Pohřebiště sebevrahů [Stanislav Bechný 9.2.2012 20:31] | Reagieren
Také tak se nazývá lokalita severně od Zeleného kříže, kde byla až do poloviny 19. stol. svážena těla nebožtíků (popravených zločinců a sebevrahů), která nemohla být pohřbena obvyklým způsobem. Údajně šlo o území nikoho, které katastrálně nenáleželo ani k jednomu panství /nesmí přinášet smůlu/, jejichž hranice se zde stýkaly - Veselíčské + kapitulní Olomoucké + Lipenské (Jiří Glonek 2007). Pravděpodobně ale šlo o styk katastrů obcí Kozlov a Varhošť - spor o pramen Odry; Nová Ves nad Odrou a Čermná. Za vším ale nejspíš stojí pověry o údajném čarodějnictví a vampýrismu, které tento kraj silně zasáhly v 18. století (Glonek_Smilov), až se o ně údajně zajímala i inkvizice, ale k "šetření" naštěstí nedošlo.

Zem ho nepřijala [Stanislav Bechný 9.2.2012 21:13] | Reagieren
Jen pro doplnění předešlého článku - s laskavým dovolením redakce vlastivědného zpravodaje Oderské vrchy přepisuji pověst z Velkých Karlovic o Smolných horách, kterou zveřejnila pí. Helena Mičkalová z popudu pí. Jany Krejčové:
"Člověka, který obíral a okrádal druhé, připravoval jim špatný život a někdy je o život připravil, zem po smrti nepřijala. Když takového pohřbili, ráno našli rakev zase venku.
Jeden správce rožnovského panství velice své poddané trápil, Karlovjané, Bečvičtí a Zuberští ho zaživa prokleli. Když potom zemřel, země ho nepřijala. Třikrát ho pohřbili a rakev byla do rána ze země venku. Páni se proto rozhodli vyvézt ho na Smolné hory. Bylo to někde u Potštátu.
Přivezli kata se dvěma pomocníky. Ti tělo rozčtvrtili a znovu dali do rakve. Jakýmisi kletbami zakleli.
Rakev dali na vůz, který táhli čtyři černí koně. A jeli. Všechno to vykonali v noci. Věděli, že Smolné hory jsou porostlé pustým a divokým pralesem. Když se k nim dostali, řekl kat svým pomocníkům, aby se neohlíželi, ať se děje cokoliv.
Sotva vjeli do Smolných hor, strhl se vítr, až se stromy k zemi ohýbaly. Kolem vozu se začaly objevovat stvůry, jaké ještě nikdo neviděl. Chytaly vůz, opratě, strašlivě ječely, až se zdálo, že všichni ohluchnou. Koně už taky nemohli dál. Ale nakonec na to místo přece jen dojeli. Kat se svými pomocníky sundali rakev z vozu. Dali ji na zem a sami honem vyskočili na vůz a hybaj pryč. Koně byli celí uřícení, z vozu zůstala díky tomu úprku jenom polovina.
Ale nakonec šťastně ze Smolných hor ujeli. Každou noc by se to dělat nedalo. Potvrdil to i sám kat".

Smolno a úpíři [J. Richter 20.4.2012 12:44] | Reagieren
Nejúplnější informace o Smolnu najdete na této adrese:
http://www.velkyujezd.cz/zpravodaj/stahnout/zibrid_3-2011.pdf
Tamtéž č. 4/2011 a 1/2012 se dočtete o vampýrismu na Libavsku a v č. 2/2012 o pramenu řeky Odry.

Smolno. [Vlastimil Hromada 4.6.2012 14:55] | Reagieren
Z článku ve zpravodaji Žibřid vyplyvá,že se osada Smolno nacházela v roce 1371 někde v okolí Velkého Újezda a po roce 1406 zanikla.Od těch dob je to pouze název likality

Smolno [Bechný 5.6.2012 16:59] | Reagieren
Tak to by si zase nemuselo tak úplně odporovat: Jindřich Machala v perfektní Kronice Libavska v kapitole o Nové Vsi nad Odrou uvádí, že tato osada byla zmiňována v roce 1364 v seznamu obcí, které mají přispívat na opravu mostů pod olomouckým hradem. Zanikla asi v 15. století. Jiří Glonek v Zaniklých obcích Vojenského újezdu Libavá uvádí již v 15. stol. zaniklou obec Smolno jako lokalitu katastrálně spadající pod Novou Ves, kde byla v době vlny vampýrismu svážena těla popravených neřádů.