EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ĂˆeskyÈesky
Reckerberg (Popelná) - O mlýnu a mlynářích

Beigetragen: pašerák

Nicovsko-reckerbergský mlýn stál v nadmořské výšce 868 m.n.m. Nejstarší mnou nalezený matriční údaj o jeho existenci je z roku 1779. Zakreslen je však již v mapě 1. voj.mapování z let 1764-68. Budova mlýna s obytnou částí byla časem přestavěna a vedle ní rovnoběžně postavena další hospodářská budova spojena bránou v uzavřený dvůr. Přes cestu v mezi naproti bráně je sklep a vedle něj malá kamenná "kašna". Nad obytnou částí mlýnské budovy byla protáhlá střešní zvonice s dvojramenným křížem na špici, jež zanikla patrně až po odstěhování posledních usedlíků při následné přestavbě mlýnského areálu v rekreační zařízení. Vodní kolo (ve skice stab.kat.jsou zakreslena dvě) bylo umístěné při sv štítu. Ač byl mlýn zbudován na levém břehu Losenice, jeho zhruba 150 metrů dlouhý otevřený náhon vedl po pravém břehu. Vantrokami s pěti pilíři (třemi na pravém břehu) musel náhon u mlýna překonat potok, aby se dostal k vodnímu kolu Fuchsenmühle, pod kterým se odtok napojoval do náhonu na pilu. Hned nad tímto spojením odtokového kanálu od mlýna a začátku náhonu na pilu stál malý objekt. Fuchsenmühle se vykoupil v roce 1780 u panství Kašperské Hory do emfyteuze (dědičného nájmu). Zachoval si právo pást asi 20 kusů skotu v městském lese a roku 1837 obdržel právo služebnosti na bezplatné odebírání dříví a podestýlky. Provoz mlýna byl ukončen někdy v letech 1925-30. Poté se zde jen hospodařilo zemědělsky. Zhruba 80 metrů sz stojící pila fungovala asi do roku 1945. Než byla vystavěna v Reckerbergu samostatná budova německé školy, vyučovalo se střídavě v tamějších selských dvorech, mj i ve Fuchsenmühle. V letech 1935-37 ve mlýně existovala také česká škola - viz článek "Školy v Reckerbergu". Jz při mlýnu byly v minulosti tři objekty - nyní již neexistující. Mlýn v 60.letech 20.století získal národní podnik Zemědělské zásobování a nákup Strakonice, který jej sice úplně nezboural, ale přestavěl na své rekreační středisko. Do současnosti byly opravami zachovány také dva pilíře vantroků a mlecí kámen (viz novodobé foto č.53). Náhon, jenž je stále v celé své délce v terénu více či méně znatelný, posiloval malý potok (pův.obyvateli nazýván Černý potok). Ten stále do dolní části náhonu vtéká a ústí zachovaným závěrečným vyzděným skluzem do Losenice.


Prvním mnou zjištěným zdejším mlynářem byl prokazatelně v letech 1779 - 1791 Andreas Foltin z Krousova. Narodil se roku 1749 Veitu Foltinovi, svobod.králov.sedláku z krousovského čp.147 "Honis" a Dorothe roz.Prexl, mlynářské dceři z Weihermühle při Červené u Kašp.Hor. Oddán byl již jako mlynář (není známo, zda ve Fuchsenmühle) v roce 1775 v Kašperských Horách nebo spíše ve Zdíkovci s Magdalenou roz.Gabriel (dcerou Mathiase Gabriela, svobod.králov.sedláka ze Šebestova čp.107). Jedním ze svatebních svědků byl Anton Prexl, mlynář v řetenickém Planskermühle.

Dalšími mistry mlynářskými ve Fuchsenmühle byli Josef Bayerl a po něm syn Jakob.
Josef Bayerl, narozený kolem roku 1770, určitě již v r.1796 zdejší mistr mlynářský, kde také roku 1838 zemřel, se oženil v roce 1795 v Nicově s Katharinou roz.Weber 1772 v Horní Vltavici - zemřelou ve Fuchsenmühle roku 1833 (dcerou Rosiny a Lorenze Webera z Horní Vltavice čp.18). Jedním ze svatebních svědků byl Johann Georg Winter, mlynář ze stašsko-reckerbergského Oberemühle (viz lokalita "Popelná - mlýn"). Ve Fuchsenmühle přišlo na svět jejich dvanáct dětí (8 chlapců), z nichž pět zemřelo v dětském věku. Druhý narozený byl Franz, který se přiženil do Předních Paští čp.22 "Hofmannhof", když si vzal Elisabeth roz.Schröder, dceru tamějšího sedláka, kde se manželům narodilo devět dětí (3 chlapci). Šestý mlynářův potomek, Jakob, jenž po otci převzal řemeslo, se oženil roku 1833 v Nicově s Theresií roz.Pohani, selskou dcerou z řetenické usedlosti čp.11 "Beim Lamlbauern". Jejich jediné dítko, dcerka Maria Theresia, zemřela v dětském věku. Mlynář Jakob zemřel ve mlýně roku 1882. Jeho manželka dva roky poté.

Dodatek: V matrikách bylo příjmení Bayerl mylně zapisováno jako Baydl (Beitl). Podle výnosu státního úřadu v Praze ze dne 20.4.1914 se správně příjmení píše Bayerl a ne Baydl.

Prokazatelně v letech 1871-1895 zde mlynařil Wenzel Pilsner, narozený v roce 1841 (syn Adalberta Pilsnera, pocházejícího z Milova, později svobod.králov.sedláka v "horním" Reckerbergu čp.161 "Wondra" a Františky roz.Voldřichové, selské dcery z Recker.čp.150 "Paulus"), který byl oddán v roce 1871 v Horní Vltavici s Marií roz.Michetschläger (dcerou Johanna Michetschlägera, sedláka z Elendbachl/Polky čp.2). Ve Fuchsenmühle se jim narodilo jedenáct potomků (4 chlapci). Druhý v pořadí, Hermann, byl zedníkem a krátce měl pronajatý Oberemühle. Třetí Heinrich se oženil se svou sestřenicí Agnes roz.Pilsner a převzal po otci hospodářství v Reckerbergu čp.151. Čtvrtá Maria a šestá Anna se provdaly za bratry Heinricha a Kiliana Gabriely pocházející z Reckerbergu čp.1 "Altes Pfeifferhaus".

Ve druhé polovině osmdesátých let 19.stol.byl krátce nájemcem Fuchsenmühle mlynář Josef Müller, kterému se zde narodily tři děti.

Mlynářské žezlo ve Fuchsenmühle po Wenzelu Pilsnerovi převzal ještě před přelomem 19. a 20. století jeho bratranec Rudolf Voldřich. Wenzel Pilsner poté hospodařil v reckerbergském čp.151 "Franzl", kde roku 1906 zemřel. Poslední zdejší mlynář Rudolf Voldřich, narozený v roce 1862 v Reckerbergu čp.150 (viz dobové foto č.13) - zemřelý roku 1946 v reckerbergském výměnku čp.152 v čase poválečného vystěhovávání jeho sousedů (syn Jana Voldřicha, sedláka ze stašsko-reckerbergského čp.150 a Růženy roz.Štouralové, selské dcery z Úbislavi čp.1), se jestě jako sedlák v jeho rodném selském dvoře (později majitel Fuchsenmühle a vedlejší pily) oženil v roce 1884 ve Staších s Antonií roz.Kortusovou 1865 v Jirkalově - zemřelou roku 1922 ve Fuchsenmühle (dcerou Františka Kortuse, sedláka z Jirkalova čp.53 "Šíma" a Františky roz.Uhlířové z Jaroškova čp.4). Narodilo se jim jedenáct dětí (6 chlapců). Prvních pět sourozenců přislo ještě na svět na dvoře Paulus, ostatní již ve Fuchsenmühle. Druhý v pořadí Rudolf byl mistrem pilařským na pile při Fuchsenmühle. Čtvrtá Růžena se provdala za Josefa Fuchse, hajného t.č.bydlícího v ranklovské hájovně čp.31 (dřívě staré čp.4 - což bylo rodné obydlí známého siláka, dobráka a obra Rankla Seppa). Patý byl Josef, jenž si vzal Julii roz.Gürtler, dceru hajného z Weissenbachu při Červené u Kašp.Hor. Šestá Marie se provdala za Wenzela Pilsnera a hospodařili spolu i po poválečném vystěhování pův.obyvatel v Reckerbergu čp.150. Předposlední narozený František se oženil v roce 1927 s Annou roz.Seidl, selskou dcerou z Pomezí u Všerub a převzal po otci hospodářství s pilou (mlýn již nebyl v té době v provozu). Tito poslední původní usedlíci ve Fuchsenmühle se později odstěhovali do Řetenic. Nejmladší mlynářova dcera Anastázie se provdala za Antona Selbitschku z Pokových Hutí a bydleli v Reckerbergu čp.152.

Další rodiny průběžně bydlící ve Fuchsenmühle:
V první polovině 19.století ve mlýně bydlely rodiny Prinz, Mente, Schimek, Knogl, Pohani.
Ve druhé polovině 19.stol. pak rodiny Draxler, Werner, Praschl a také rodina podučitele Emanuela Pozzera.
(zdroje: portafontium.eu + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern"+ pamětníci)

Eingegeben: 12.1.2021



Kommentar und weitere Informationen


Kein Datensatz

 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Vᚠemail nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Vᚠpříspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 28 do následujícího políčka:

   





VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist