Podmokl-Synagoge (Podmokly-synagoga)

Beschreibung: Torzo márnice
Márnice bývala významným objektem v židovském pohřebním rituálu, neboť tělo zemřelého nesmělo být ponecháno v domě smutku. Bylo pohřebním spolkem Chevra kadiša (hebr.Svaté bratrstvo) převezeno do márnice, kde u něj členové spolku bděli, modlili se a bývalo zde provedeno omytí těla za účelem dosažení rituální čistoty (tahara). K tomuto účelu byly v márnicích kamenné stoly, které se někde dochovaly. Spolek tvoří nejváženější muži židovské obce, zajišťují nejen pohřby souvěrců, ale věnují se i dobročinnosti a návštěvám nemocných. Počet členů spolku býval 18, což je numerický ekvivalent slova chaj tj.živý. Náhrobek (eben zichron, hebr.kámen vzpomínek) se na hrobě vztyčuje při prvním výročí úmrtí (v jidiš járcajt), při dalších těchto výročích provádějí členové Chevra kadiša modlitby u hrobu, tuto službu si někteří zbožní Židé předplácejí za života formou příspěvku do pokladny spolku.
I nejbohatší Židé bývali pohřbíváni celkem prostě v bílém rubáši bez kapes (s sebou nevezmeš si ničeho), v prosté borové rakvi, šperky a květiny nejsou židovskými pohřebními rituály povoleny. Přemisťování ostatků je hrubým přečinem proti zásadám judaizmu. Do rakve byla zpravidla přidávána hrst zeminy z Erec Jisrael (země Izraelské), symbolizovala se tak touha po návratu do země předků, tak jak zpívají Židé v písni Hatikvah (hebr.Naděje, dnes hymna státu Izrael).

Tak dlouho, tak hluboko v srdci
duše Žida touží
a směrem k východu
oko hledí k Siónu
Naše naděje se ještě neztratila
ta naděje dvou tisíc let -
být svobodným lidem v naší zemi
v té zemi Siónu a Jeruzaléma.




Datum: 2007

Autor: Pavel Frýda
Beigetragen: Pavel Frýda



Eingegeben: 3.9.2007