik se jich nevrátilo z Výchoní fronty? Chtělo by to článek doplnit a politicky odbarvit.
K námitce [Jan Tomášek 9.4.2012 12:28] | Reagovat
Spíš mě vadí, že místo konkrétních fakt jste se pustil do politických hodnocení. Pravda, jsou zde nějaké faktografické údaje - ale spíš se týkají dřívějších období - zcela mi chybí konkrétnosti po r. 1945. Když už jste se rozhodl zařadit celou čtvrť jako částečně zaniklou - ani se to vlastně nesnažíte obhájit. Prostě jste využil právo na příspěvek - a já právo na komentář - systém to umožňuje, takže potud v pořádku. Jinak přeji hezký den - a myslím, že už není třeba se k tématu vracet.
K námitce [Jiří Hemmer 9.4.2012 13:57] | Reagovat
Pane Tomášek, aby jste pochopil dění v politice musíte pochopit nejdříve dění ve společnosti a na potřebujete určitý časový odstup, protože to opravdu není jednoduché. Jak říkám, politika je odrazem dění ve společnosti. Prozatím pracuji na historii, není ještě úplně hotová, pak přijde srovnávací materiál, protože jde o to, aby všichni kdo navštíví tyto stránky a budou mít zájem o poválečný vývoj těchto míst, měli k dispozici kvalitní materiál. Proti Vaším komentářům nic nemám, naopak jsem rád, že jsou věci jasnější. Přeji Vám příjemný zbytek svátků.
(A)političnost [Miloš Hlávka 29.8.2012 11:41] | Reagovat
Rovněž si myslím, že by zde měla být zachována apolitičnost v tom smyslu, že články by měly popisovat fakta, týkající se předmětu tohoto webu, tj. to, co zaniklo, proč a do jaké míry, co se na místě zaniklého urbanistického celku nachází nyní.

Například nepopírám, že po roce 1945 v Karlsbadu k památkovým ztrátám po roce 1945 skutečně došlo, převážně "za bolševiků" - jen nevím, zda ty ztráty byly tak velké, aby to patřilo na tento web (na rozdíl např. od Schlggenwaldu, kde míra devastace historického jádra je nesporná). To však v článku momentálně (stav k 29. srpnu 2012) uvedeno není.

Místo toho jsou zde hodnocení, s nimiž lze buď souhlasit nebo také ne. (Taky mám své politické názory a taky je sem pokud možno necpu.)

Takže: kolik procent zástavby v lázeňském středu Karlsbadu po roce 1945 zaniklo? Případně co konkrétně? To sem když tak patří.
Apolitičnost [Jiří Hemmer 30.8.2012 15:03] | Reagovat
když se člověk rozhlédne po KV a porovná si minulost se současností, není toho zrovna málo. Jenom kolik domů a jakých padlo za oběť výstavbě hotelu Termal. Nestylového bezvýrazného paskvilu, samotná kolonáda, která vypadá jako skladiště a spousta domů okolo, kde to vypadá jako když tam vybuchla puma. Zničeno bylo fakticky celé náměstí před kostelem a bouralo se dál. Myslím, že je toho až příliš na jednu čtvrť a zanechalo to v ní už zřetelné šrámy a stopy.
Námitka [Jiří Hemmer 26.11.2012 14:05] | Reagovat
Podívejte, celé tyto stránky jsou o extremismu, komunistickém extremismu. To co způsobilo odsun Sudetských Němců nebyl německý nacionalismus, ale etremismus komunistů tedy extrémní levice, která svými extrémními požadavky vyhrotila situaci v zemi. Hitler a jeho nacionální strana s tím nemá co dělat. Zaráží mě, že ještě po 20 letech od revoluce tady vládne extremismus, který je pravou příčinou dnešního stavu a je zcela jedno jestli je pravicový nebo levicový.
<BR> V Německu a Rakousku nikdo nezničil pohraničí, tam byla svoboda. Nemyslím si, že by Češi jako národ milovali extremismus tak, že by se ho nechtěli vzdát ani po revoluci, zvlášť když se v tom nedá plnohodnotně žít a představuje tak jenom potlačování práv a svobod lidí. To už tu zaznělo před revolucí. Za dvacet let jsme na tom ještě hůře než předtím.
Re: Námitka [Miloš Hlávka 27.11.2012 10:08] | Reagovat
Myslím, že tyto stránky jsou především o zaniklých obcích (případně samotách, urbanistických dominantách atd.).

Že to nějak souvisí s režimy, které zde vládly, případně s režimem, který zde vládne nyní, je sice pravda, ale zde si myslím není místo pro ideologická hodnocení. Zde je spíše místo pro fakta. Pokud tedy například kvůli hotelu Thermal padlo několik hodnotných domů a urbanistické působení tohoto solitéru není nejšťastnější, nezajímá mě zde, že "bolševický režim byl fuj", jako spíš to, kdo tehdy o podobných věcech. Kdo byl předsedou MěstNV, kdo byl hlavním architektem města, kdo další měl příslušné pravomoci (vedení okresu? kraje?) a rozhodl tak, jak rozhodl.
Námitka [Jiří Hemmer 27.11.2012 11:26] | Reagovat
Jenomže to se právě nedozvíte. Pouze to, že to bylo z rozhodnutí ÚV, KV ale konkrétní jména... Všichni se tenkrát báli, kolovaly různé pověsti a některé věci byly prováděny s až fanatickým elánem. Radši se proti nim nestav, proti zdi se nedá jít atp. KSČ měla milion členů-nevídaná věc. Programově se zasahovalo do urbanistické struktury zvláště v Sudetech.
<BR> Ovšem kdo nahradí škodu a vrátí věci do původního stavu?
<BR> Kdo by na tom měl taky zájem, když domy byly ve vlastnictví státu, který je zabavil původním vlastníkům.
Konkrétně [NN 9.3.2017 22:41] | Reagovat
Obecné konstatování nad tím co podrazilo Sudety a Karlovarsko je dobré, v řadě bych souhlasil, někde ne. Nicméně v kapitole o Lázeňské čtvrti by bylo zajímavé uvést konkrétní demolice a přestavby, klidně i s politicko mocenským pozadím.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 49 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist