Komentář/Upřesnění: Spáleniště (Brandstadt.)Komentář/Upřesnění:Spáleniště
[vloženo: Ing.Václav Zahradník 21.2.2013 19:49]
Dovolte mi, abych trochu upřesnil a doplnil některé údaje. Osada Spáleniště (Brandstadt, psáno i obdobně) byla v minulosti jako pozemková trať součástí královácké obce (rychty) Kochánov. Rychtu tvořila mj. i trať Horní Kochánov, narozdíl od Dolního Kochánova, který byl vždy obcí poddanskou. Název (Horní) Kochánov pak převzala obec na území bývalé Rychty. V současnosti je katastr bývalé obce rozdělen mezi obce Hlavňovice a Petrovice. Samotné Spáleniště tvořily Vámi uváděné usedlosti, ale kromě nich ještě několik dalších, zejména statek zvaný U Abrhámů (Oberham) a dvě chalupy na prudké stráni nad Kepelským potokem zvané Hang. Do současné doby se zachovala usedlost U Abrhámů; majitelé byli Češi, farou patřili do Hlavňovic. Také Hofmannovi z čp.61 se hlásili k české národnosti, Václav Hofmann pocházel z Vlastějova. Jeho žena byla schovankou u manželů Hacklových na Spáleništi a pan Hofmann se na usedlost v třicátých letech 20. stol. přiženil. Po zřízení vojenského prostoru dostali náhradou usedlost s hostincem na Dolním Kochánově, kde jejich syn do současnosti žije a hospodaří. Podle pamětnice paní Švecové (nevl. dcera p. Václava Hofmanna) mělo v minulosti stát na místě osady dokonce celé městečko i s vlastní školou, později vyhořelé. Tato okolnost však není historicky doložena, název místa patrně souvisel spíše s vypalováním lesa. Koneckonců jako "město" bývala na Šumavě označována i zcela malá sídla (viz např. "Josefstadt" v románu K.Klostermanna "Ze světa lesních samot"). Majitelka čp. 60 paní Agnes Sallerová byla vdova, její manžel zemřel ještě před válkou na pooperační komplikace. Měla dvě dcery, z nichž jedna by měla ještě měla žít v Německu. Příbuzné (snad švagra) měla také na Sově. Potomek této rodiny místo navštěvuje. Pan Alois Winkelbauer z čp. 57 zemřel při odsunu, když ho na nádraží v Sušici ranila mrtvice. Jmenovaný byl v okolí vyhlášeným silákem. Zajímavostí je, že téměř všechny statky zde mívaly i české nebo počeštěné označení, stejně jako jejich majitelé. Tak např. u čp. 60 a 64 se říkalo "U Solů", p. Winkelbauer slul jako Šolar. Ještě výraznější je to např. u zachovalé usedlosti v Mokřanech "U Kolářů", když majitel se jmenoval Vait. Přesto údajně používal české příjmení, do odsunu téměř oficiálně. Katastrálním územím nyní bývalá osada Spáleniště patří Mokřanům (Mokřany - dříve název pozemkové trati pod Spáleništěm a tedy součásti Kochánovské rychty) a obcí Hlavňovicím. V případě zájmu mohu odkázat na další zdroje informací jak o osadě, tak o celé bývalé Kochánovské obci.