EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
› Bild hinzufügen
› Artikel hinzufügen
› Verweis hinzufügen
GPS hinzufügen
[Vladimír Kraus 4.1.2008] 
Lammel, Lammelschänke  (U Beránka a Skalický vrch)   auch: V Lamlu

Kategorie: Osada   (správní obec: Skalice u České Lípy)
Bezirk: Böhmisch Leipa
Die Ursache des Untergangs: Schrittweise ausgesiedelt nach 1945 - stál zde hostinec a jedno další stavení opodál, u obou ve skále tesané místnosti
Untergangsepoche: Postupně po 1945
Aktuelle Stand: Zničena zcela - zbytky několika budov a skalních prostor

 WGS-84 Koordinate (GPS)
 Šířka N(Y)°Délka E(X)°BeschreibungEingegeben 
  50.73017 14.54628 Místo hostince podle historického snímkování. Vlastimil Hromada 11.3.2012  
  50.73658 14.52639 Býv. chata na vrcholu  JF 10.2.2014  
  50.73067 14.53609 Býv. osada u Beránka - V Lamlu JF 10.2.2014  
  50.73017 14.53406 Místo hostince (zaměřeno GPS při návštěvě lokace, zde uvedené souřadnice z 11.3.2012 jsou úplně jinde Milan Keršláger 22.6.2015  

 Ortsgeschichte und Andere Artikel
Osada Lammel a Skalický vrch  [Vladimír Kraus 4.1.2008]
Osada vznikla snad v 18. století kolem hostince na kupecké a poštovní stezce (tzv. Zlodějská cesta), po které se kupci vyhýbali mýtům a obcím. V dobách počátku 20. století odsud vedla jedna z tehdy frekventovaných turistických cest s lavičkami na Skalický vrch, kde byla původně od r. 1732 poustevna a od r. 1896 zde stál srub s občerstvením a vyhlídkový altánek. Srub vyhořel r. 1927 a nový hostinec byl otevřen až 21.5.1933.
Toto vše, nahoře i dole zaniklo po r. 1945.
Osadu u Beránka tvořila asi 2 stavení cca 0,5 km od sebe, u hostince je ještě patrný malý rybník a studna, u obou budov jsou dochované tesané místnosti ve skalách.
Poustevníci na Skalickém vrchu  [Vladimír Kraus 8.10.2013]
Přispěl p. Miroslav Hammer
Poustevníci na Skalickém kopci
Až do doby, kdy císař Josef II. v roce 1782 zakázal poustevnictví, žili někteří z obyvatel stranou od ostatních lidí v jeskyních nebo chudých chýších. Tito eremité nebo poustevníci vedly převážně zbožný život, zajišťovali církevní služby, zabývali se řemeslem nebo doufali v dobročinné dary.
Pro takové lidi nabízel dlouho opuštěný skalní hrad „Pirkstein“ – Bürgstein“ neboli Sloup, se svými četnými v pískovcové skále vytesanými jizbičkami, přístřeší. Masivní pískovcová skála se dodnes v němčině nazývá „poustevnická skála“ - Einsiedlerstein.
... [weiter]

Obyvatelé osady  [Vladimír Kraus 8.10.2013]
Přispěl p. Miroslav Hammer
Ještě několik let po. r. 1945 v osadě bydlela česká rodina, Horníkovi se jmenovali,on byl hajný a hostinec byl jako hájovna.
Mohu Vám poskytnout poslední německé obyvatele i s č.p.
286 - Müller Johann,rolník
317 - Strassner Ernst,rolník
360 - Tischler Franz,zedník,ještě zde bydlela Pihan Anna
361 - Berndt Franz,rolník
Tím 4-6 budov je míněno celkové zastavění i se stodolami.
Obrazový sloup s bičovaným Spasitelem
Za Lammelem na cestě do Častolovic na parcele Hackela..
Zřízeno 1827.
Dárce: Josef Hackel č. 336 (1945: W. Zacharias)

Po r. 1945  [Vladimír Kraus 8.10.2013]
Přispěl p. Miroslav Hammer
Po odsunu původních obyvatel byly všechny domy mimo hostinec demolovány, také byl zničen sloup s Bičovaným Kristem při cestě do Skalice.
Hostinec byl dále obýván a sloužil jako hájovna, k jeho opuštění a háslednému zániku došlo někdy v letech 1954-1957.
Demolice pak byly částečně rozebrány na stavební materiál.
Sloup sv. Antonína  [Vladimír Kraus 14.10.2013]
Přispěl p. Miroslav Hammer
Obrazový sloup Sv. Antonína z Padovy
Na pěší cestě z Pihelu do Lammelu na obecním pozemku. Zřízeno kolem roku 1772 během sedmileté války, tehdy tam byl ještě les.
Daroval obchodník Anton Schneider č. 108 (1945?: S. Hackel)
Svatý Antonín jako zachránce
Ze Silnice do Pihelu odbočuje na kopci doprava cesta, která vede na úpatí Skalického kopce přes Lammel do Lípy. Tato cesta byla nejdříve jednou z obchodních cest z Žitavy do Prahy. Tam stál u cesty mezi silnicí a Lammelem, osadou s pěti domky patřící ke Skalici, až asi do roku 1960 6 metrů vysoký kamen... [weiter]

Skalický vrch  [Vladimír Kraus 14.10.2013]
Přispěl p. Miroslav Hammer
Bergverein, později Gebirgsverein (spolek přátel Skalického kopce)
Spolek přátel Skalického kopce byl založen až v roce 1928 nebo 1929 a prosazoval zájmy občanů o Skalický kopec.
Dne 13.4.1929 byli do představenstva zvoleni: Konrad Knirsch, Julius Meißner, Karl Großmann,Benno Bräuer, Theodor Pollak a farář Gustav Körner. Bylo rozhodnuto o stavbě horské chaty na kopci.
Podle (14) ze dne 27.5.1933 se minulou neděli konalo za krásnho počasí otevření horské chaty na Skalickém kopci. Před četnými hosty měla slavnostní proslov starosta Rudolf Hantschel. Následoval projev předsedy spolku Konrada Knir... [weiter]

Pověst o uhlíři Janovi (vznik obce Skalice)  [Vladimír Kraus 14.10.2013]
Uhlíř Jan
Zemanský rod Pancířů ze Smojna neoplýval nikdy velkým majetkem ani dobrou
pověstí, a to již v době, kdy se začal zabydlovat na několika hrádcích i tvrzích řídce osídleného pohraničního hvozdu. Všichni potomci zakladatele rodu však měli jednu
neobyčejnou vlastnost: dovedli výborně zacházet mečem, lukem a později i kuší – málokdy však na ochranu víry, vdov a sirotků. jejich jméno se časem stalo spíše postrachem všech zámožných obyvatel okolních měst, kteří museli putovat po cestách mezi Čechami a sousední Lužicí.
Stará lipská cesta ještě nesloužila, a tak museli vzít českolipští zavděk jedinou tehdy
sjízdnou cestou kolem Sp... [weiter]

 Entwicklung der Bewohnerzahl und Häuser
Jahr190219231930[Datenquellen]
Einwohner  43
Häuser656

 Zeitbilder und Ansichtskarten

 Gegenwärtige Bilder

 Andere
Kein Datensatz


Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort


K popisům obrázků. [Eduard Steun 29.11.2009 00:56] | Reagieren
U některých popisů obrázků je použito výrazu skalní byt.Zcela určitě se ale nejedná o klasické bydlení.V případě toho horního objektu může jít o jakousi poustevnu a v případě spodního objektu,kterým byl hostinec,šlo nejspíše o sklepení,které mohlo předtím sloužit také jako nějaká poustevna,ale určitě ne jako klasický byt.
Re: K popisům obrázků. [Milan Keršláger 22.6.2015 08:33] | Reagieren
Dva z nich skalní byty nejspíše jsou. Nejsevernější (s polozavaleným vstupem) obsahuje dvě místnosti - v jedné je vytesáno něco jako lavice a v druhé výklenek (police). Naopak západní obsahuje tři místnosti, jedna s proraženým komínem. Prostřední má jednu malou místnost a druhou spíše jako hlubší sklípek. Z dnešního pohledu poustevna, ale z pohledu bydlení před 100 lety větší místnosti nebývaly obvyklé (alespoň podle obytných místností malých stoletých chalup - nepočítám statky, ty byly velkorysejší).
Re: Re: K popisům obrázků. [Eduard Seun 22.6.2015 09:18] | Reagieren
Máte pravdu.Já jsem tím klasickým bydlením myslel odlišnost mezi malými chalupami a bydlením ve skále,které za klasické nepovažuji.
Osada Lammel [W. Krump 3.2.2011 18:16] | Reagieren
Osada Lammel nezanikla už po roce 1945, měl jsem spolužačku ze skalické školy, která asi až do roku 1956 z Lammlu docházela do školy. V létě a na podzim nosila houby a v zimě přišla často pozdě, protože se nemohla prohrabat sněhem. Teprve po přestěhování do Skalice osada zanikla a začala chátrat. W. Krump
 Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 68 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist