EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Pilsen-Hilfssynagoge und der Älter Judenfriedhof (Plzeň-Pomocná synagoga a starší židovský hřbitov) - Plzeňské synagogy a další zdejší židovské památky, krátce o Židech v Plzni

Beigetragen: Pavel Frýda

V Plzni je doložena přítomnost Židů od 14.století. Středověké ghetto bývalo v okolí dnešní hlavní pošty, v Solní a Sedláčkově ulici, stávala zde i synagoga a škola. Nejstarší pohřebiště měli Židé v místech dnešního nákupního centra Plaza. Po r.1504, kdy byli Židé z města vypovězeni, zanikly tyto objekty beze stop. Až v r.2007 narazili stavbaři na zapomenuté židovské hroby. Židé směli přicházet do Plzně až s občanským zrovnoprávněním po polovině 19.století a jako ve všech velkých městech jejich počet stoupal. V r.1853 byla v Plzni založena novodobá židovská náboženská obec, tehdy se 192 členy. V r.1930 se ve městě hlásilo k židovskému vyznání 2773 osob. Plzenští Židé měli bohatý spolkový život, kromě tradičního pohřebního spolku Chevra kadiša (hebr.Svaté bratrstvo, založen.1860) zde existovaly i Spolek židovských žen a dívek (od 1870), Dobročinný spolek židovských žen, Spolek pro výchovu chudých židovských sirotků a pro podporu potřebných souvěrců (od 1871), intelektuální společenství Lóže IOBB Union B´nai B´rith*( od 1892), Židovská tělocvičná a sportovní jednota Makkabi**(od 1919), Sionistický spolek (od 1902) a Židovský chlapecký skautský oddíl (od 1931).
Ze 2064 z Plzně a z 541 židovských občanů z okolí deportovaných německými okupačními úřady přežilo 204 osob a do Plzně se vrátilo pouhých 116 lidí. Všichni tito lidé byli odvezeni ve dnech 18., 22. a 26.1.1942 vlakovými transporty označenými písmeny R,S a T. Židovská náboženská obec byla po válce obnovena a existuje dodnes.
První novodobá synagoga, zvaná dnes Stará synagoga, byla postavena v r.1859 ve dvoře domu čp.80 ve Smetanových sadech podle návrhu stavitele Martina Stelzera, stojí dosud a je v současné době rekonstruována.
Popisovaná Pomocná synagoga stávala v těsném sousedství Staré synagogy, při její jižná straně. Byla vystavěna v r.1875 podle návrhu architekta J.Melzera, neboť se stoupajícím počtem židovského obyvatelstva v Plzni již Stará synagoga kapacitně nepostačovala. Mívala unikátní systém teplovzdušného vytápění a proto sloužila i jako zimní modlitebna. Tato synagoga měla tradiční ženskou galerii, na níž se vystupovalo kamenným schodištěm na její severní straně, na galerii se dalo vstupovat i průchodem z prvního patra Staré synagogy po dřevěné pavlači. Synagoga měla prostý dřevěný aron ha-kodeš (schránu na tóru) a almemor (řečniště) na tradiční východní straně budovy. Bohoslužby se zde konaly asi do r.1892, na počátku 20.století sloužila i jako škola, odtud je i její další název-Židovská škola. Po II.světové válce sloužila jako skladiště, přičemž bylo zničeno vnitřní zařízení a přistavěno patro za účelem zvětšení skladových kapacit. Od 70tých let byla budova opuštěna a v r.1997 se zřítila střešní konstrukce. Brzy poté byly trosky vyklizeny a v dubnu 2002 byl v prostorách bývalé Pomocné synagogy zřízen památník obětem holocaustu. Jedná se o neobyčejně působivý projekt nazvaný Zahrada vzpomínek, kdy na oblázky psaly stovky a stovky dobrovolníků jména všech židovských obětí nacistického teroru z Plzně a okolí. Kameny se jmény jsou umístěny v abecedním pořádku do bloků, projekt jednak upomíná na starý židovský zvyk kladení kaménků na náhrobky a také dává návštěvníku reálnou představu o množství obětí....Dnes nemá Pomocná synagoga své samostatné parcelní číslo, je zahrnuta společně se Starou synagogou do pozem.parcely č.5767 o rozloze 517 m2, vedená jako občan.vybavenost a nádvoří, kat.území Plzeň-město, v majetku ŽO Plzeň.
Reprezentatívní Velká synagoga v sadech Pětatřicátníků čp.35 byla dokončena v r.1892 podle plánů architekta Maxe Fleischera (autor synagogy v Českých Budějovicích) a se svými 2 tisíci místy pro věřící je druhou největší synagogou v Evropě (po budapešťské) a čtvrtou největší na světě (po jeruzalémské, newyorské). Za nacistické okupace unikla zkáze, neboť destrukce rozlehlé budovy vestavěné do okolní zástavby byla příliš obtížná. Když se pak zahrálo na německou strunu obav z náletů a české úřady označily věže jako vhodné k protileteckému pozorování, byla synagoga zachráněna. Velká synagoga byla v letech 1994-98 krásně zrekonstuována a ve čtvrtek dne 12.2.1998 do ní vrchní zemský rabín Karol Sidon opět slavnostně vnesl tóru, událost si nenechalo ujít na tisíc obyvatel i návštěvníků Plzně (včetně autora).
Starší z novodobých hřbitovů o kterém je řeč, byl založen v r.1856 a pohřbívalo se zde až do 90tých let 19.století. Jeho umístění bylo ve čtvrti Lochotín, asi 200 m východně od začátku Lidické ulice. Obsahoval několik stovek náhrobků, ale od 30tých let byl neudržovaný pustnoucí hřbitov postupně devastován. Zapomenut byl až do 80tých let, kdy si na něj způsobem sobě vlastním vzpomněly komunistické úřady. V r.1986 byly zbořeny ohradní zdi s bránou a s domkem hrobníka. Zbylé náhrobky byly barbarsky rozbity a zahrnuty buldozery do nedaleké rokle. Na místě bylo ponecháno jen několik cennějších náhrobků a instalována pamětní deska. Místo i okolí je dosti odlehlé, má být parkem, ale planě rostoucí křoviny o tom nesvědčí, dnes pozem.parcela č.11638 o rozloze 2376 m2 vedená jako hřbitov, kat.území Plzeň-město, opět v majetku ŽO Plzeň. Dnes je pozůstatek hřbitova ostudně devastován. Z 9 zbylých stél jsou jen 3 nepoškozeny, zcela rozbita je i novodobá pamětní deska z leštěné žuly. Je zřejmé, že zde působil vědomý antisemitismus, destrukce náhrobků i pamětní desky musela být provedena nějakými přinesenými prostředky, zkázu takového rozsahu nešlo způsobit holýma rukama, jimiž disponují běžní opilci a alternativně se bavící osoby.
V Plzni existuje poblíž Ústředního hřbitova další nový židovský hřbitov založený v r.1898, je dobře zachovalý a udržovaný, pohřbívá se zde dodnes. Je zde umístěn památník obětem holocaustu.

*Lóže IOBB Union B´nai B´rith-toto společenství vlastnilo dům v dnešní Husově ul. 3, v r.1939 jej zkonfiskovala německá okupační správa a stal se majetkem NSDAP, nacistická strana zde měla svůj krajský sekretariát, budova dostala od Plzeňáků název Hnědý dům. Hned 6.5.1945, kdy ještě šťastní Plzeňáci vítali v ulicích americké vojáky, požádal sekretariát KSČ o předání domu do svého vlastnictví, svoji žádost komunisté odůvodnili "očištěním nemovitosti od okupantů". Ještě téhož dne (!) jim bylo vyhověno (a kým?!).

**Makkabi-název jednoty upomínal na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.dosl.hebr.Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, jejíž hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V každém pokolení židovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v našich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
V předválečném období bývaly pořádány i makkabiády, soutěže židovských sportovců. U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.

Zdroj: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
V.Špirková, Židovská komunita v Plzni
web.stránky ŽO Plzeň


Eingegeben: 13.1.2008



Kommentar und weitere Informationen


chram stromu a krasne misto [krausova 10.6.2012 17:06] | Reagieren
jako mlada holka jsem tam lezla dirou ve zborene hradbe. Po letech jsem jezdivala dennena kole do prace. Jednou jsem videla zborenou zed a odpocivajici bagr. Az jsem douklizela- byla jsem rezimem k tomuto ukonu prisouzena, tak jsem tam opet vlezla. bylo mi do place,nahrobky jak domino povalene,zelen-nalet ozizlane . jen velke stromy zustaly. jela jsem domu pro fotak a zdokumentovala.
JENŽE-CHTELA JSEM FOTKU POSLAT NA UNESKO,CI JINAM-BYLO TO ZA KAMENNEHO REZIMU A VYVOLANOU FOTKU JSEM NEKAM DALA,SVEDECTVI O ZKAZE.
FOTKA TADY NEKDE BUDE,ASI V NEJAKE KNIZCE,TAKOVA DOKUMENTACE SE NEODPOUSTELA PRI DOMOVNI PROHLIDCE.
tAKZE,AZ JI NAJDU,BUDE ASI V NEJAKE KNIZE, A TECH JE POZEHNANE, ZVEREJNIM. BOLI MI ZTRATA HRBITOVA A ZASANTROCENI FOTKY MU STVE
obřadní síň [pelešková 16.8.2012 14:48] | Reagieren
Moc bych potřebovala fotky onoho hřbitovního domku. Budeme projektovat nový. Děkuji všem za případné foto tohoto domu na židovském hřbitově na Rokycanské ulici. Slehla se po něm zem a neextistuje žádné foto vnějšku natož vnitřku. Děkuji mnohokrát
stará obř.sín [marie 11.2.2019 21:27] | Reagieren
lze ji najít na zaniklé kostely... je tam těsne před zničením,než rozširovali silnici na PH
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 52 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist