Kommentar/Präzisierung: Důl Hohenegger (Důl Hohenegger)Kommentar/Präzisierung:Stará Karviná pořád jetě ije
[vloeno: Jenik 15.11.2014 22:20]
Narodil jsem se v roce 1963 v Českém Těíně, ale mé první měsíce ivota jsou spjaty s Vámi popisovaným místem, Lesní osadou. Ve finském domku bydlel můj děda a babina, kde jsem trávil vechny prázdniny i mnohé víkendy. Je hrozné, kdy srovnám své vzpomínky s nynějím stavem. Místo, kde kdysi kypěl ivot, zůstalo totálně pusté. Jen zbytky ulic bez domů a lidí, a zdevastovaný hřbitov s polorozbořenou kaplí. Úplně nejhorí ale je, e místo, kde stál dědův domek, fyzicky neexistuje. Je zasypáno několikametrovou vrstvou zeminy a srovnáno s okolním terénem. Dědova adresa byla Lesní osada č. 1122. Překrásné místo na Zemi, které se zvlátě na jaře změnilo v jednu obrovskou kouli kvetoucích ovocných stromů, v kterých sbíraly nektar a pyl dědovy včely. ádné vymoenosti dnení civilizeca - voda byla uloena v smaltovaných kýblech donesená ze studny, záchod venku, v televizi jeden časově omezený program, na "yfuneru" staré elektronkové rádio. V kuchyni kamna, na kterých se vařilo a zároveň topilo. V "izbě" staré dřevěné postele s obrovskými duchnami naplněnámi husím peřím. Taky vzpomínám, jak do těch míst jezdila pojídná prodejna potravin. Prodejnu řídil dědův bratr Edwin Sikora. Kdy tato prodejna přijela, selo se tam spousta lidí, protoe nejezdila kadý den. Krásně tam vonělo chlebem. To ve pomalu a nenápadně mizelo. Lidé umírali nebo se odstěhovali, domy se rozebíraly a srovnávaly se zemí. ivot se tu pomalu a jistě vytrácel. Dnes u mi zůstaly jen ty vzpomínky v mé hlavě. Zrovna poslouchám hudbu Armanda Amara a při vzpomínce na překrásné dětství strávené na tomto místě mne jímá trochu lítost, jak ten čas neúprosně a nenávratně mizí v dáli minulosti. Ale i to k ivotu patří.
Mí prarodiče byli Andělín a Anna Sikorovi. Moná jste je někdo znali.
S pozdravem JD
P.S. Stando, já si na Tebe pamatuji.
