EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Ogfolderhaid (Jablonec) - ROSA HORAKOVÁ Jablonecké poutě do Brloha

Beigetragen: Jiří Kripner

Počátek má tradice té poutě Jabloneckých (v originále "Wallfahrt der Ogfolderhaider" - pozn. překl.) do Brloha (Berlau) nejpravděpodobněji po časech moru kolem roku 1610 (v letech 1350-1650 se morové epidemie opakovaly téměř pravidelně zhruba každé dva roky - pozn. překl.). V Brloze byl totiž uctíván obraz Matky Boží, který byl zachráněn v bouřích reformace. Klášter v Kuklově (Kugelweit) byl prý někdy v 15. století vypleněn a pak zcela zničen za časů třicetileté války. Zázračný mariánský obraz, který měl údajně pocházet právě z tohoto kláštera, byl zpočátku zavěšen v malé kapli, kam za ním přicházeli pro útěchu a pomoc v nouzi lidé zdaleka i zblízka.
Poutnická cesta z Jablonce do Brloha vedla směrem na dnes zcela zaniklé Veselí (Schneidetschlag) až k lukám zvaným Blausteinwiesen (stará jízdní cesta zvaná "Reither-Weg"), přes tak řečené Mühlleichten (tj. doslova "mlýnská lada" - pozn. překl.) k hájovně Schiefer (to jméno je v němčině téhož významu jako "břidlice" a hájovna, která měla možná své označení spíše podle osobního příjmení, stávala blízko rovněž dnes zcela zaniklých Vitěšovických Uhlířů /Kriebaumkollern/ - pozn. překl.), U kaple řečené Schiefermorchter byla konána první pobožnost. Naši předkové vyprávěli, že hajný "po chalupě" přezdívaný Schieferheger měl pro poutníky vždycky nachystán hrnec hrachu a oni si ten hrách pro větší zdar poutě (tj. posílení jejího kajícnického smyslu - pozn. překl.) dávali do bot.
Pak se šlo dál na Vitěšovice (Kriebaum), Lomek (Haidl), Třebovice (Siebitz), Březovík (Oxbrunn) a Dobročkov (Dobrusch). Děvčata z Dobročkova upevňovala na jabloneckou korouhev (v originále "an der Hoider Fahne" - pozn. překl.) vždycky věnec z březových ratolestí jako pozdrav; až do té doby byla korouhev svinuta v toulci a odtud už ji nesli odkrytu. Korouhevníkem (v originále "Fahnenträger" - pozn. překl.) byl většinou Rudolf Modl. Cesta vedla dál do Brloha, kde poutníky při vstupu do obce slavnostně přivítal místní farář. Po mši se obědvalo. Poutnickou korouhev zdobila děvčata voskovými věnci. Kolem jedné hodiny bylo slavnostní požehnání. Pak se poutníci rozloučili a vraceli se touž cestou zpátky.
V roce 1937 odepřel brložský farář, český nacionál, přijetí poutníků od nás.

Glaube und Heimat, 1990, č. 3, s. 71

P.S. Zbývá asi dodat, že po roce 1938 skončilo za éry totalitních režimů vlastně natrvalo nejen soužití dávných sousedů, ale i tradice poutí z jazykově německých šumavských farností "do Čech".

http://www.kohoutikriz.org

Eingegeben: 21.2.2013



Kommentar und weitere Informationen


Kein Datensatz

 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 11 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist