Kommentar/Präzisierung: Prag - Denkmal des Panzers Nr. 23 (Praha-památník tanku č.23)Kommentar/Präzisierung:Re: gecvai !
[vloeno: grtsch k. 22.12.2008 23:41]
K bombardování Plzně.
Západočeská metropole Plzeň se stala terčem leteckého útoku hned několikrát. Bombardovány byly nejen plzeňské továrny, ale také civilní cíle. 5.4.1943 se nad Plzní objevilo 291 bombardérů a shodilo na město 617 tun bomb. Zásah utrpěla mj. dobřanská psychiatrická léčebna. Nejničivějí nálet přiel v noci z 16. na 17. dubna roku 1945. Nebyl americký, ale britský. Tu noc se nad Plzní objevilo 222 bombardérů typu Lancaster okolo čtvrté hodiny raní na Plzeň dopadlo 891 tun bomb. Zasaena byla čtvr Doubravka, Letná, hlavní nádraí (rozbito úplně, do konce války neschopné provozu) a také Plzeňské pivovary. OBĚTÍ BYLO VÍCE NE TISÍC, zbořeno bylo 120 domů, těce pokozeno dalích 154. Poslední nálet zaila Plzeň 10 dní před příchodem Američanů, tedy 25.4.1945. 276 letounů shodilo na město 5000 zápalných bomb a ivot v Plzni se zcela zastavil. Oběti ničivých spojeneckých náletů připomíná v Plzni-Doubravce památník s jmény zemřelých.
Bombardování Prahy Američany ... dtto.
Bombardování Kralup Američany ... dtto
Bombardování Brna Američany ... dtto
Bombardování Zlína Američany... dtto
grtsch k. je zřejmě člověk mladý, vezoucí se na módní vlně antiamerikanizmu, píe Pavel Frýda. Sám se veze na druhé módní vlně americkému lezdoprdelizmu. Rád bych slyel jeho slovní dyzentérií, ne nepodobnou kecům naich představitelů, na následující dění, měsíc po skončení války.
Na začátku června 1945 proběhla v Postoloprtech na příkaz OBZ etnická čistka, která si v ničem nezadala se zločiny napáchanými nacisty. 3. června do města doráí průvod asi 5000 ateckých Němců. Ti jsou internováni v místních kasárnách, kde je čeká bití a týrání. A také první popravy. Právě z těchto dní pochází ona známa vrada pěti třináctiletých hochů, kteří se pokusili zařadit do pracovních skupin (jiná verze hovoří a pokusu natrhat si jablka). Po bičování na nahém těle byli postupně postříleni, kdy se s pláčem doadovali toho, k čemu se instinktivně poutá kadé dítě, matku. Mui byli postupně prosíváni a počet mrtvých opět rychle rostl. Obzvlátě při popravě 80ti hochů ve věku 13 - 17 let (Co bude dle pana Frýdy také normální, nebo stejně staří přísluníci hajot - hitlerjugend bojovali na frontě) docházelo k drastickým scénám. Na 500 lidí bylo popraveno v lovenické baantnici. Celkem při této sérii poprav přilo o ivot dalích 700 lidí, povětinou ateckých Němců, ale podle pamětníků i několik desítek Čechů.