Upřesnění k Žižkovu mlýnu
[vloženo: Sylva Šauerová 8.11.2014 04:42]

1) Objekt není zcela zničen, zůstávají obvodové zdi dvou tamních budov.

2) Mlýn je doložen v matrice Farního úřadu Čeliv již v r. 1617, v r. 1628 dále doložen mlynář Philip Fischera, v dalších letech až do r. 1728 byl pak mlynářem Georg Podhorniy. Mlýn poté převzal Thomas Gleisinger (jindy též Kleisinger a Kleißinger, Kleisner a Gleisner, nakonec se jméno ustálilo na Kleisinger) a jeho potomci setrvali na mlýně až do r. 1946.
Žižkův mlýn patřil k menším stavbám svého druhu. V 17. století se nazýval "mlýnem v Žižkově údolí" a jeho provoz zajišťovala 2 vodní kola.
Název "Tschischkamühle" a "Kleine Tschischkamühle", později "Tschischkagrund" (a ještě později "Tschischkaforsthaus", hájovna, v těsné blízkosti mlýna) vznikly pravděpodobně díky tamnímu ležení Jana Žižky v r. 1421.

"Über Grenzen hinweg", str. 514-515, Geisenfeld, 1964) : "Unter ihrem Anführer Žižka lagerten die Hussiten auch auf Weseritzer Gebiet, dort wo der Schöpperbach in der Neumarkterbach mündet, und unternahmed von da aus Raubzüge in die umliegenden Orte. Weil ihnen trotz wochenlangen Belagerung die Einnahme der Stammburg der katolische Guttensteiner nich gelang, zerstörten sie den Sitz der Pottiner Ritter, die Burg Falstein, und wanderten sie dann nach Neumarkt, wo sie arg hausten. Aus dieser Zeit hat sich der Flurname "Tschischkagrund - Tschischkamühle" bis heute noch erhalten".