Srbská (Wünschendorf)

Popis: Příběh z Lužice 4 - Žitavsko

Na poměrně stabilní české zemské hranici se nacházela jistá vyjímka na severu - právě na pomezí Čech a Lužice.

Hranice se zde upravovala asi čtyřikrát - jazykovým pozůstatkem nejjižnější - ranně středověké hranice jsou názvy vsí Česká a Srbská Kamenice.

Po jistou dobu se k Čechám počítalo také město Žitava s okolím a naopak šluknovský a frýdlantský výběžek náležely k Mičansku - čil pozdější Horní Lužici. Vzhledem k probíhající germanizaci pomezí oblast byla nazývána Budyšínsko, nebo oficiálněji Východní (saská) marka.

Žitavsko - zejména díky svazku s dalšími Hornolužickými městy- - zvaném Šestiměstí - stále více inklinovalo k Lužici a politicky a soudně se ve 14. století oddělilo od Čech - i když právně to nebylo jednoznačně konstatováno.

Žitava s okolím patřila k Čechám nejprve jako poddanské město - Roku 1310 ji získal Jindřich z Lipé.. Ruku 1319 pak město získal Český král Jan Lucemburský - současně se rozdělil s knížetem Jindřichem Javorským o Horní Lužici - a Žitava tehdy byla přičleněna ke Zhořelecku, které připadlo Jindřichovi Javorskému - král Jan s z Horní Lužice pak ponechal Budyšínsko. žitava je tedy již poprvé zmíněna jako součást Budyšínska,

Po smrti Jindřicha Javorského však Žitava znovu připadla k Čechám.

Majestas Carolina potvrdil Žitavu jako nezastavitelné královské město - zatímco hrady v okolí - Ojvin a Ebersbach se staly zastavitelnými hrady Českými.

Šestiměstí - další správní jednotka v Horní Lužici

Roku 1346 uzavřela Žitava spojenectví s dalšími pěti lužickými městy - a bylo vytvořeno takzvané Šestiměstí.

Pro správu Kraje Žitavského byl zřízen úřad hejtmana se sídlem na hradě Karslfried - sloučený navíc s úřadem Žitavského fojtství.

Toto fojtství zastavil Václav IV Hlaváčovi z Dubé - který byl zároveň fojtem Země budyšínské a Zhořelecké - a správa Horní Lužice a Žitavska se tedy dostala do jedněch rukou.



Datum:

Autor: Jan Tomášek
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 22.11.2020