EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Horatitz (Hořetice) - Historie obce

Beigetragen: Zdeněk Pechar

Název Hořetice zněl Hořutice a znamenal ves Hořutových lidí, Hořuticů. V písemných pramenech se název vsi objevil prvně roku 1327 jako majetek Petra a Vlada z Hořetic. Jejich podpisy - Petrus et Wlad de Horuticz - jsou na jedné kupní smlouvě oseckého kláštera. Ves ale zřejmě existovala dříve, protože zdejší kostel je starší, snad již ze 12. století. Platil 30 grošů papežského desátku, což znamená, že patřil k těm lépe dotovaným .Jiný Vlad - Blado de Haratitz - je zde uváděn roku 1364,i když podací právo ke zdejšímu kostelu měli v letech 1356 - 1370 bratři Jarohněv, Petr a Čáslav z Hořetic. Zdejším farářem byl v té době jejich příbuzný Smil. Potomci Blada sídlili na Soběchlebích, ale stále se psali z Hořetic.V Hořeticích uváděny tři statky. Jeden patřil roku 1386 bratrům Janovi a Smilovi, druhý Peškovi (1386 - 1396) a Nechvalovi (zem. 1404) a třetí byl Ctiborův (zem.1386). Po něm přezval statek syn Jan. Když Pešek z Hořetic zemřel, propůjčil král Václav jeho statek Šatkovi, křivoklátskému purkrabímu.Na počátku 15. století měl tu největší statek a tvrz Pešík z Vlčic.Kromě něho a Judity (dcera Šatkova) měl v Hořeticích majetek i Jan, syn Zdenka z Tatinné.Když roku 1434 zemřel, propůjčil král Zikmund všechna jeho práva Buškovi Caltovi z Kamenné Hory. V listině z roku 1437, která toto propůjčení potvrzuje, je doložena i zdejší tvrz. Ta stávala v údolí Hutné a často trpívala záplavami. Ve třicetileté válce byla nejdříve poničena a pak vypálena.
Berní rula vykazuje roku 1654 Hořetice jako statek Horadice, patřící k Záluží u Mostu, jehož majitelem byl Martin Michna z Vacínova. Bylo tam šest selských usedlostí, ale jedna byla pustá a jeden sedlák byl současně i pekařem. Z deseti zdejších chalup byly také dvě pusté a jeden chalupník měl šenk. Celkem tam bylo šest potahů, 24 krav, 20 jalovic, 23 sviní a 36 koz. Roku 1694 se vsi Hořetice se Žiželicemi od statku Záluží oddělily a spolu s Bílenci utvořily statek Bílence a Voděrady. Roku 1704 byly ale obě vesnice od tohoto statku zase odděleny jako samostatný statek Hořetice.Roku 1689 byl za Leopolda Michny z Vacínova zdejší kostel sv. Vavřince přestavěn a prodloužen. Je jednolodní, obdélný se čtvercovým presbytářem, valeně zaklenutou vstupní předsíní na jižní straně a s asymetricky připojenou čtvercovou plochostropou sakristií na východní straně. Loď je kryta rovným stropem se štukovými rámy.Hlavní oltář byl barokní a měl sochu sv. Jana Nepomuckého. Také oltář P. Marie Bolestné byl barokní z počátku 18. století, varhany byly rokokovém stejně jako oltář sv. Antonína Paduánského z druhé čtvrtiny 18. století.
Z roku 1720 je socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala u fary, jejíž secesní jednopatrová budova byla postavena roku 1908 na místě té staré přízemní.
V 18. století chodily děti do školy do 4 km vzdálené Stranné. O zřízení vlastní školy se Hořetice snažily dlouho, ale podařilo se jim to až roku 1795. Nová školní budova byla postavena roku 1893.V německé kronice jsou zapsány také různé útrapy,kterým byly v 19. století Hořetice vystaveny - např. velká krupobití, která poničila úrodu postihla ves 15. 9. 1816, 24. a 25. 1830,
2. a 4. 5. 1831, 26. 4. 1846 a 6. 7. 1835, kdy bylo spojeno s povodní. Další velké povodně byly
v letech 1834, 1845, 1846, 1881, 1886 a 23. - 24. 3. 1897. Hořetice sužovaly také požáry,hlavně v letech 1809 - 1818. Roku 1840 sem byly zavlečeny neštovice, na které zemřela řada zdejších obyvatel.
Dne 4. února 1871 byl zahájen provoz na železniční trati Praha - Žatec - Rakovník,vedoucí přes Hořetice, kde bylo postaveno nádraží.
Na konci 19. století měly Hořetice již poštovní úřad s telefonem i telegrafem.Začátek 20.století přinesl 1.světovou válku a po ní vznik ČSR.V roce 1921 zde žilo v 63 domech 336 Němců a 30 Čechů, četnickou stanici měli ve Velemyšlevsi a po zdravotnické stránce patřili obyvatelé k Žatci. V polovině 60. let 20. století měly Hořetice 267 obyvatel, v polovině 80. let již jen 180.
Roku 1960 se Hořetice připojily k Žiželicím. Po pěti letech tu byla otevřena mateřská škola, opravena budova školy a zavedeno zářivkové osvětlení. Před volbami v roce 1971 se Hořetice od Žiželic zase oddělily.V letech 1982 - 3 byly zde zbourány domy č .p. 5, 27 50, ale byla také provedena rekonstrukce kulturního domu a přístavba Pohostinství. Vlivem zvýšené hladiny spodních vod tu došlo k sesuvům půdy a poškození tří obytných domů a kravína st. statku.Roku 1985 začaly Hořeticím velké starosti. Do dvou let by měly být Hořetice zrušeny a plavení popílku do nové nádrže mělo začít v roce 1994. Byla proto zbořena desítka domů a zbytek mobiliáře zdejšího kostela sv. Vavřince byl převezen do kostela v Libočanech. Koste l je ale stále ještě zapsán v seznamu památek. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala u kostela, byla přenesena do areálu kostela U Matky Boží v Lounech.
(stručný výtah z kronik)



Eingegeben: 6.1.2008



Kommentar und weitere Informationen


Kostel s. Vavřince- [Hanka Nováková 15.11.2014 20:38] | Reagieren
-byl opraven 2013 .Přispěla EU. Byla provedena v postatě údržba,aby nespadl.
Erb? [Hanka Nováková 15.11.2014 20:41] | Reagieren
Určitě měla obec znak-erb. Ale neví se jaký.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 60 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist