PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
› Přidat obrázek
› Přidat článek
› Přidat odkaz
Přidat GPS
Okolí:
Kostelecké Břehy 1.1km
Přívoz 1.6km
Nákle 1.6km
Solnice 1.6km
hájovna Vilemína 2.0km
Kučeravý 2.4km
Velký Vír 2.7km
Sobědražské břehy 2.7km
Radava 3.4km
Luh 3.5km
Výpis je omezen na 10 míst. [více]
[Pavel Beran 17.11.2005] 
Žďákov u Chrástu

Kategorie: Osada   (správní obec: Chrást)
Okres: Písek
Důvod zániku: Vodní nádrž Orlík -
Období zániku: 1950-1960
Současný stav: Zničena zcela

 WGS-84 souřadnice (GPS)
 Šířka N(Y)°Délka E(X)°PopisVloženo 
  49.50444 14.18333 dle mapy - centroid místa Pavel Beran 1.1.2006  

 Historie a jiné články
Žďákov  [Jiří P. Štrajt 26.12.2007]
Ves Žďákov (ve své historii nesla i označení Ždákov, Zdakow či Zdiakov) se rozkládala na obou březích Vltavy. Zdejší krajině mezi hradem Zvíkovem a Orlíkem se říkalo Vltavský újezd. V písemných pramenech je Žďákov poprvé zmiňován v první čtvrtině roku 1277. Toho léta král Přemysl Otakar II., jemuž zbýval pouhý rok života (což samozřejmě nemohl ještě tušit), směnil některé zboží – tedy Žďákov a dva mlýny v Hluboké se všemi dvory – za Zduchovice a 124 hřiven stříbra s klášterem sv. Benedikta v Břevnově. Do té doby drželi uvedené statky Al-bero a Dobeš, toho času kasteláni na hradě Zvíkově. Tímto krokem se Žďákov dostal pod zboží v Kostelci nad ... [více]

 Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok1921[zdroje údajů]
Počet obyvatel30
Počet domů7

 Dobové obrázky/pohlednice

 Novodobé obrázky

 Ostatní
 letecký snímek
 Odkazy
Vojta Pavelčík - Vltava - Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z povltaví se zvláštním zřetelem na povltaví střední

Komentáře a upřesňující informace k místu


Upřesnění [Jiří P. Štrajt 26.12.2007 13:18] | Reagovat
Přátelé, aby nedošlo k omylu - Žďákov u Chrástu je označení až z konce 19. století, kdy byl Žďákov úředně rozdělen na dvě části - Žďákov u Chrástu (pravý břeh) a Žďákov u Starého Sedla (levý břeh). Do té doby měly obě části vsi jednotný název Žďákov. Stručná historie by se dala shrnout asi takto:
Ves Žďákov (ve své historii nesla i označení Ždákov, Zdakow či Zdiakov) se rozkládala na obou březích Vltavy. Zdejší krajině mezi hradem Zvíkovem a Orlíkem se říkalo Vltavský újezd. V písemných pramenech je Žďákov poprvé zmiňován v první čtvrtině roku 1277. Toho léta král Přemysl Otakar II., jemuž zbýval pouhý rok života (což samozřejmě nemohl ještě tušit), směnil některé zboží – tedy Žďákov a dva mlýny v Hluboké se všemi dvory – za Zduchovice a 124 hřiven stříbra s klášterem sv. Benedikta v Břevnově. Do té doby drželi uvedené statky Al-bero a Dobeš, toho času kasteláni na hradě Zvíkově. Tímto krokem se Žďákov dostal pod zboží v Kostelci nad Vltavou. Pravý břeh patřil ovšem již dříve řeholníkům břevnovského kláštera, kteří po jeho založení v roce 993 zde zároveň obdrželi pozemky. Využili kopcovitého terénu a na jednom z návrší založili kostel, který se ale připomíná až v roce 1341 a kolem kterého vznikla i samotná ves Kostelec. Ve válečných letech husitské epochy spadl Žďákov pod držení majitelů Orlíka, tedy pánů Zmrzlíků ze Svojšína. Samotný Orlík ovšem v roce 1508 vyhořel a jeho majitelé se do jeho opravy příliš nehrnuli. O hrad ale projevil zájem tehdejší pán na Zvíkově Jindřich ze Švamberka. Protože nebyl natolik solventní, přenechal celou koupi svému strýci Kryštofovi, který se Zmrzlíky vyhotovil 2. února 1514 kupní smlouvu, v níž Václav Zmrzlík ze Svojšína postupuje dědičně Kryštofovi ze Švamberka celé orlické panství a s ním i ves Žďákov. V době po Bílé hoře v roce 1621, kdy byl samotný Orlík konfiskován, se na vlastnických vztazích nic nezměnilo a Žďákov i nadále patřil pod orlickou správu. Tento stav se nezměnil ani v době, kdy orlické panství koupil 13.11.1623 Jan Oldřich z Eggenberka. Tento rod držel panství až do roku 1710. Toho roku zemřel Jan Kristián z Eggenberka a veškerý majetek přešel na jeho manželku Marii Arnoštku ze Schwarzenberka. V roce 1840 čítal Žďákov 17 stavení, dva mlýny a 112 obyvatel. Koncem 19. století byla ves z moci úřední rozdělena na dvě části – levý břeh byl pojmenován Žďákov u Starého Sedla, pravý pak Žďákov u Chrástu. Ottův slovník naučný uvádí na přelomu 19. a 20. století tyto údaje:
"Žďákov, ves na levém břehu Vltavy, kdežto Žďákov na pravém břehu patří k hejtmanství Milevskému, 18 domů s 89 obyvateli (39 mužů, 50 žen). Mlýn (druhý na pravém břehu), parní pila, přístaviště pro vory a pramice, lodě-nice a důležitý přívoz. Samoty: Na Břehách a U Šrůta (U Šrůtů). Mimo to v okolí: V Prusnech, myslivna u Hůle, hájovna U Hlaváčka a Kučeravý."
Co se týče fotografií, mám jich více než stovku, zkusím vybrat alespoň ty nejzajímavější.
Mlýn [Věra Hrdličková 14.4.2010 10:11] | Reagovat
Dobrý den, přečetla jsem si se zaujetím Váš příspěvek a prohlédla foto. Píšete zde o dvou mlýnech. Mě by zajímal právě ten druhý, na němž mlynařili moji předci. Prosím nemáte fotografii právě toho druhého mlýnu?
Děkuji. Věra Hrdličková
upřesnění [Zdeněk Pechar 26.12.2007 13:44] | Reagovat
Výborný příspěvek. Mohl jste ho dát klidně do kategorie historie.
Re: upřesnění [Jiří P. Štrajt 26.12.2007 13:57] | Reagovat
Díky za radu, učiním tak.
1952? [Rudolf Přibáň 26.12.2007 19:27] | Reagovat
Tato fotografie: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=56177 nemohla vzniknout v r. 1952, neboť autobus na snímku Š706 RTO se vyráběl v létech 1959 - 1965. Tolik k upřesnění.
Re: 1952? [Jiří P. Štrajt 11.1.2008 09:48] | Reagovat
Díky za upozornění, opravil jsem chybu. Vzhledem k tomu, že si už autor fotografie nepamatuje rok, uvádím rozmezí.
Doplnění toho, co si pamatuji ohledně Žďákova [Jiří Humpál Ing. 17.6.2009 15:52] | Reagovat
Na pravém břehu Vltavy, pod žďákovským jezem byl Ezrův mlýn, který si pamatuji jako malý kluk v letech
1950 - 1960. Za majitele mlýna p. Ezra se provdala sestra mojí babičky Marie rozené Matuškové, provdané Charyparové z Kostelce nad Vltavou. Pamatuji si syna Standu Ezra, který tam žil, do Kostelce občas jezdil na malé motorce Stadion.
Standa Ezr byl bratrancem mojí maminky Marie a jejích 3 bratrů Jaroslava, Miloslava a Jiřího Charyparových. Standa Ezr naposledy žil v Praze 10, někde v paneláku poblíž metra Skalka.
Vím, že Standa Ezr hodně času trávil u již zmíněného jezu, kde měl kanoi a podařilo se mu prý zachránit několik vodáků, kteří se z lodí vyklopili.
V Ezrově mlýně jsem asi 2x jako malý kluk přespal.
Později, po dokončení Orlické přehrady a před napouštěním vody bylo nutno Ezrův mlýn rozebrat.
Hodně dřevěných trámů, zařízení ze mlýna a dalších věcí, které se daly v budoucnu využít, bylo odvezeno do Kostelce nad Vltavou do statku č. 4, kde v té době sedlačil můj děda Jaroslav Charypar a babička Marie.
Také si vzpomínám, že na budovách, které jsou na fotkách Žďákova u Chrástu podél řeky Vltava byly na jejich zdech čáry s nápisy, kam až a kdy zde sahala voda při záplavách.
Jinak, kousek nad Žďákovem byly krásné písečné pláže, mnoho omletých obrovských balvanů a zde jsme se s mým tátou často chodili v letě koupat.
Všude klídek, jen jezdili vodáci a volali AHOJ!
To byla úplně jiná doba.
Také si pamatuji, když se začaly stavět základy Žďákovského mostu. Pak však voda stoupala a stoupala a věškerá krása povodí Vltavy naprosto zmizela.
Doprava přes Vltavu mezi lety 1960 a 1967 [Jiří Fousek 14.4.2010 23:04] | Reagovat
Není někomu ze zde diskutujících známo, jakým způsobem byla řešena doprava přes Vltavu v období mezi dokončením Orlické přehrady a dostavbou Žďákovského mostu? Byl zde i v tomto období nějaký přívoz nebo bylo nutné objížděť?
Re: Doprava přes Vltavu mezi lety 1960 a 1967 [Jiří Charypar 7.1.2016 16:19] | Reagovat
Zhruba od roku 1964 byly zprovozněny již dokončené 2 nové mosty přes Vltavu a Otavu u Zvíkova, takže objížďka nebyla tak veliká a byla vedena tudy.
Žďákovský most [Jiří Humpál Ing. 19.5.2010 13:36] | Reagovat
Zdravím pana Fouska,
ještě před napouštěním Orlické přehrady byly budovány na obou stranách skal patky mostu (od r. 1956).Dostavba mostu pokračovala s přestávkami až do r.1967. Mezitím byla již přehrada naplněna, takže přes Vltavu se bylo možno dostat buď přes těleso přehradní hráze Orlík, nebo přes Podolský most. Nepamatuji si, že by v 60. letech po naplnění Orlické přehrady fungoval u Žďákova nějaký přívoz, neboť cesty z obou stran ke Žďákovu byly a stále jsou velice strmé a klikaté a obtížně sjízdné. V té době nejezdilo tolik aut, takže problémy nebyly.
 Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 15 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist