Stále stojí jeden obydlený dům!
[vloženo: Jaroslav Klouda 14.7.2009 15:12]

Konečně jsem se dokopal k tomu, abych vzal digiťák, a vydal se do vesnice svého dětství. Nebyl jsem zde nějakých 7-8 let. V té době jsem tam občas zajel na kole, silnice byly všechny patrné a průjezdné.

1. dějství - přístupové cesty
Vyjel jsem z Mostu, přes Braňany. Po staré silnici jsem se dostal pod "lankovičák" (kopec nad Jenišovým Újezdem), kde mě zastavila značka zákaz vjezdu, upozornění na těžební pásmo a závora.
Vrátil jsem se na novou silnici a vydal se do Marijánských Radčic. Na silnici do Libkovic je několik schodů, jak podloží pracuje. Zastavil mě rybník. Když jsem tam byl naposledy, byl to rybníček. Nyní je to slušná vodní plocha.
Takže hurá do Lomu. Minule byla závora hned za Lomem u kolejového náspu. Není tam a pokračuju dál. Zákaz vjezdu je v místě kde stávala značka oznamující začátek obce. Parkuju auto, a nevěřím svým očím, "luftka" stále stojí. Alespoň my tomu jako děti luftka říkali, je to dům na cestě na "kutman", čp.125.

2. dějství - detektivka na pochodu
Vydávám se na cestu, vybavují se vzpomínky, těžko popsatelné smíšené pocity. Nejvíc nostalgie a smutek. V žádném případě zloba ani bezmoc. Přeci jen to pouto není u mě tak silné, odstěhovali jsme se nějakých 5 let před prvním rozhodnutím o likvidaci vesnice.
Vesnici (tedy spíš rumiště a smetiště) jsem prošel následovně:
ČSLA, Školní (nevím jestli je to dobře, kolem školy nahoru na Vinohrady), Vinohrady, Rejchrtova, ČSLA, Nám. Rudé armády (nevím jestli je to dobře, bydleli tam Kotoučkovi, Krejčovi a Steinerovi), ulicí kolem kravína až na výjezd na Braňany (stále ČSLA?), zpátky do ulice K cihelně, Příčná, Vítězná, zpátky ke kinu, Kostelní (nejsem si jist, kolem kostela k "malé" škole), zadem k novostavbám - na tu si nevzpomenu, ČSLA, zpět k novostavbám, dozadu k áleji co vedla k base (druhá ulice kterou prostě neznám) ČSLA a na závěr k luftce se stojícím a obydleným domem.
Cesta to byla "humorná", téměř všechny odbočky jsou zataraseny hromadami suti, za kterými je hluboký rigol. Pokud se tam někdo vydáte, dávejte si opravdu veliký pozor, je to místy dost nebezpečné.
Spoustu míst jsem pouze vytušil, odbočku na hřiště jsem nenašel. Na úrovni hasičárny je cedule, hromada a "zákop", odtut je těžební pásmo. Musel jsem se tomu smát, těžební pásmo v místě, kde se zřejmě nikdy těžit nebude, což mocní věděli už v dobách likvidace.
Na své cestě jsem potkal jednoho běžce, který je z Lomu a Libkovice znal až když už de-facto nebyly, od r.95. Druhý koho jsem potkal byl pan Beneš. S oběma jsem chvilku poplkal a šel dál. Pan Beneš mi navíc označil místo, kde je odbočka na hřiště.