Komentář/Upřesnění: Kořenný (Schlösselbach,Dreihäuser)Komentář/Upřesnění:Re: Re: Historie
[vloženo: mystik mystik 23.3.2008 23:15]
Neznám výzkum Prácheňského muzea (a chtěl bych), ale webové stránky risy.cz nejspíš čerpají z webových stránek obce Strážný: "Na temeni mírného návrší nad vsí bylo patrné valové opevnění (cca 100 × 40 m) zvané Šance. V červnu 1620 tam byli poraženi císařskou armádou vojáci velitelů stavovského povstání Mansfelda a Thuna" či z Wikipedie: "Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským." Obé stránky nejspíš čerpají z dobových průvodců či např. Stehlíkovy Země zamyšlené: "Také vrch šance přivolá vzpomínku na jednu bitvu, neboť u jeho náspů byli v červnu 1620 poraženi císařští od protestantského vojska, vedeného Mansfeldem a Thurnem." Ovšem již Sedláček s Marešem v Soupise památek historických a uměleckých v Království Českém uvádí:"Severně od Kunžvartu nad vesničkou Schlösselbachel mírné návrší, šance jmenované, na jehož temeni val značné výše uzavírá tábor asi 100 m dlouhý a 40 m široký. Tabulka okrašlovacím spolkem tam postavená uvádí "Schanzen aus dem 30jährigen Kriege. Im Juli 1620 wurden die hier verschantzen aus Passau angerückten kaiserlichen Truppen nach hartnäckigem Kampfe durch die Grafen Mansfeld und Thurn in die Flucht geschlagen." Domácí lid popírá pravdivost tohoto tvrzení, odvolávaje se na zprávy svých bezprostředních předků, kteří za doby válek Napoleonových (r. 1808) na těchto "šancích" pracovali. Zdají se však býti staršími, než z doby třicetileté války."
V okolí Kořenného ještě byli objeveny další zajímavé objekty, jako např. Průvodce Šumavou z roku 1903 a A. Beneš v roce 1965 uvádí, že 2 km severně od Strážného proti myslivně na Kořenském potoce byly nalezeny stopy starého sídliště-šesti až sedmi srubů pohanského původu. Patrně však šlo o zaniklou osadu novověkého stáří.
Všechny tyto události se odrazily i do místních pověstí: "Na dlouhých rolích východně od Strážného lidi často vyorají šavle, podkovy a jiné válečnické náčiní. Strhla se tam kdysi velká bitva. Duchové padlých se často o půlnoci přes brázdy řítí s divokým rytířem z Kušvardy a jeho družinou v čele. Běda tomu, kdo by sebou nepraštil k zemi, když nad ním zuří divoká honba! Kdo zůstane stát nebo se podívá vzhůru, je jimi uchvácen a utracen. Už mnoho lidí zažilo divoký lov, ale ten, kdo ho slyšel, mlčí a nerad o tom mluví."