EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ĂˆeskyÈesky
› Bild hinzufügen
› Artikel hinzufügen
› Verweis hinzufügen
› GPS hinzufügen
Umgebung:
Nový mlýn 0.7km
Pořejov 0.9km
Brtný mlýn 1.1km
Mášův mlýn 1.5km
Wachterhof 1.5km
Bažantov 2.6km
Francův mlýn 3.0km
Gogelmühle 3.2km
Žebráky - Brusírna zrcadel 3.3km
Vogelmühle 3.5km
Výpis je omezen na 10 míst. [více]
[Jan Pohunek 19.2.2006] 
Purschau  (Pořejov)

Kategorie: Obec   
Bezirk: Tachau
Die Ursache des Untergangs: Schrittweise ausgesiedelt nach 1945 -
Untergangsepoche: 1950-1960  (Jahr: 1960)
Aktuelle Stand: Zničena zcela - zůstala ruina kaple sv.Anny, patrné zbytky základů apod.

 WGS-84 Koordinate (GPS)
 Šířka N(Y)°Délka E(X)°BeschreibungEingegeben 
  49.73169 12.60327 podle (kolektiv autorů 2005: Český les. Baset:Praha) Jan Pohunek 19.2.2006  
  49.73363 12.58921 GPS, ruina poutního kostela Jan Pohunek 19.2.2006  
  49.72417 12.59194 GPS, židovský hřbitov Pavel Procházka, Dlouhý Újezd 17.8.2006  
  49.73278 12.60389 GPS, obecní rybník, cca střed obce Pavel Procházka, Dlouhý Újezd 17.8.2006  

 Ortsgeschichte und Andere Artikel
Židovský hřbitov.  [Pavel Procházka, Dlouhý Újezd 18.8.2006]
Židovský hřbitov v Pořejově je dnes jedinou památkou připomínající židovské osídlení této zaniklé obce. První židovské rodiny jsou v Pořejově uváděny v polovině 17. století. V r. 1860 je zde pobývalo 95 osob. V následujících letech počet židovský obyvatel již jen klesal, a to vlivem jejich přesidlování do měst. Na živobytí si zdejší židovské rodiny vydělávaly z počátku zejména obchodováním s drobným zbožím a to často podomním prodejem (tzv.hauzírování). Z řemesel bylo zastoupeno zejména koželužství a s ním spojená výroba potaše. Později je uváděn i lékař a učitel. V r. 1765 byla zdejší židovskou obcí vybudována z části bývalého pořejovského ... [weiter]

Rok 1945  [Zdeněk Pechar 14.4.2010]
Ke konci 2. světové války, zde byli postupující americké jednotky napadeny jednotkami SS, za podpory místních obyvatel. Američané vesnici ostřelovali a po tuhých bojích se Pořejov vzdal. Jednotky SS zde zdrželi americkou armádu od 26. dubna do 5. května 1945. Při bojích shořelo 32 domů, zbylé byly poškozeny, včetně kostela, synagogy a zámku. Při obsazování vesnice byl zastřelen poručík americké armády a mnoho dalších vojáků bylo zraněno. Ztráty němců se mi nepodařilo zjistit. Padlému důstojníkovi americké armády byl později postaven pomníček, který byl zničen vojáky ČSLA při budování hraničního pásma. Tato bojová epizoda světové války, zřej... [weiter]

 Entwicklung der Bewohnerzahl und Häuser
Jahr1921[Datenquellen]
Einwohner673
Häuser135

 Zeitbilder und Ansichtskarten
 Poutní kostel Sv. Anny - 90. léta
 Gegenwärtige Bilder
 Poutní kostel Sv.Anny
 Andere

 Links
Pořejov - album na rajče.net

Kommentar und weitere Informationen zu dem Ort


Pořejov [Jan Pohunek 19.2.2006 06:35] | Reagieren
Obec je zcela zaniklá, částečně překrytá bývalou skládkou. Patrné jsou pozůstatky budov, převážně jen základů.

Na vrchu nad obcí stojí ruina poutního kostela sv.Anny ze 17.století se zdevastovaným hřbitovem.

Detaily k historii Pořejova viz Procházka, Z. 2005: Osudy čtyř zaniklých obcí, in: Kolektiv autorů: Český les. Příroda - historie - život. Baset - Praha.
Blobner - píseň [E.SCHU. 18.4.2015 02:32] | Reagieren
https://www.youtube.com/watch?v=ab8kTl63jsw
Vývoj počtu obyvatel a domů [Pavel Procházka, Dlouhý Újezd 17.8.2006 11:25] | Reagieren
k 1.12.1930
domů 135
počet obyvatel 589
toho německé národnosti 580
československé nár. 6
ostatní nár. 3
vyznání římskokatolické 582
evengelické 1
judaisté 6
katastrální území obce 1183 ha

k 17.5.1939
počet domů 168
počet obyvatel 532
členění dle věkového složení obyvatel
0-6 let 63 obyv.
6-14 let 83 obyv.
14-18 let 20 obyv.
18-65 let 306 obyv.
nad 65 let 60 obyv.
vyznání římskokatolické 532 (100% obyv.)

k r. 1949
počet obyvatel 36
katastrální území obce 1183 ha
fotky kostela [ava 6.10.2010 09:53] | Reagieren
Některé fotografie, které jsou zde prezentované jako interiér kostela sv. Barbory, jsou podle mého z kostela sv. Anny. Kostel sv. Barbory pokud vím nebyl plochostropý...
Re: fotky kostela [Pavel Frýda 8.10.2010 08:23] | Reagieren
Asi máte pravdu, zreviduju, co jsem zde přidal. Pořejovský kostel se podle mých informací jmenoval po sv.Bartoloměji.
Re: Re: fotky kostela [ava 20.10.2010 22:53] | Reagieren
Samozřejmě že Bartoloměje. To byl překlep, omlouvám se.
Kostely v Pořejově [Kajdík 27.12.2010 15:54] | Reagieren
Dobrý den. Popisy sedí, ostatně autor fotografií by to jistě potvrdil. Původně se jednalo o kapli/kostel s valenou klenbou, jenže od doby vzniku prodělal interiér několik úprav ... Ve sborníku Muzea Českého lesa vyjde příští rok obsáhlý článek přímo o poutním kostele sv. Anny u Pořejova. Farní kostel sv. Bartoloměje by takhle nemohl (bohužel) nikdo zachytit.
Vaše stránka [Magdalena Hanková 31.3.2011 22:39] | Reagieren
Nejkrásnější stránky, které jsem kdy viděla. :) Jen tak dál. Je úžasné vidět, co zde bylo... A jak to vypadá dnes. :)
Re: Vaše stránka [Ňouma 4.5.2011 08:38] | Reagieren
Dlužno podotknout, že, ač byla devastace sakrálních staveb v letech 1948-1989 nepopiratelná, mnoho budov bylo v dost zuboženém stavu ještě dlouho předtím. Na rozdíl od vžitých klišé a tvrzení vysídlených Němců, to totiž nebylo s religiozitou předků až tak "horké" a jejich vztah k duchovním věcem v tomto regionu vypadal podle toho ... Na hřbitovech se kradlo, ničilo a znesvěcovalo (stejně jako dnes) a třeba náhrobky se dále "recyklovaly" různým způsobem ... Amatérští badatelé a historici (české a německé národnosti) to z pochopitelných důvodů neuvádějí a dřívější období vykreslují idyličtěji a romantičtěji.
Re: Re: Vaše stránka [Pavel 14.5.2011 08:32] | Reagieren
A jaká pro tato tvrzení máte zdroje, že jste z nich vyvodil tak generalizující soud?
Re: Re: Re: Vaše stránka [Lukᚠ16.5.2011 14:56] | Reagieren
Pavel: Např. kostel sv. Anny nad Pořejovem byl v alarmujícím stavu již před válkou a nikdo se neměl k jeho opravě... Opravdu je období před odsunem někdy až příliš idealizováno.
Re: Re: Re: Re: Vaše stránka [Pavel 19.5.2011 11:24] | Reagieren
A myslíte, že z vašeho příkladu lze vyvodit závěr: "...to nebylo s religiozitou předků až tak "horké" a jejich vztah k duchovním věcem v tomto regionu vypadal podle toho .."? Je Pořejov symptomatickým příkladem nebo spíše výjimkou? A vzal jste v úvahu hospodářskou krizi, která tehdy naprosto zamávala obecními plány a prioritami?
Re: Re: Re: Re: Re: Vaše stránka [Martin Kolovský 19.5.2011 18:50] | Reagieren
Tento problém byl i u kostela sv. Jana Křtitele na Pleši v Českém lese. "Od r.1858 byl zchátralý kostel uzavřen, mše svaté se konaly v dřevěné kapli umístěné na návsi." a dále úryvek pokračuje: "kostelík zůstal stranou zájmu místních farníků. Kolem r.1930 je popisován jako prázdný a zpustlý." Sám si ho můžete přečíst na těchto stránkách. Myslím si, že doba před 2. s. válkou je opravdu někdy až idealizována a že nebyla taková mírumilovná a laskavá, jak někteří "badatelé" uvádějí. Jen si vemte třeba i takové pašování, které probíhalo v té době úplně běžně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vaše stránka [Pavel 25.5.2011 18:25] | Reagieren
Ale to je jasné, že kostely zanikaly, vemte si jen, kolik např. zmizelo poutních míst po boomu 18. století...Jenže zkuste to vypočíst procentuálně; zatím máme dva příklady ze stovek(?) staveb. A ono by to nedávalo moc smyslu i prostou úvahou: proč by po generace usedlí obyvatelé vsí a měst (ač jejich religiozita mohla být vlažná) měli přihlížet devastaci svého domova? Porovnejte také s ostatními zeměmi, ve kterých nepanoval protináboženský režim...A ohledně idealizace doby před II. SV - určitě takové tendence jsou, ale myslím, že minimálně po vydání Klimkova "Boje o Hrad" začaly slábnout.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vaše stránka [Ňouma 16.9.2011 09:12] | Reagieren
K zániku většiny poutních míst přispěl především Josef II., když vydal rozhodnutí o sekularizaci církevního majetku v roce 1786. Rozhodně jsem nechtěl generalizovat, ale Němci v tomto regionu se chovali naproto totožně jako řada jeho současných obyvatel (přezíravě, samolibě a lhostejně). Ale pochopitelně mezi nimi byli také bohabojní, lépe skuteční, věřící (stejně jako někteří místní dnes). Ovšem idealizovat si všeobecně jejich vztah ke kultuře a dále pak duchovním (jinak také církevním) hodnotám a tradicím je přinejmenším stejně zavádějící, jako soudit pozdější osídlence a dosídlence z jednoznačného barbarství a přezíravosti. Zkrátka, tábor těch "záporasů" (autor výrazu: J. Werich) byl vždycky nepoměrně větší než těch "klaďasů" (čili naprostá shoda se současností).
R.1961 [PepaNovy 28.11.2013 17:28] | Reagieren
V roce 1961 jsme byli v Žebráku na bramborové brigádě. Po courání po okolí jsme navštívili tuto opuštěnou obec. Stál zde ještě opuštěný kostel a neupřesněný počet opuštěných a pomalu se rozpadajících domů.
Re: R.1961 [Luděk 28.11.2013 20:03] | Reagieren
Byl jsem v bývalém Pořejově přesně před měsícem kvůli zdejšímu pivovaru. Základy domů a sklepy jsou stále ještě viditelné.
Re: Re: R.1961 [Honza Reiter 1.12.2013 18:35] | Reagieren
Vaše informace je dosti překvapivá.Prostor obce sloužil v 80.letech min. stol. jako skládka komunálního odpadu z Tachova a okolí. Následně bylo místo na zač. 90.let rekultivováno, zavezeno zeminou a osázeno stromy a náhle v r. 2013 jsou vidět základy domů??
Re: Re: Re: R.1961 [Luděk 1.12.2013 18:40] | Reagieren
Celá obec pokud vím zavezena nebyla, část Pořejova ležela za potokem, tedy jižně od silnice na Žebráky, tam se pár základů domů a sklepy zachovaly.
Re: Re: Re: Re: R.1961 [Honza Reiter 1.12.2013 19:57] | Reagieren
Ano, to jsem si neuvědomil. Vlevo od silnice směrem na Žebráky jsem před lety nějaké zbytky objektů viděl. Střed obce býval vpravo od silnice do Žebráků pod tím mírným svahem.
V Pořejově se po r.1945 křtilo [Jiří Chmelarčík 24.12.2014 16:16] | Reagieren
Narodil jsem se 19.12.1949 a v matriční knize pořejovské fary jsem zapsán pod č.2 pro rok 1949.
St. Anna Church Porejov, Zebarky [Edward Mertz 24.11.2022 19:36] | Reagieren
My great grandmother Anna Roeschenthaler was from Porejov and my great grandfather Johann Pschirer was from Zabacky.
They emigrated to Pittsburgh USA in 1880.
My great when he was a teenager was taught the stone masonry and carver trade fron Anton Muller and he caved the Stations on the Cross for St Anna church.
His brother and cousin visited the church in 1937 and I also visited the church in 1884. It was sad to see that the church was in ruined shape. Where did it artifacts from the church go and can they be viewed. I would very much like to see my great grandfather work. A lot of people from this region emigrated to a Pittsburgh and an area called Millvale. Thank you
 Informationen zu dem Ort eingeben oder verveinern
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Vᚠemail nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Vᚠpříspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 71 do následujícího políčka:

   


Processing time: 552 msec.
IP address = 18.119.167.248
desktop version