Pilsen-Hilfssynagoge und der Älter Judenfriedhof (Plzeň-Pomocná synagoga a starí idovský hřbitov)Beschreibung:
gen.Bedřich ReicinBedřich Reicin, původním jménem Friedrich Reinzinger, se narodil v r.1911 v Přerově, někdy je uváděna i Plzeň, jisté je vak, e dětství a mládí trávil v Plzni v skromných poměrech idovské rodiny se čtyřmi sourozenci. Jeho otec Salomon byl kantorem v plzeňské synagoze, rodina bydlela v Hálkově ul. 14 (dům ji v původní podobě nestojí, je zde Finanční ředitelství). Sám Bedřich uměl mnoho hebrejských liturgických písní i lidových písniček v jidi, pamětníci vzpomínali, e je zpíval opravdu dobře. Studoval v Plzni německé gymnazium a obchodní akademii, v r.1929 byl vak vyloučen, nebo byl vyetřován četnictvem za účast při výtrnostech komunistické mládee. Nástupu základní sluby u čs.armády se vyhýbal a do okupace. Zatímco ostatní odbojáři se dostávali po německé okupaci do zahraničí ilegálně, Reicin s manelkou odjeli na protektorátní cestovní pas s čínským vízem do SSSR. Bylo by ale asi nespravedlivé Reicina obviňovat, e dostal víza za kolaboraci s gestapem, jak je někdy uváděno. Odjel v době, kdy nacisté jetě idům emigraci umoňovali a zřejmě na jeho odjezdu měla zájem i sovětská strana, tehdy spojenec Německa. V průběhu holocaustu zahynula z Plzně jediná osoba z Reicinovy rodiny-Hermína Reicinová (nar.31.5.1888, pravděpodobně matka), která byla z Terezína deportována 6.9.1943 do Osvětimi, kde zahynula...V Buzuluku u čs.vojenské jednotky se prezentoval 14.2.1942. Byl od počátku protěován sovětskými poradci, ačkoliv neměl dokončené vzdělání byl zařazen do důstojnické koly, kde proslul nekázní. U jednotky měl přezdívku Fricek. V bitvě u Sokolova nicméně projevil osobní statečnost, byl zraněn a za tuto bojovou činnost obdrel Řád rudého praporu a Čs.válečný kří. Poté vak ji zastával tábní funkci osvětového důstojníka, pod plátíkem osvětové činnosti se snail indoktrinovat čs.jednotku komunismem, co platné řády čs.armády zakazovaly, tím popuzoval demokraticky smýlející důstojníky i mustvo a kteří stejně dobře poznali sovětskou skutečnost a mnozí i gulagy, větina byla odpůrci komunizmu. Toto jim nikdy nezapomněl. Komunistů, posměně byli zváni hvězdáři, bylo u 1.čs.armádního sboru poměrně málo. V r.1945 byl ji majorem a přednostou nově vytvořeného Obranného zpravodajství (OBZ), které obdrelo rozsáhlé pravomoci. Ačkoliv neměl civilní, ani vojenské vzdělání a za války nevelel ani četě, jeho hodnostní postup byl přímo raketový-1947 byl ji plukovníkem a ve svých 37 letech v r.1948 ji dosáhl na generálské epolety, stal se jako náměstek ministra hlavním kádrovákem na MNO. Jeho jméno se stalo synonymem nezákonností a brutality s jakou likvidoval skutečné i domnělé odpůrce komunizmu v armádě, jeho tehdejí působení patří k nejtemnějím stránkám české historie a on sám navdy zůstane ostudou českých idů.... Likvidováni a perzekuováni nebyli jen bývalí přísluníci naich jednotek na Západě, ale i ze SSSR-gen.Píka, gen.Boček, gen.Klapálek, plk.Knop, pplk.Skokan, kpt.Burík a dalí. Jeho pád byl stejně rychlý jako vzestup. Počátkem r.1951 byl zatčen, zpočátku se choval sebejistě a vzpurně, ale brzy jej zlomily metody, které sám u OBZ zavedl, v průběhu vyetřování s ním bylo nakládáno velice krutě. V antisemitském procesu s prvním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským (pocházel z nedalekých Nezvěstic) byl odsouzen k smrti a 3.12.1952 popraven. Jetě u ibenice, kterou mu nachystala rodná strana, provolával slávu SSSR a KSČ....
Datum: 1943
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 10.1.2009