Smrkovec [Vladimír Minařík 21.12.2005 14:53] | Reagovat
ves zcela zničena v 50. letech, dnes zarostlé křovisky a pralesem bolševníku. později postaven v horní části býv. vsi vojenský areál sloužící zejména pro odposlech a rušení, dnes opuštěný

Re: Smrkovec [J.P. 25.2.2008 09:54] | Reagovat
Nikoliv ruseni. Slo o palebne postaveni sovetskych raket zarazenych do vyzbroje PVOS CSLA. Domovsky utvar v Marianskych Laznich.

Re: Re: Smrkovec [Zdeněk Pechar 25.2.2008 16:05] | Reagovat
Ten domovský útvar mi nějak nesedí, pro PVOS (klasické zbraně) to souhlasím. Ale rakeťáci ti pod Marianky pokud vím nepatřili. Měli spolu akorát občas součinostní cvičení v terénu.

Re: Re: Re: Smrkovec [grimmi 5.4.2008 20:53] | Reagovat
Hotovostní palebné stanoviště 12. protiletadlového pluku Mariánské Lázně - Klimentov. Stanoviště bylo budováno v roce 1978. 12. protiletadlový pluk byl do roku 1991 součástí 20. motostřelecké divize Karlovy Vary, poté jako 20. plp součástí 3. divize PVOS Žatec. Zrušen byl v roce 1993 v rámci reorganizace PVOS. Ve výzbroji měl PLRK KUB 2K12 (SA-6 Gainful).

Hotovost zde drželo cca 40 vojáků z Velké Hleďsebe.

Re: Re: Re: Re: Smrkovec [Zdeněk Pechar 5.4.2008 22:12] | Reagovat
Teď už to souhlasí. Klasika PVOS byl útvar (6162) v Hamrníkách.

Re: Re: Re: Re: Re: Smrkovec [Šimara 24.7.2010 10:01] | Reagovat
VU 6162 byl v Klimentově a v r.1983 - 85 tam na štábu seděli Novotňák, Planeta,Kolář,Cap,Tvrdík,Prejza,Cedidlo,Beňák,Maule,Svoboda

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smrkovec [Zdeněk Pechar 24.7.2010 10:12] | Reagovat
To co jsem já měl na mysli byl rok 1970 - 1972. To byl 6162 ještě v Hamrníkách spolu s útvarem tak zvaných "špionů". Ti sloužili na Dyleni. Namátkou si vzpomínám na důstojníky, Zahradník, Kouřil, Šlechta, Galeta, Dudarec.

Fotografie jsou na webu Krajského muzea v Sokolově [J. P. 9.2.2006 21:07] | Reagovat
http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=html&id=47
a dale
http://sweb.cz/SlavkovskyLes/pages/smrkovec.html
http://www.ml-listy.cz/clanek.asp?id_clanek=5060

Historie [Miroslav Landa 22.2.2006 16:00] | Reagovat
SMRKOVEC (Schönficht)
Název obce vychází od její polohy v blízkosti krásného smrku a doslova tedy znamená „Krásný smrk“. Český název stanovený v roce 1947 tedy odpovídá významu původního pojmenování. První písemná zpráva je z roku 1355, kdy zde došlo k výměně kněze. Největší rozvoj zažil Smrkovec v 16. století, kdy došlo k rozmachu těžby stříbra. V roce 1550 byly vsi uděleny horní svobody králem Ferdinandem I. Osud městečka byl zpečetěn po 2. světové válce, kdy došlo nejdříve k odsunu německého obyvatelstva a záhy poté k začlenění Smrkovce do vojenského pásma. Během několika let byla obec zcela zničena. Dnes bývalý Smrkovec připomínají jen vzrostlé stromy jírovce maďalu na návsi, v blízkosti kostela a hřbitova, poničené náhrobky na hřbitově a ojedinělé zbytky stavebního materiálu. V obci stával kostel sv. Václava z poloviny 14. století. V období rozmachu těžby stříbra v 2. polovině 16. století došlo k jeho přestavbě a k další přestavbě došlo v roce 1839. V ohradní zdi kostela byly osazeny renesanční náhrobky. Nedaleko kostela stála fara z roku 1695, nad kostelem pak škola, za níž byl hřbitov. Ten dnes připomínají pouze povalené a poničené náhrobky, vzrostlé stromy po jeho obvodu a pak také několik trsů narcisů, které sem kdysi někdo vysadil. Před mostem stála hrázděná kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1820. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století stála i při cestě do Žitné. V obci byla pošta, německá a od roku 1929 i česká škola, mlýn s pilou a působil zde hasičský spolek.
V 70. letech minulého století vybudovala, za přísněho utajení, lidová armáda na vrchu Kozák nad Smrkovcem palebné postavení protiletadlových raket. Objekt opustila armáda po revoluci v 1989 roce.

Vývoj počtu domů a obyvatel:
1869 94 domů 731 obyvatel
1900 98 domů 609 obyvatel
1930 101 domů 562 obyvatel

Zmizelé sudetské obce. Smrkovec, jeden z mnoha - článek na idnes [Administrátor 9.10.2006 09:06] | Reagovat
6.10.2006 - Toto je příběh Smrkovce, obce, která už neexistuje. Místo Smrkovce se ovšem může zařadit jiné jméno vsi z českého pohraničí, které zanikly nedlouho po konci druhé světové války. Třeba Vranov (Frohnau) nebo Vítkov (Wudingrün). Jejich konec začal v okamžiku, kdy z obcí museli odejít původní němečtí obyvatelé. Přitom to nebyly žádné zapadlé osady s několika popisnými čísly. Ve Smrkovci (Schönfichtu), který ležel ve Slavkovském lese jen sedm kilometrů od Lázní Kynžvart, žilo v dobách největší slávy více než sedm set obyvatel a ještě těsně před válkou zde bylo evidováno na pět set lidí. Jenže nástup Hitlera, válka a následně odsun sudetských Němců za hranice znamenal pro mnohé obce v pohraničí totální kolaps. Češi už nedokázali na život původních obyvatel navázat. Z české krajiny tak mnohdy nenávratně zmizela tradiční pohraniční sídla včetně historických památek, jako jsou kostely či venkovská stavení. Během pár let zmizely obce, jejichž historie se počítá na staletí. Podle internetové stránky přátel Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les bývá založení Schönfichtu připisováno uhlířům, kteří zde "pod krásnými smrky" pálili své milíře. Nejstarší písemná zmínka pochází už z poloviny 14. století, píše se v ní o výměně kněžích v místním kostele. Lidé zde nikdy neměli příliš snadný život. Nepříznivé klimatické podmínky v nadmořské výšce okolo sedmi set metrů umožňovaly pouze skromnou úrodu na chudých políčkách. Muži proto často jezdili za prací do uhelných dolů ve falknovském výběžku. "Přes svůj těžký úděl však byli Schönfichtští proslulí svou dobrosrdečností a veselostí,“ připomínají přátelé CHKO Slavkovský les. Dějiny obce byly po dlouhou dobu úzce spojeny s hornictvím. Těžila se zde především železná ruda a stříbro. V druhé polovině 14. století už měla obec šestnáct dvorů, mlýn a zájezdní hostinec. Z této doby také pochází pověst, podle níž měl v blízkosti Schönfichtu brloh lesní duch Kober. Tímto obrem se strašily malé děti, které pobíhaly po lese. Postupem času se obec neustále rozrůstala, takže v 16. století už měla pětašedesát domů. Petr Švarc, spolupracovník redakce idnes.cz, seriál Strojem času po česku diskuze k článku původní článek

6162 [Šimara 25.7.2010 17:49] | Reagovat
Tomu se říká pamatovák.Já tam sloužil 11 měsíců a před dvěma lety jsem tam byl. Je to v totální devastaci.Ale v osmdesátých letech si pamatuji něměcké náhrobky.

Re: 6162 [Mires 30.3.2011 10:01] | Reagovat
Čau Šimaro,
ja som tam odlúžil 24mes. v r.81-83 a videl som to
rozbité na nete. Čo sme tam vlaste bránili?
Ale na C-éčko /Smrkovec/ spomínam v dobrom, aj
na cestu do milíkovskej hospody...

Re: Re: 6162 [Šimara 4.4.2011 20:34] | Reagovat
Ahoj Mires.Na tomto odkazu mám fotky kasína a céčka ze současnosti a pár starých z r. 1984-85. Docela rád bych si s někým zavzpomínal.
http://fafin.rajce.idnes.cz/VU_6162/

Re: Re: Re: 6162 [Mires 4.4.2011 21:07] | Reagovat
Čau Šimaro, album som pozrel, pocity sú zmiešané.
Bývalo tam pekne a čisto ako na chate. Kasíno je
zachovalé. Popíšeme, ale napíš na
mires_tlmace@centrum.sk
Zdraví Ťa Mires.

Učitel [Roman Kouba 25.3.2011 12:19] | Reagovat
Vážení přátelé,
před nedálnem jsem měl tu čest navštívit jednoho starého pána, sháněl jsem informace k obci ve které žiji a s velikou náhodou jsem narazil na kantora, který v letech 1945 vyučoval ve Smrkovci. Myslím, že ten, kdo se zajímá o historii této obce, tak tento žijící pamětník by mohl na určité otázky dát odpověď.
S přátelským pozdravem Roman Kouba

Schönficht Smrkovce [Irene Pfatschbacher 30.8.2012 20:19] | Reagovat
Sehr geehrte Damen und Herren - vieln vielen Dank für Ihre wunderbare Seite. Ich habe Vorfahren von Schönficht - Namen sind - Paulus - Manner - Gräf - Haberzetl - Hofbauer u.v.a. Ich danke für die Forografien und den Dorfplan vom 1900 Jahrhundert. Gibt es die Möglichkeit um einmal auch nach Schönficht zu fahren/kommen. Die Grabsteine und alles was es noch so gibt die Landschaft und den Geruch dieser Region - ich habe großes Interesse. Vielen Dank nochmals und um eine Nachricht würde ich mcih freuen. Herzliche Grüße Irene Pfatschbacher

Re: Schönficht Smrkovce [Reinhold Paulus 15.4.2016 19:30] | Reagovat
Hallo Frau Pfatschbacher,

auch ich habe Vorfahren aus Schönficht mit dem Namen Paulus und Gräf. Bei Interesse können Sie mich gerne kontaktieren.

Mit freundlichen Grüßen

Reinhold Paulus

Schönficht [Franz Kern 30.12.2012 21:25] | Reagovat
Mein Vater stammt aus Schönficht und musste das Dorf mit seinen Eltern und vier Geschwistern verlassen. Ich habe den Ort nun schon einige Male besucht. Leider ist das ehemalige Dorf komplett verschwunden, trotzdem habe ich den Ort nun bereits einige Male besucht und werde wohl auch in Zukunft noch einige Male dort hin fahren.
Beste Grüsse,
Franz Kern

Re: Schönficht [Vanessa Hünkemeier 12.3.2014 11:29] | Reagovat
Hallo Herrn Kern,
meine Vorfahren aus Schönficht sind die Haselbauer, durch Einheiratung auch verwandt mit Kraus, Burkl, Sollner, Hofmann, Eberl etc.
Gibt es Literatur über Schönficht, Perlsberg, Maiersgrün, Wöhr usw.?
Viele Grüße
Vanessa Hünkemeier

VU 6162 SOKOLOV PROTILETADLOVY UTVAR na SUMU [Antonin Rada 9.10.2013 11:22] | Reagovat
V letech 1961 - 1963 jsem slouzil v tomto utvaru druhym rokem ve funkci delmistr. Velitelem utvaru byl major Zdaril a nacelnik stabu kapitan Kotlar. Muj velitel druhé baterie byl nadporucik Koutecky. Stále vzpominam na hezke i nekdy na krusne chvile voj. života. Po odchodu do civilu byl utvar premisten v dusledku propadlého autoparku ( podolovano ) do Mar. Laznich - Klimentov. Je to uz 50 let, co jsme Sokolov ( Falknov ) opustili.

Re: VU 6162 SOKOLOV PROTILETADLOVY UTVAR na SUMU [Zdeněk Pechar 9.10.2013 21:56] | Reagovat
V Mariankách byl nejdříve v Hamrníkách. Fronťák Zdražil tam dělal velitele útvaru. Pak se teprve přemístil do Klimentova.

VU 6162 [Jan Bátovský 7.4.2015 18:59] | Reagovat
Já jsem sloužil u VU 6162 od roku 82 až do jeho zániku.Ale co vím od pamětníků,tak rakeťáci pod Mariánky patřili,byli modernizovanými nástupci klasiky plk a 30mm pldvk,ti byli původně v Hamrníkách a po výstavě prostor a celého zázemí byl útvar přemístěn do Klimentova.Původní určení utvaru s raketami byla ochrana pozemního vojska v útoku,tankové pluky,divize.Útvar sice držel systém PVOS,ale klasickým útvarem PVOS nebyl.Útvrem PVOS byl radiotechnický útvar,který sloužil na Dyleni,rušení atd.Dochází tedy k míchání útvarů s různým určením pod PVOS.Já sloužil od nástupu k útvaru pod mjr.Šmigovským,kpt.Novotňák v té době byl velitelem útvaru po mjr.Šmigovským,starým pamětníkem Hamrníků byl mjr.Prejza.Toli něco jen malinko z mé trany.Srdečně zdravím všechny od 12.plpJan Bátovský(Báťa)-technická baterie.

Re: VU 6162 [Zdeněk Pechar 7.4.2015 20:30] | Reagovat
Za mně v 70. roce byl 6162 v Hamrníkách, klasika PVOS. Radiotechnici co jezdili na Dyleň, tzv. špioni nepatřili tehdá pod bigoše (6162). Patřily pod Zbiroh, zrovna tak jako rušička ve Varech.