Charakteristika okolí mlýna a hájovny
[vloženo: Jan Pavlica 6.5.2012 20:59]

Mlýn ležel na levém břehu řeky Oslavy nad dřívějším mlýnem Marek (Markův mlýn) . Levý břeh řeky byl zdoben mohutným kamenným srázem, hnízdištěm výrů, káňat a jiných vzácných druhů ptáků, kteří tvořili jakousi místní přírodní rezervaci. Koryto řeky bylo v této části plné balvanů, voda byla průzračná, plná ryb a jiných chráněných i nechráněných živočichů, jako je např. vydra a mlok skvrnitý. Břehy řeky i skalnaté stráně byly porostlé mohutnými smrky a jedlemi a k jihu otočené údolí bylo silně vyhříváno sluncem, které spolu s malou výměnou a prouděním vzduchu zde zejména v letní době vytvářelo příjemné teplo. Tohoto jevu si všimli již naši předkové a usoudili, že je tam teplo jako v pekle. A odtud nebylo daleko k lidovému názvu Peklo, který se pak udržel po staletí a posléze přijat jako oficiální název.
Řeka Oslava tehdy v těchto místech poskytovala nejen dostatek ryb, překrásná zákoutí a scenérie, ale také téměř každoroční rozsáhlé záplavy, které ohrožovaly lidská obydlí, a to především mlýny a mosty na celém povodí. Z tohoto důvodu již v roce 1901 a 1902 začalo uvažovat o řešení tohoto problému se záplavami. Nejvhodnějším řešením se tehdy jevilo postavení údolní přehrady v přímo v části zvané Peklo. Postupem času se však hledaly další varianty, které by měly větší vodní kapacitu a v roce 1932 a 1933 bylo započato o něco níže s přípravnými pracemi. Poválečná situace však přinesla nové požadavky i názory na tuto stavbu a celkové vodní hospodářství. Projekt na vybudování hráze byl po té posunut ještě nížeji, do současných míst hráze přehrady Mostiště. K realizaci stavby přehrady však po mnohých jednáních a dlouhých přípravách nakonec došlo až v 60-tých letech 20. Století. Stavbou přehrady Mostiště, byla také zatopena podstatná část údolí zvané Peklo. Původní koryto řeky Oslavy a kamenné zbytky mlýnů v této části řeky, jsou vidět pouze při nízkém stavu hladiny přehrady, jako například v roce 2005, při opravě hráze přehrady Mostiště. Kamenné základy Manova mlýna a panské hájovny, jsou vidět dodnes. (Zdroj-publikace:Rod Pavlasů z Pavlova, Vladimír Makovský-JUDr. Jaroslav Pavlas, PhD., rok vydání 2003)