EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Viklice (Viklice) - Historie

Beigetragen: Zdeněk Pechar

Viklický dvůr – osudy jednoho už zaniklého sídliště
Tento pamětník nesčetných událostí stával více než čtyři sta let při silnici Prostějov – Tovačov na pravé straně toku řeky Blaty. Jeho demolice po roce 1993 dovrčila zánik lidského sídliště, kde lidé žili už před rokem 1297. První písemné zprávy o sídlištích v blízkém okolí viklického dvora pochází už z let 1131 až 1359. V roce 1131 jsou uvedeny v písemných zprávách Biskupice, Lobodice a Oplocany, v roce 1203 Tovačov, 1213 Klopotovice, 1225 Kralice na Hané, 1297 Vykleky, 1309 Klenovice a v
roce 1359 Ivaň. Z těchto uvedených lidských sídlišť zanikla jen ves Vykleky, která byla tak říkajíc předchůdkyní Vyklického dvora.
Antonín Ugwitz uvádí: „kterak se potomně Tovačov s Oplocany, Výklekami …, stal zbožím královským není povědomo“.
V roce 1297 se uvádí tovačovský farář Jakub z kostela sv. Jiří a Stanislava. Právě tomuto faráři král Václav II. v roce 1297 „vzdal
markrabský dvůr se dvěma k němu příslušejícími lány a štěpnicí a kromě toho ještě jeden lán ve vsi Oplocanech, pak 3 lány a 2 krčmy ve Výklekách.“ Oppidum et munitio – Tovačov, tedy městečko a tvrz se uvádí poprvé 2. června 1321, kdy král Jan Lucemburský zastavil tento svůj majetek a dále trhovou ves Kralice a vsi Hrdibořice, Oplocany, Pivín, Věrovany a Výkleky za 3 000 hřiven grošů českých panu Jindřichovi z Lipé.
Ale už v roce 1327 tentýž král totéž královské zboží dává do zástavy panu Albrechtovi z Cimburka, když náhradou za zboží tovačovské dává panu Jindřichovi z Lipé Třebovou. Tovačov pak při rodu z pánů Cimburka zůstal až do roku 1502, kdy tento starý český rod panem Adamem z Cimburka vymřel po meči. Markrabí Jan Jindřich v roce 1358 dal městečko a tvrz Tovačov s kostelním podacím, se dvěma dvory, vesnicemi Tovačovcem, Věrovany, Oplocany, Výkleky a část markrabské Ivaně v léno Ctiborovi řečenému Kazkovi z Tovačova. Ctibor Kazka byl nejvyšším komorníkem soudu Brněnského. Po Ctiborovi Kazkovi vládl na Tovačově Albrecht II. z Cimburka. Ten listem daným na Tovačově v roce 1411 dal městu Tovačovu odúmrť a dal mu právo varečnictví s vystavením piva do Ivaně, Výklek, Oplocan a Lobodic. V tomto listu se mimo jiné uvádí: „A také jim pořičiňujem, aby z Ejvaně, z Výklek ani z Oplocan odjinud piva nevozili než z našeho města Tovačova. Více přičiňujem, aby z Lobodic
přes ty mosty Vyklické piva odjinud nevozili, než z Tovačova, našeho města povezou kúpíce,“ V roce 1526 (9.května) Jan z Pernštejna provedl s Lobodskými výměnu rolí – „roli svou od panského dvora tamního zaměnil za roli, kterou
Lobodští měli u Oplocan, tuto pak dal Oplockým, kteří mu vrátili roli, kterou drželi při dvoře Vyklickém“.
Toto je tedy první zmínka o dvoře vyklickém a potvrzuje, že za pana Jana z Pernštejna, dvůr tento byl před rokem 1526 založen na opuštěných pozemcích vsi Výkleky, která asi začala v této době pustnout. V listě pana Vojtěcha z Pernštejna daným na Tovačově v pátek po sv. Jiří roku 1556 potvrdil tento tovačovským měšťanům: „… kteříž výsadní domy k šenku vína a vaření piva měli, jejich artikule k lepšímu vzdělání živnosti sepsané.“ V tomto listě jsou vyjmenovány vsi a dědiny – Bolelouc, Čertoryje, Hrdibořice, Biskupice, Klopotovice, Věrovany, Rakodavy, Ivaň, Oplocany, Lobodice a Troubky – o vsi Výklekách už zde není ani zmínky. Osud vsi Výkleky nebyl ovšem v té době nikterak výjimečný, vždyť v letech 1420 – 1575 zaniklo na Přerovsku celkem 46 vesnic. Na osudu vesnic se podepsaly zejména tzv. uherské války proti Matyášovi Korvínovi. V roce 1470 bojoval u Tovačova proti Uhrům Václav Vlček z Čenova, který 12. července 1470 mezi Kralicemi a Tovačovem velel českým oddílům a zde byl poražen. Nájezdy uherského krále Matyáše na Přerovsko v letech 1468 – 1472 přinášely celé zemi zkázu. Právě v této době zmizely nejen Výkleky, ale také Člunek u Troubek, Denkovice u Kojetína, Lhota mezi Pavlovicemi a Vitčicemi a staré Uhřičice. Rovněž na Prostějovsku zaniklo na 15 sídlišť – Rakousky u Bedihoště, Trpenovice u Vrahovic, Lhota u Určic, Mitrůvky u Určic atd.
Léta Páně 1597 v pátek na den sv. Marka prodal Jan z Pernštejna hraběti Štěpánovi Illesházimu pánu na Trenčíně – Tovačov s
příslušenstvím a sice: „Zámek a město Tovačov s kostelním podacím a s předměstími, mlýnem, valchou, pilou, vodami, se dvorem Viklickým k tomu zámku náležitým…“ Za pana Štěpána Illezháziho byl na tovačovském panství zhotoven
v roce 1600 panský urbář popisující celé panství. Z tohoto urbáře vyplývá, že při dvoře Viklickém robotovali: Klenovice, Čelčice,
Hrdibořice, Klopotovice, Charváty, Rakodavy a Věrovany. Štěpán Illézházy prodal trhovou smlouvou 13. prosince 1600 panství
tovačovské hrabatům ze Salmu, ti pak vládli na Tovačově až do roku 1715. V roce 1679 dvůr viklický měl přes 1 032 měřic polností, choval se v něm různý dobytek – hovězí, černý (vepři), ovce a drůbež. Čistý výtěžek dvora byl 2 005 Zlatých.
V letech 1763 – 1793 byl majitelem panství tovačovského František Josef Jan Václav – hrabě z Künburka, za jeho vlády bylo panství úředně sekvestrováno (tzv. nucená správa) a sice v letech 1771 – 1777 a 1783 - 1790. Po roce 1840 Jan Nepomuk, hrabě z Künburka skoro všechny panské hospodářské budovy buď znovu vystavěl nebo důkladně opravil. Z této doby pocházela také většina budov Vyklického dvora. Dnes ještě stojí blízko bývalého Vyklického dvora Sýpka u odbočky silnice do Ivaně.
Tovačovský velkostatek koupil v roce 1887 průmyslník David Gutmann, po jeho smrti v roce 1912 je zdědil jeho vnuk Dr. Vilém
Gutmann, který pak před nacisty emigroval. Tento majitel velkostatku zrušil ve dvoře chov dojnic a zaměřil se na chov volů, které „v hojné míře dodával do Vídně.“ Za první pozemkové reformy v roce 1923 byl velkostatek zčásti rozparcelován.
V roce 1939 byl velkostatek nacisty vyvlastněn. Okupanti nejprve na tovačovský velkostatek zavedli tzv. vnucenou správu, později zde zřídli ústředí a soustředili kolem něho další zabrané statky a zemědělské usedlosti (například v Ivani zabrali čtyři největší zemědělské usedlosti). Tovačov se pak stal sídlem Oberverwaltungu, sídlem dívčího pracovního
tábora a také zde byla zřízena úřadovna Wirtschftsberatungu pro kolonisty z okolních hanáckých dědin. V roce 1945 byly hospodářské budovy vyklického dvora z části válečnými událostmi poškozeny. Výnosem Zemského národního výboru v Brně ze dne 19.6.1945, čj. 534/VIII/28 byla na tovačovský velkostatek uvalena národní správa. Škody na velkostatku byly vyčísleny částkou 3,959.680,00 Kč. Po roce 1945 hospodářské budovy dvora užívalo zemědělské družstvo v Tovačově. Po roce 1990 zemědělské družstvo přestalo budovy dvora využívat a v roce 1993 byl objekt prodán za účelem vybudování rekreačního a sportovního areálu. Byla provedena demolice dvora, ale pro nesplnění podmínek byl areál bývalého dvora vrácen
v roce 1999 městu Tovačovu, ovšem se zástavou ve výši 4,258.315,00 Kč. Tím se tedy stal celý areál bývalého dvora neprodejným a nevyužitelným.
Ve Viklicích se narodil malíř Vincenc Jahn (zemřel 3.6.2001 – Paseka u Šternberka). Působil v Mariánském Údolí.
( Z časopisu Lopotník, rok 2007. Jméno autora nebylo uvedeno.)



Eingegeben: 2.10.2012



Kommentar und weitere Informationen


Tovačov Viklický Dvůr [Jiří Bejdák 7.6.2013 11:04] | Reagieren
Dobrý den.
Chtěl bych vás požádat.Nemáte nějaké historické snímky viklického dvoru u Tovačova?Zajímám se o historii v této lokalitě.Díky za jakoukoliv informaci.S pozdravem jiří Tovačov
Tovačov ViklickýDvůr [JOLANA KARDOŠOVÁ 3.1.2014 02:25] | Reagieren
Dobrý den,zajímá mě veškerá historie o této lokalitě,proto jsem Vás chtěla požádat jestli nemáte k dispozici nějaké historické snímky Viklického Dvoru.Děkuji
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 15 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist