rychlodráha [kakov 4.9.2020 20:58] | Reagieren
Vážený pane Hemmere,

dovolte mi, abych Vás upozornil, že tato stránka není primárnì urèena pro Vaše politické názory typu zbyteèné rychlodráhy, to je tu opravdu nadbyteèné,

dále Vás musím upozornit, že pokud nìjaká budova nevypadá na foto špatnì, ještì to neznamená, že není v havarijním stavu.....

Re: rychlodráha [Jiøí Hemmer 5.9.2020 11:49] | Reagieren
Cením si Vašeho názoru a vìøte, že bych velmi rád vyhnul politickým rozhodnutím z dob minulých i souèasných a vìnoval bych se ekonomickým
aspektùm. Je bohužel smutnou skuteèností doby, že politika je základním
ukazatelem ekonomiky. Nevím o tom, že by napøíklad Angela Merkel dojela
do Kolína nad Rýnem a tam ukázala na louku a øekla: "Tady bude nové nádraží."
èi by rozhodovala o to, kde a kdy postavit rychlodráhu. A podobnì z rozhodnutí
strany se postupovalo i v 70 a 80 letech ohlednì demolic pøijímacích budov
a ostatního vybavení železnice. Pokud se Vám zdá, že se držím ve vysvìtlení
ekonomických aspektù, pak je Váš pocit správný. Nevím jestli to patøí na tyto stránky, ale podle kolonek se tu urèuje dùvod zániku a pøípadné jejich osvìtlení
je tedy namístì. Chybí tam ale kolonka "Znièeno SŽDC" èi nástupnickou SŽ.
Možná Vám taky neuniklo, že když znièí vybavení, tìžko mùžete jako soukromá
spoleènost pak fungovat a že když vlastní koleje, s nièím nepohnete i kdyby projekt byl ekonomicky a funkènì ziskový.
Plánovité demolice pøijímacích budov mají svùj poèátek v 70 a 80 letech /Vroutek, Stod, Pelhøimov, Kralupy nad Vltavou a další/ a který subjekt postavený na ekonomických základech si mùže dovolit opravovat pøijímací
budovu každých 35 let?
Když bylo nutné posílit postavení Egypta a vymezit jeho hranice, vládla
v zemi konzervativnì královna Hatšepsut, zatímco Thutmose se staral
vojenskou silou o posílení moci na hranicích Egypta. Teprve když Hatšepsut
zemøela, nastoupil jako faraón na trùn. Pro Egypt to byla doba obrovského
rozkvìtu na který vzpomínali ještì za vlády faraona Achnatona.