Eger-Synagoge (Cheb-synagoga)Beschreibung:
básník JUDr.Hugo ZuckermannBásník Hugo Zuckermann patří mezi nejvýznamnějí chebské osobnosti. Narodil se v r.1881, absolvoval chebské gymnazium a práva v Praze a Vídni. V r.1900 stál u zrodu sionistického spolku Ahavath Zion. Překládal z jidi do němčiny a měl i svojí rozsáhlou básnickou tvorbu, jejich námětem byly idovské dějiny. V době I.svět.války nastoupil do rakousko-uherské armády a jako záloní důstojník (nadporučík) velel rotě u 11.zeměbraneckého pluku (větinu mustva tvořili Čei), byl vyznamenán Vojenským kříem za zásluhy III.stupně. Byl těce zraněn a na následky zranění zemřel ji v r.1914 ve věku 33 let. I z válečných let je známa jeho rozsáhlá básnická tvorba, některé básně byly i zhudebněny a paradoxně se text jeho básně Reiterlied objevil jako "lidová" píseň ve zpěvníku Hitlerjugend. Jeho 20letá manelka Ida spáchala v r.1915 na jeho hrobě sebevradu.....
Obecně lze říci, e idé patřili v průběhu I.svět.války k oddaným stoupencům Rakouska-Uherska, byli věrni habsburskému trůnu, nebo byli vděčni za občanskou rovnoprávnost, kterou jim tato říe dala. K antisemitskému carskému Rusku i k Francii (Dreyfusova aféra) cítili odpor a česká iredenta jim tudí byla cizí.
Datum:
Autor: J.Chmelíková, Osudy Chebských idů
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 1.6.2008Beschreibung:
Cheb-idovský hřbitovSnímek zachycuje hrob básníka JUDr.Hugo Zuckermanna (1881-1914), jako nadporučík rakousko-uherské armády byl těce zraněn na ruské frontě, na následky zranění zemřel v Chebu. Hřbitov byl zcela zničen za nacistické okupace.
Nápis na náhrobku pravil:
Zapalte pro zesnulého
na posledním rameni menory
plamínek světla....
Náhrobek v této podobě byl slavnostně odhalen 13.6.1927.
I na zčásti německy psaném textu lze vidět tradiční idovské pohřební formule, pod menorou (sedmiramenný svícen) je to úvodní P.N. (čteme zprava Pe Nun) zkratka za hebr. slova po nitman tj.Zde je uloen a závěrečná T.N.C.B.H. tzv.tanceva (Tav Nun Cade Bejt He) zkratka za hebr.slova tehi nimato crura bi cror ha-chajim tj.Nech je jeho (její) due vevázána do svazku věčného ivota.
Datum: před 1934
Autor: H.Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 1.6.2008