Praha-památník tanku č.23 (Prag - Denkmal des Panzers Nr. 23) - Historie památníku na náměstí Sovětských tankistů

Přispěl: Pavel Frýda

Uvedený památník byl vystavěn před nynějším Justičním palácem, na dnešním náměstí Kinských na Smíchově, kamenný podstavec stavěli němečtí zajatci. Byl slavnostně odhalen již 29.7.1945 za přítomnosti maršála Koněva a po roce 1948 byl dokonce prohlášen národní kulturní památkou. Místo umístění bylo přejmenováno na náměstí Sovětských tankistů. Myšlenka postavit důstojný památník statečným sovětským tankistům byla jistě chvályhodná a správná, kdyby ovšem neproběhla v typicky komunistické falzifikaci dějin. Celá léta byly k památníku voděny školní výpravy a dětem bylo vštěpováno, že tento tank č.23 dorazil do Prahy jako první. Na tomto výkladu nebylo slovo pravdy. Na svých mýtech a lžích si ostatně komunisté stojí zarputile dodnes (stačí otevřít webové stránky KSČM). Kdyby tehdejší představitelé moci umístili na vhodné místo rozstřílený tank typu T-34/85 s číslem I-24 por.Gončarenka na Klárově, kde skutečně došlo k jeho poslednímu boji, je autor tohoto příspěvku přesvědčen, že tam stojí dodnes, o tomto řešení se také tehdy uvažovalo, ale gen.Leljušenko (velitel 4.tankové armády) se měl vyjádřit, že "Čechům nebudovou dávat šrot..." Typ těžkého tanku IS-2, který byl umístěn na Smíchově, byl však zcela nový stroj, věnovaný na rozkaz samotného Stalina, který si údajně přál mít v Praze větší a modernější tank. Tyto stroje do průběhu osvobození Prahy vůbec nezasáhly. Z neznámého důvodu byl tank označen číslem 23* a navíc ozdoben rudou hvězdou, což odporovalo standardům markingu sovětských obrněných vozidel z konce války. Otázkou je proč byl pro památník zvolen zrovna Smíchov. Stalo se tak s největší pravděpodobností proto, aby byla potlačena vzpomínka Pražanů na pomoc ruských vojáků z tzv.armády gen.Vlasova ROA (Ruské osvobozenecké armády). Útvary 1. divize ROA gen.Buňačenka (měla ve stavu 22 tisíc mužů, tedy síla, která mohla v Praze zcela zvrátit poměr sil) se v prostoru Smíchova rozvinovaly k boji a ruští důstojníci jednali s povstaleckým velením o koordinaci akcí právě v dnešním Justičním paláci (objekt byl tehdy zván Smíchovská (Štefánikova) kasárna a sídlil zde pražský 1.prapor vládního vojska). Je ironií dějin, že první tank T-34, který se v Praze objevil, dorazil skutečně ke Štefánikovým kasárnům, ale již 6.5.1945 a byl řízen vojáky ROA (pocházel z německé kořisti)!
V noci 27.4.1991 byl tento památník poprvé natřen jakýmsi frajírkem narůžovo. Byl sice nakrátko uveden do původního stavu, pak ale vystřídala tohoto vandala sprejerové generace dne 16.5.1991 skupina poslanců (M.Malý, S.Devátý) ohánějících se svojí imunitou a tank narůžovo natřeli znovu. Podle mínění autora příspěvku se jednalo o nechutné vandalství. Opakovaně znehodnocený památník byl poté odstraněn, zmizel i kamenný pylon a místo bylo parkově upraveno, v r.2002 zde vznikla fontána. Tank dnes stojí ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech, z neznámých a nesmyslných důvodů stále v růžovém provedení.
Autor příspěvku si neopustí opět připomenout dějinný paradox s číslem tanku. Neznámý bolševický falzifikátor byl vlastně prorokem, vždyť číslo 23 se stalo v této souvislosti více než symbolické. Za dalších 23 let po instalaci památníku jsme se dočkali opětovného příjezdu sovětských tanků a za dalších 23 let byl památník nejen odstraněn, ale tento rok byl koncem komunizmu i v Rusku.....

*23-jedna z teorií říká, že tank s věžovým číslem 23 měl 9.5.1945 první přijet na Staroměstské náměstí.


Vloženo: 12.4.2007