Kletín [Frantiek Schusser 9.12.2008 22:44] |
ReagierenKLETÍN Osada Kletín, byla po obou stranách silnice od elezniční stanice Čertova stěna k Větrné a patřila do dvou obcí. Kdy jedete od elezniční zastávky Čertova stěna nahoru k Malínu, tak pravá strana od silnice patřila pod obec Hrudkov a levá strana silnice pod obec Bolechy. Prvá písemná zmínka je z roku 1372, kdy Kletín patřil Romberkům. V kláterním urbáři z roku 1530 je ji uváděn v kláterním majetku na vyebrodské rychtě a měl dva osedlé, kteří robotovali pro blízký Lomský dvůr. Původní jméno Klesczin vzniklo přivlastňovací příponou -in z osobního jména Kleka, je bylo pobočným tvarem ke jménu Kleek, tedy Klekův dvůr. Klimesch vyslovil domněnku, e české jméno pochází od klestí, ale tak stará česká jména nevznikala. Německé jméno Reut znamená kopanina, mýtina či mýto. Původní české jméno zmizelo v patnáctém století a od té doby bylo a do vzniku Československa výhradně pouíváno německé označení. V roce 1930 bylo v Kletíně osm budov a 42 obyvatel. Stejná čísla jsou i u sčítání z roku 1913. V roce 1903 zde bylo při sčítání také osm domů, ale obyvatel pouze 36. V německých pramenech je vak budov devět, čp. 9. zde měla elezniční zastávka Čertova stěna. Statky z roku 1530 byly v obci Hrudkov a měly čísla popisná jedna a dva. Oba měly více ne dva kláterní lány, tedy více ne třicet hektarů. Ostatních est domů mělo vdy jen do pěti hektarů a jejich majitelé by zemědělství nemohlo uivit. Statku čp. 1 se říkalo po několik staletí Beim Baum a jejím posledním německým majitelem byl Franz Watzl a jeho manelka Josefa. Po odsunu Němců převzal statek Pavel Brenkus, který sem přiel z obce Peret, která je na slovenském okrese Čala nad Váhom. Statku čp. 2. se po staletí říkalo Beim Pangerl a v roce 1945 byl v majetku manelů Mayerových. Statek v roce 1947 převzal bratr Pavla Brenkuse Josef se svou rodinou. Zbývající mení hospodářství byla po odsunu Němců oputěna, jen v domě čp. 6 nadále bydlela německá rodina Lenzova, kdy pan Johann Lenz jako papírenský odborník nemohl být se svou rodinou odsunut. Je zajímavé, e jméno Laurenz (Lenz) se zde nepřetritě vyskytuje ji od 15. století. V roce 1946 převzal čp. 4 elezničářský důchodce Frantiek Janů, který sem přiel z Prahy. Prvého října 1951 převzaly Státní statky Vyí Brod budovy a pozemky v Kletíně a zanedlouho je stihl osud větiny osad na Vyebrodsku, i kdy v tomto případě byly uchráněny tři budovy u silnice jako rekreační objekty. Snad jetě jedna zajímavost. Nejméně od poloviny 19. století patřily obě části Kletína pod farnost Malín.