Luhy (Jungenhengst) - Historie

Přispěl: 1

Osada Luhy (Jungenhengst) ležela při ústí Mrtvého potoka (Totenbach) do Černé (Schwarzwasser) mezi Háji a Potůčky v nadmořské výšce okolo 900 m. Stejně jako v případě všech sousedních obcí a osad její vznik souvisel s těžbou a zpracováním rud. Zdejší ložiska byla postupně odkrývána od poloviny 14. století ze saské strany Krušných hor, k souvislejšímu osídlení však docházelo až v první polovině 16. století. Kdy byly osídleny Luhy, není historicky prokázané, bylo to však nepochybně již před založením Horní Blatné (1532), protože do tohoto nově vzniklého hornického střediska se z Luhů přestěhovalo několik osadníků (Jangl 1975).

Německý název osady (Jungenhengst) nemá nic společného s hřebci (Hengst = hřebec), ale odvozuje se od jména staré těžařské rodiny Hengstů z Krupky (sv. od Teplic), známé již od roku 1432, jejíž příslušníci podnikali v řadě českých a saských důlních revírů. Stejné jméno se objevuje i v názvu osady Hřebečná (Hengstererben), vzdálené od Luhů zhruba 4 km. Původní jméno Hřebečné přitom znělo Hengst (popř. s přívlastky Alter Hengst, Vorder Hengst, Hinter Hengst), takže název Jungenhengst (tedy Mladý Hengst) současně naznačuje, že osídlení Luhů bylo mladší než na Hřebečné. To sice existovalo již před rokem 1528, bližší upřesnění však bohužel historické prameny neposkytují.

V okolí Luhů se od 16. století těžily především rudy cínu a železa, v menší míře i manganu.
Název Junge Hengst se vztahoval i na stejnojmenný důl, zvaný také Junge Zeche, který je doložen ještě v 80. letech 16. století a u nějž byly v provozu tři stoupy (drtírny rudy). Hlavním důlním dílem byla Francisci Stollen, založená v roce 1562 a směřující z údolí Černé k Bludné. Těžily se v ní železné a manganové rudy na tzv. Bludenské žíle, nejmocnější žíle Krušných hor, táhnoucí se v délce okolo 20 km z okolí Johanngeorgenstadtu přes Luhy, Bludnou, Hřebečnou až k Popovu u Jáchymova. Těžba probíhala až do 19. století a na nedaleké Bludné ještě počátkem 20. století. V Luzích se zároveň zpracovávaly kobaltové rudy dobývané v okolí Hájů a Pily – ještě ve 40. letech 19. století zde stávala továrna na výrobu kobaltových barev, která zaměstnávala 15 dělníků.
V té době měly Luhy 135 obyvatel žijících v 19 domech, k roku 1872 je uváděno 22 domů a 143 obyvatel, k roku 1921 pak 27 domů a 151 obyvatel. K tradičním předmětům zdejších obyvatel patřilo paličkování krajek a výroba loutek, v první polovině 30. let 20. století byly v Luzích, spadajících územněsprávně pod Potůčky, zapsány dvě živnosti – povoznictví a Geierův hostinec ležící přímo u silnice. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce Luhy zanikly, z původní zástavby zbyl pouze výstavný dům u mostku přes Černou, který znázorňují již fotografie z počátku 20. století (viz sekci dobové i novodobé obrázky), a hájovna ležící stranou osady směrem k Hájům; ve stráni směrem k Blatenskému vrchu se dochovaly též sklepy některých domů. Zhruba v centru původní obce stojí novodobá rekreační chatka z 80. let.


Vloženo: 2.4.2006