EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Althütten am Vogelsang (Stará Huť u Podlesí) - Letecké neštěstí na úbočí Huťské hory

Beigetragen: Martin Čejka

500 metrů severozápadně od Staré Huti II nalezneme v lese pomníček jako vzpomínku na tragický příběh, který zde skončil smrtí tří lidí na Štědrý den roku 1937. Následující informace si můžeme přečíst na tabulích u pomníčku:
Na plochu vídeňského letiště pod zamračenou oblohou Štědrého dne přistává šestnáctimístné dopravní letadlo s označením F-AMYD typu Wibault - Penhoet 282 - T 12 společnosti Air France, které zajišťuje pravidelný provoz na lince Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž. Po přistání musí letištní mechanici odstranit defekt podvozku a tak stroj, řízený šéfpilotem Čsl. Aerolinií šestatřicetiletým Františkem Lehkým, vzlétá vstříc svému neúprosnému osudu se zpožděním v 15 hodin 55 minut.
Na palubě letounu je pouze jediný cestující. Státní návladní JUDr. Karel Flanderka se vrací z obchodního jednání do Prahy. Oblohu halí husté mraky ve výšce pouhých 400 metrů. Spojení s vídeňskou radiovou stanicí udržuje francouzský telegrafista Pierre Austruce do 16.10 hod., od 16.20 je ve spojení s gonií v Českých Budějovicích, Brně a Mariánských Lázních. Svůj kurs – 326 – udává později i ruzyňská věž. A tak vede posádka letadlo bezpečně ku Praze ve výšce 1900 metrů, rychlostí 250 km v hodině.
Pro vysvětlení: letadlo bylo navigováno pomocí goniometrické navigace, kdy vysílá určité značky, jež jsou zachycovány nejméně dvěma goniometrickými stanicemi. Tyto dvě stanice dovedou otáčením antén zjistit, kterým směrem je vysílající letadlo, takže vzniká pomyslný trojúhelník, jehož pozemními body jsou „gonia“ a jeho vrchol pak tvoří letadlo. Pozemní stanice se mezi sebou dohodnou a hlavní zaměřovací stanice oznámí pak letadlu jeho polohu, případně kurs, kterým má letět.
Počasí se začíná zhoršovat, mlha houstne, sněží a posádka žádá Ruzyni o zaměření polohy. Navigátor potvrzuje dosavadní kurs a nařizuje sestup na 700 metrů. Pro další zhoršení povětrnostních podmínek žádá Austruce těsně před Prahou o potvrzení kursu. Dostává nečekaný příkaz změnit směr letu do kursu 215. To v dané chvíli znamená návrat do jižních Čech.
Zjištění, získaná v troskách letadla, ukazují, že pilot Lehký byl přesvědčen, že si „nadletěl“ na severovýchod od Prahy a že ho gonio Ruzyně vede zpět. Jak si byl jist touto okolností, ukazuje barograf, přístroj, jenž křivkou zaznamenává výšku, ve které stroj letěl. Vyplývá z něho, že letadlo letělo už desítky kilometrů ve stejné nadmořské výšce 1100 metrů (700 metrů nad letištěm v Praze), což je výška s jakou dopravní letadla přilétávala ke Praze. Je to i přibližně výška, ve které letadlo narazilo do Huťské Hory.
Zkušenému pilotovi Lehkému se patrně nový kurs nezdá správný a radiotelegrafista si ho ještě jednou nechává opakovat – znovu zní 215. Letadlo pokračuje tmou k šumavským kopcům, přelétá Kašperské Hory a v 17 hodin 39 minut naráží ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory.
Pamětník Rudolf Kraml vzpomíná: „ Usedli jsme kolem štědrovečerního, tehdy chudého stolu, před 18. hodinou, rodiče, sestra a já. Uslyšeli jsme hukot letadla, a protože tenkrát přelet území byla novina, vyběhli jsme do zimní noci, zda letadlo uvidíme, jak si svítí na cestu. Náhle však hukot ustal. Otec povídá: Tak se mi zdá, že pilot nedoletěl. To vypadá, jako by se zřítil…“ Další pamětníci, zejména z okolí Kašperských Hor, potvrzují, že slyšeli dunivý pád, praskot větví a kmenů stromů. Policejní úředník dr. Folprecht s několika dobrovolníky ihned zahájil pátrání, ale pro hustou mlhu se vrátil domů. Teprve druhý den objevil syn hajného z Bílého potoka místo katastrofy. Pohled, který se mu naskytl, musel mrazit až do morku kostí. Letoun si nárazem do stromů urazil křídla a jeho trup, po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů, byl rozmetán po okolí. Mezi troskami ležely i tři potlučené mrtvoly. Jedinou věcí, která takřka zázračně přežila tuto tragédii bez úhony, byla část letecké pošty – láhev šampaňského ležící ve sněhu.
K vyšetřování neštěstí byly ustavena zvláštní komise. Ruzyňský radiotelegrafista před komisí hájil změnu kurzu tvrzením, že letoun Prahu již přelétl a nacházel se severně od Prahy nad Mělníkem. Bylo na něj podáno trestní oznámení, před soud však nikdy postaven nebyl. Za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po roce 1945 uprchl do ciziny.
Celá tragédie vzbudila tehdy velký rozruch. Letecká doprava teprve nabývala na rozmachu a podobné neštěstí bylo velmi nevšední událostí. Nehoda se navíc stala ve velmi rozjitřené době v podstatě jen pár měsíců před odstoupením rozsáhlých území fašistickému Německu. Objevily se dokonce spekulace, že šlo o záměr. Letoun anebo dokonce přímo právník Flanderka měl údajně převážet informace kompromitující samostatného Hitlera. Tisk zaznamenal i historky, podle kterých není vyloučeno, že do průběhu letu mohla zasahovat goniometrická stanice německé luftwafe z letiště poblíž Straubingu.
K místu nehody se nejlépe dostaneme, půjdeme-li ze Zhůří (rozcestí U věže) po zelené turistické značce směrem na Kašperské Hory. Turistickou cestu asi po 700 metrech opustíme spolu s vedením vysokého napětí směrem do údolí a po dalších 300 metrech (mezi sloupy č. 33 a 34) nás šipka vpravo zavede přímo k pomníčku.


Eingegeben: 27.4.2007



Kommentar und weitere Informationen


dotaz [Pavel Tomáš 20.5.2007 19:23] | Reagieren
Dobrý den
¨Vzhledem k tomu, že píši o letecké havárii u Kašperských Hor v roce 1937 do radioamatérského časopisu, prosím zda mohu použít část Vašeho článku a sice Pamětník Rudolf Kraml vzpomíná ...
Re: dotaz [Martin Čejka 21.5.2007 06:27] | Reagieren
Dobrý den,
informace jsem čerpal hlavně z článků z tehdejších novin, které si můžete prohlédnout na místě havárie. Není u nich uveden název novin. U článku s citací pana Kramla je podepsán Milan Pokorný. Myslím, že informace použít můžete.
Msg [jarda 19.7.2007 11:30] | Reagieren
Dobrý den. Článek se velmi pěkně čte, ale doporučuji navštívit výstavu na Kvildě. Podařilo se alespoň trošku rozkrýt příběh letounu Wibault, takže už není důvod psát nesmysly, které se opisovaly celých 70 let. Zdravím, jarda pásek, PLA
Re: Msg [Eduard Steun 22.11.2009 11:23] | Reagieren
Pokud je mi známo,trosky letounu byly vystaveny v Informačním středisku v Horské Kvildě.Že by ve Kvildě je pro mně novinkou.
Re: Re: Msg [václav Boněk 22.11.2009 12:13] | Reagieren
Výstavka byla skutečně původně na Kvildě, nyní je instalována (již druhým či třetím rokem) v informačním středisku na Horské Kvildě.
Okolo této havárie se v tisku objevovala řada i velmi spekulativních informací. Doporučuji knihu Ing. Ladislava Kellera: Nehody dopravních letadel v Československu, díl. I., která vyšla letos v nakladatelství Svět křídel, a kde je tato nehoda popsána na str. 230-243.
Wibault_Šumavské aviony [Jarda 23.11.2009 01:11] | Reagieren
Dobrý den všem čtenářům.
Výstava opravdu proběhla na Kvildě v budově obecního úřadu /v trvání od půlky července do konce září 2007/. To vše za velmi významné pomoci a podpory obecního úřadu Kvilda, který uvolnil výstavní prostory v prvním patře budovy obecního úřadu a pod patronátem muzea v Sušici a Kašperských horách. V současné době jsou exponáty z této prezentace /které se týkají ale pouze havárie avionu Wibault/ umístěny v budově informačního centra v obci Horská Kvilda. Jedná se pouze o zlomek výstavy z léta roku 2007. Exponáty jsou prezentovány ve stejném rozsahu tak, jako na letní výstavě, bohužel obrazový a písemný materiál postrádá jistou kompletnost. Kniha Ing.Ladislava Kellera je velmi poutavá /tiskařsky nemá chybu - bravo pro tiskárnu PB Příbram/, avšak u příběhu tohoto šumavského avionu se vyskytují jistá "ale" a neustále se opakující nesmysly. Na příběhu aeroplánu již pracuji 4 roky, tak snad se vše podaří a třeba vznikne i kniha, kde se čtenář dozví více podrobností o této nehodě a hlavně o jednotlivých aktérech tohoto příběhu.+Jinak všem poutníkům přeji ať je vám Gabréta nakloněna a třebas se zastavte u pomníčku na Zhůří a vzpomeňte si na ty tři, kteří zemřeli na Štědrý den roku 1937.+Bon Voyage+jarda pásek,PLA
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 71 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist