Kyjice (Kaitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Kyjice ležely 2,5 km V od Jirkova, v nadmořské výšce 270 m. Vedla jimi státní silnice z Jirkova do Mostu. Jejich katastr měřil 337 ha. Od roku 1978 se začaly vylidňovat a v roce 1980 byly úředně zrušeny. Musely spolu s Újezdem ustoupit výstavbě vodní nádrže Újezd. V době svého zániku byly součástí obce Vrskmaň. Původně jimi protékala řeka Bílina, na které byla v 50. letech 20. století vybudována malá vodní nádrž, která umožnila změnit tok řeky severním směrem, mimo oblast důlní činnosti velkolomů Jan Šverma a Čs. Armáda. Tato nádrž Kyjice již neexistuje, byla zrušena.

Po zahájení prací na stavbě nádrže Újezd prováděli archeologové průzkum zdejší středověké vodní tvrze, která ve 13. století stávala východně od pozdější obce. Předpokládají, že zde bylo nejstarší osídlení Kyjic. Kdy a proč tvrz zanikla, není známo.

Ani o počátcích Kyjic neexistují žádné zprávy. Je jen známo, že vznikly postupným splynutím tří slovanských osad. Nejdříve se spojily Kyjice s osadou Okrůhlé pod společným názvem Okrůhlé Kyjice nebo také Okrouhlý Kejč, někdy jen Okrouhlá. Později splynuly tyto Okrůhlé Kyjice s blízkými Dlouhými Kyjicemi, které se nedlouho před rokem 1553 vysídlily v důsledku morové epidemie. Pozemků se ujali i s příslušnými povinnostmi lidé, kteří pak v Jirkově založili čtvrť Bělidlo. Na rozhraní obou Kyjic stál mlýn, nazývaný pila a u něho bylo již zmiňované prostranné tvrziště.

Kyjice jsou prvně uváděny v materiálech vídeňského státního archivu jako manství hradu Nového Žeberka. Na tvrzi tehdy sídlil blíže neznámý Hák. Odtud také pravděpodobně vyšil rytířský rod z Kyjic. Název Kyjice byl odvozen z mužského osobního jména Kyj, tedy ves lidí Kyjových. Název procházel menšími změnami, až se roku 1854 ustálil na úředním názvu Kajice a německé Kaitz.

Listiny z let 1417 a 1449 hovoří o Kyjicích jako o příslušenství Bořku, tj. Červeného Hrádku. Další listina z roku 1561 sice mluví ještě o „Dlauho Kyczy", ale již je uvádí také u Červeného Hrádku. K Novému Sedlu patřila v 16. století jen část Okrouhlých Kyjic, ostatní bylo spolu s Červeným Hrádkem součástí chomutovského panství.

Berní rula uvádí roku 1654 „Kejč" celé již u Nového Sedla. Žilo tam tehdy 10 sedláků, z nichž 1 měl „mlejn" a 6 chalupníků, z nichž 1 byl tesařem a 1 zahradníkem, tj. malým držitelem půdy bez vlastního potahu.

Také Schaller uvádí roku 1787 Kaitz - Kyjice u panství Nové Sedlo - Jezeří s 31 domy, zatímco Sommer roku 1846 uvádí již 36 domů, 247 obyvatel, panský dvůr, 2 mlýny a hostinec.

Chomutovská Heimatskunde z roku 1898 popisuje Kyjice jako ves s 50 domky, obklopujících náves, uprostřed níž stojí kaple Nejsvětější Trojice s oltářem z roku 1815. Dále zde uvádí statek, patřící k panství Jezeří, továrnu na výrobu vaty s parním pohonem a dva mlýny, poháněné vodou. Poštu ani školu Kyjice neměly, děti chodily do školy v Novém Sedle, pak do Jirkova. Obyvatelé pracovali jednak v zemědělství, jednak v jirkovských továrnách. V Kyjicích v té době byly 3 hostince, 2 krámy, 2 ševci a jeden pekař, krejčí a kovář.

Ani o dolování v oblasti Kyjic nelze najít žádné podrobnější zprávy. Je jen uvedeno, že důl Servác byl roku 1905 již mimo provoz.

Po vzniku ČSR sem začali přicházet také Češi - do začátku 30. let jich zde bylo již 78 a byla zde otevřena i česká škola.

Za 2. světové války zřídila nacistická okupační správa v Kyjicích jakousi „nemocnici" pro dělníky, nasazené do jirkovské oblasti hlavně z Ukrajiny. Léčení tam muselo být velmi svérázné, protože končilo většinou smrtí.

Od roku 1850 byly „Kajice" samostatnou obcí, ale v letech 1869 - 1950 byly osadou Jirkova, od roku 1910 již jako Kyjice. V roce 1950 se Kyjice staly opět obcí s osadou Újezd, ale již za 10 let byly připojeny k Vrskmani.

Před zánikem Kyjic byly do Vrskmaně přeneseny všechny tři smírčí kříže i socha svatého Jana Nepomuckého z dolních Kyjic a kamenný kříž s Kristem.

Vloženo: 15.4.2005