Hodslav [Lucka 26.11.2007 20:00] | Reagieren
Obec se døíve rozkládala po obou stranách dnešní silnice vedoucí z Frymburka na Malšín. Dnes se na jejím místì nachází pastviny pro krávy. Po válce a odsunu pùv. nìm. obyvatel byla snaha obec znovu dosídlit rumunskými reemigranty avšak nebyla pøíliš úspìšná. Podle vyprávìní pamìtníkù zde po válce zùstal 1 Nìmec s rodinou, kterého neodsunuli, protože byl dùležitý pro provoz louèovických papíren.

Hodslav [František Schusser 9.12.2008 22:28] | Reagieren
HODSLAV Byla to velká vesnice mezi Malšínem a Frymburkem. Poprvé byla pøipomínána již 22. listopadu 1349, kdy vyšebrodský klášter kupuje za pìt kop grošù pasovských pozemky v Hodslavi a v roce 1379 jsou v Hodslavi dva velké statky. Jeden má pùldruhého a druhý celý klášterní lán. V roce 1500 je zde již rychtáø a známe jej dokonce jménem. Jmenoval se Matìj Lovièka a další rychtáøi se jmenovali Georg Neppl, Adam Sulzbacher, Matthias Sulzbacher, Andreas Kroiher, Markus Kroiher, Martin Kroiher, Franz Leichtenmüller a Norbert Leichtenmüller. Když v roce 1848 byly zøízeny obecní úøady, Hodslav se stala souèástí obce Bolechy a od samého zaèátku patøila pod farnost Malšín. V roce 1930 mìla Hodslav 22 domù a 129 obyvatel. Vesmìs patrové kamenné domy byly pøevážnì rozesety podél cesty, která odboèovala ze silnice mezi Malšínem a Frymburkem smìrem na Valkounov. Nejvìtší statek, dùm èp. 4, kde se øíkalo „Beim Toni“ mìl více než 47 hektarù a ve stáji dvacet krav. Celkem jsem v Hodslavi, dle soupisu pøed odsunem Nìmcù v roce 1946, napoèítal 171 krav, ale pouze jediného konì. Z Hodslavi bylo celkem odsunuto 112 obyvatel. Nejstarší odsunutá Katharina Ferer mìla 76 let a nejmladší Emma Hois se narodila v domì èp. 14 sedmnáctého února 1946. Nejvíce dìtí bylo na statku èp. 10 a to šest, vìtšinou však zde mìli tøi dìti. Po odsunu Nìmcù v roce 1946 byla celá vesnice dosídlena a z pøídìlových listin Národního pozemkového fondu vybírám namátkovì vklady vlastnického práva pro Ondreje a Antonii Furikových, kteøí dostali pøidìlen statek èp. 6 a Štefan a Marie Korchovi dostali pøidìlen statek èp. 9. V padesátých letech dvacátého století na Malšínì vzniklo Jednotné zemìdìlské družstvo a pozdìji Státní statek. Z Hodslavi je krásný výhled na Vyšší Brod a tak se dosídlenci z Hodslavi stìhovali do Vyššího Brodu. Poslední dùm byl opuštìn kolem roku 1966 a jednotlivé domy byly pøevážnì rozebrány na stavební materiál. Tak „pøirozenou cestou“ zanikla i vesnice, která nebyla v hranièním pásmu a po roce 1946 byla dosídlena.

Hodslav - dosídlení reemigranty z Rumunska [Jana Hermanová 19.11.2012 08:33] | Reagieren
Rodina mého otce byla jednou z tìch, které po pøíchodu z Rumunska bydlely na Hodslavi. Hospodaøili zde jako zemìdìlci, protože v Rumunsku vlastnili zemìdìlské pozemky a bylo to jejich živobytí. Z Hodslavi víceménì byli odstìhováni aby mohla být obec zbourána. Takže bych neøekla, že dosídlení nebylo pøíliš úsoìšné, ale že v urèité dobì pøestalo být žádoucí pro ....to nevím, pro koho.