Einloggen Anmelden Ăesky | | | Karlsbad (Karlovy Vary Lázeňská čtvr) - Karlsbad
Beigetragen: Jiří HemmerVyslovte jména měst jako Řím, Florencie, Benátky, Paří nebo Vídeň a vybaví se Vám legenda, přesně tak jako cizincům se při vyslovení jména Karlsbad vybaví minimálně třináctý pramen a světoznámé lázně. O to víc je zaráející, e se dnes s tímto kulturním dědictvím, k naí vlastní kodě, zachází tak nedůstojně. Opustíme teď na chvíli současnost a podíváme se do doby kdy Karlovy Vary byly pojmem a synonynem pro okázalou nádheru lázeňských staveb / seel se tu výkvět architektů a stavitelů K. I. Dientzenhofer, J. Zítek, Helmer a Fellner, Hain a Labitzky, Wiedemann, E. Hebrard/, kouzelnou krajinu a bujarý lázeňský ivot. Město na okraji Slavkovského lesa a soutoku řeky Teplé a Ohře nevznikalo zrovna lehce a bylo zapotřebí staletí ne vyrostlo do okázalé nádhery. Jedna legenda praví, e Karlovy Vary zaloil Karel IV, kdy při pronásledování jelena jeho kůň zakopl a ze země se vytryskl horký pramen-Vřídlo. Téhle legendě se ovem moc věřit nedá, protoe horké prameny na místě dneního města byly známy u dříve a ten jelen byl zřejmě kamzík /z němčiny die Gämse, v četině Jelení skok/. A u to bylo jak chtělo, pravdou je, e byl v místě kolem roku 1358 postaven hrádek a roku 1370 potvrdil Karel IV ji stávajícímu městu práva a výsady. Od roku 1437 do roku 1547 byly Karlovy Vary podobně jako sousední Jáchymov v drení rodu liků. Po roce 1547 opět v královském drení. A do začátku 18 století zde existovaly větinou pouze soukromé lázně. Ten pravý rozmach lázní a lázeňství započal teprve v 18 a 19 století výstavbou sanatorií, hotelů, regulací pramenů a koryta říčky Teplé. V té době se také začíná rozvíjet sklářský průmysl, porcelánky a výroba Becherova aludečního likéru. Eingegeben: 7.4.2012
Kommentar und weitere Informationen Námitka [Jan Tomáek 8.4.2012 23:06] | ReagierenPane, bývalo nepsaným, ale dobrým zvykem, e si tyto stránky udrují jistou apolitičnost. Občasný výstřelek jsem ochoten akceptovat, ale zde u rozhodně ne! Námitka [Jiří Hemmer 9.4.2012 11:56] | ReagierenSpí Vám vadí pravda, puste se do cenzury jako komunisté. To co se děje ve státě se vdycky odrazí v politice. Re: Námitka [Václav Richter 25.11.2012 23:52] | ReagierenDovolil bych si za prvé nesouhlasit se slovem pravda. Pravda je relativní. Drme se pouze fakt. Tím si myslím, e politické zabarvení není to pravé do solidního podání historie. Pak si myslím, e i v líčení historie let třicátých minulého století je značně nepřesné a připomíná spíe nacistickou propagandu. Pokud se zmiňujete o odsunu, co Vám říká návrat Sudetských němců do vlasti z ruského zajetí v roce 1955 a jejich výpovědi o válce a Sudetech 30 let? A kolik se jich nevrátilo z Výchoní fronty? Chtělo by to článek doplnit a politicky odbarvit. K námitce [Jan Tomáek 9.4.2012 12:28] | ReagierenSpí mě vadí, e místo konkrétních fakt jste se pustil do politických hodnocení. Pravda, jsou zde nějaké faktografické údaje - ale spí se týkají dřívějích období - zcela mi chybí konkrétnosti po r. 1945. Kdy u jste se rozhodl zařadit celou čtvr jako částečně zaniklou - ani se to vlastně nesnaíte obhájit. Prostě jste vyuil právo na příspěvek - a já právo na komentář - systém to umoňuje, take potud v pořádku. Jinak přeji hezký den - a myslím, e u není třeba se k tématu vracet. K námitce [Jiří Hemmer 9.4.2012 13:57] | ReagierenPane Tomáek, aby jste pochopil dění v politice musíte pochopit nejdříve dění ve společnosti a na potřebujete určitý časový odstup, protoe to opravdu není jednoduché. Jak říkám, politika je odrazem dění ve společnosti. Prozatím pracuji na historii, není jetě úplně hotová, pak přijde srovnávací materiál, protoe jde o to, aby vichni kdo navtíví tyto stránky a budou mít zájem o poválečný vývoj těchto míst, měli k dispozici kvalitní materiál. Proti Vaím komentářům nic nemám, naopak jsem rád, e jsou věci jasnějí. Přeji Vám příjemný zbytek svátků. (A)političnost [Milo Hlávka 29.8.2012 11:41] | ReagierenRovně si myslím, e by zde měla být zachována apolitičnost v tom smyslu, e články by měly popisovat fakta, týkající se předmětu tohoto webu, tj. to, co zaniklo, proč a do jaké míry, co se na místě zaniklého urbanistického celku nachází nyní.
Například nepopírám, e po roce 1945 v Karlsbadu k památkovým ztrátám po roce 1945 skutečně dolo, převáně "za boleviků" - jen nevím, zda ty ztráty byly tak velké, aby to patřilo na tento web (na rozdíl např. od Schlggenwaldu, kde míra devastace historického jádra je nesporná). To vak v článku momentálně (stav k 29. srpnu 2012) uvedeno není.
Místo toho jsou zde hodnocení, s nimi lze buď souhlasit nebo také ne. (Taky mám své politické názory a taky je sem pokud mono necpu.)
Take: kolik procent zástavby v lázeňském středu Karlsbadu po roce 1945 zaniklo? Případně co konkrétně? To sem kdy tak patří. Apolitičnost [Jiří Hemmer 30.8.2012 15:03] | Reagierenkdy se člověk rozhlédne po KV a porovná si minulost se současností, není toho zrovna málo. Jenom kolik domů a jakých padlo za obě výstavbě hotelu Termal. Nestylového bezvýrazného paskvilu, samotná kolonáda, která vypadá jako skladitě a spousta domů okolo, kde to vypadá jako kdy tam vybuchla puma. Zničeno bylo fakticky celé náměstí před kostelem a bouralo se dál. Myslím, e je toho a příli na jednu čtvr a zanechalo to v ní u zřetelné rámy a stopy. Námitka [Jiří Hemmer 26.11.2012 14:05] | ReagierenPodívejte, celé tyto stránky jsou o extremismu, komunistickém extremismu. To co způsobilo odsun Sudetských Němců nebyl německý nacionalismus, ale etremismus komunistů tedy extrémní levice, která svými extrémními poadavky vyhrotila situaci v zemi. Hitler a jeho nacionální strana s tím nemá co dělat. Zaráí mě, e jetě po 20 letech od revoluce tady vládne extremismus, který je pravou příčinou dneního stavu a je zcela jedno jestli je pravicový nebo levicový.
<BR> V Německu a Rakousku nikdo nezničil pohraničí, tam byla svoboda. Nemyslím si, e by Čei jako národ milovali extremismus tak, e by se ho nechtěli vzdát ani po revoluci, zvlá kdy se v tom nedá plnohodnotně ít a představuje tak jenom potlačování práv a svobod lidí. To u tu zaznělo před revolucí. Za dvacet let jsme na tom jetě hůře ne předtím. Re: Námitka [Milo Hlávka 27.11.2012 10:08] | ReagierenMyslím, e tyto stránky jsou předevím o zaniklých obcích (případně samotách, urbanistických dominantách atd.).
e to nějak souvisí s reimy, které zde vládly, případně s reimem, který zde vládne nyní, je sice pravda, ale zde si myslím není místo pro ideologická hodnocení. Zde je spíe místo pro fakta. Pokud tedy například kvůli hotelu Thermal padlo několik hodnotných domů a urbanistické působení tohoto solitéru není nejastnějí, nezajímá mě zde, e "bolevický reim byl fuj", jako spí to, kdo tehdy o podobných věcech. Kdo byl předsedou MěstNV, kdo byl hlavním architektem města, kdo dalí měl přísluné pravomoci (vedení okresu? kraje?) a rozhodl tak, jak rozhodl. Námitka [Jiří Hemmer 27.11.2012 11:26] | ReagierenJenome to se právě nedozvíte. Pouze to, e to bylo z rozhodnutí ÚV, KV ale konkrétní jména... Vichni se tenkrát báli, kolovaly různé pověsti a některé věci byly prováděny s a fanatickým elánem. Radi se proti nim nestav, proti zdi se nedá jít atp. KSČ měla milion členů-nevídaná věc. Programově se zasahovalo do urbanistické struktury zvlátě v Sudetech.
<BR> Ovem kdo nahradí kodu a vrátí věci do původního stavu?
<BR> Kdo by na tom měl taky zájem, kdy domy byly ve vlastnictví státu, který je zabavil původním vlastníkům. Konkrétně [NN 9.3.2017 22:41] | ReagierenObecné konstatování nad tím co podrazilo Sudety a Karlovarsko je dobré, v řadě bych souhlasil, někde ne. Nicméně v kapitole o Lázeňské čtvrti by bylo zajímavé uvést konkrétní demolice a přestavby, klidně i s politicko mocenským pozadím.
Kommentar und weitere Informationen
|
| | | 
VĂce informacĂ ZDE |
Trocha reklamy na podporu webu:
| |