Ivanova poustevna u Tetína - Jeskyně nad Kačákem (Ivanova poustevna u Tetína - Jeskyně nad Kačákem)

Popis: Drahomíra ze Stodoř a Stodorané (Hlavolané)

V roce 906 byla stodoranská princezna Drahomíra provdána za českého knížete Vratislava I., přičemž musela zřejmě přijmout i křest.

***

Havolané (německy Heveller, polsky Hawelanie), také Stodorané (německy Stodoranen, polsky Stodoranie), byl větší kmen Slovanů (na západě známých jako Wendové), který se v 7. století usadil na území při řece Havole a dolní Sprévě, tj. oblasti dnešního Braniborska ve východním Německu, které vešla ve známost jako Havelland (německy) neboli Stodory. Centrem knížectví Havolanů bylo hradiště Brena (pozdější Brandenburg, česky Branibor) nacházející se v močálech při řece Havole.

Havolané byli nejjižnější kmen Baltských Slovanů, který se začlenil do kmenového svazu Luticů, dříve Veletů. Vyznávali své pohanskou víru a bránili se snahám šíření křesťanství, známý je zejména místní kult boha, v němž figurovala modla označovaná dnes jako Triglav.

***

Výše zmíněná Drahomíra ze Stodoř (narozena kolem roku 890, podle jiných zdrojů r. 877) byla manželkou českého knížete Vratislava I. a českou kněžnou. Narodilo se jí nejspíše šest dětí, dva synové a čtyři dcery. Byla matkou Boleslava I. a snad i sv. Václava.

Po Vratislavově skonu v roce 921 se Drahomíra dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Drahomířina manžela Vratislava vychovávala jeho syny (a své vnuky) Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.

Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v pokračování orientace na Bavorsko, byť bylo oslabené.

Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín.

Drahomíra jako regentka...
Za nedospělého (snad syna) Václava pak Drahomíra vládla jako regentka. Již v roce 925 se ale moci ujal mladý Václav, ten pak matku na nějaký čas vykázal mimo knížecí dvůr. Byla buď uvězněna na Budči nebo vyhnána ze země, pravděpodobně pro podezření, že usiluje o život Václavovi. Je pravděpodobné, že Drahomíra žila v blízkosti syna Boleslava na jeho nově zbudovaném hradě v dnešní Staré Boleslavi. Svědčí o tom zápisy středověkých legendistů.Václav nakonec ale Drahomíru přijal zpět k pražskému dvoru, ale Drahomíra již nenabyla žádného podílu na vládě. V této době možná nechala na Tetíně, na znamení svého pokání vybudovat kostel zasvěcený sv. Michalovi.

Je známo, že Drahomíra byla přítomna Václavovu zavraždění na Staré Boleslavi zřejmě 28. září 935, kdy prý - možná poněkud překvapivě - patřila mezi Václavovy věrné. Postarala se o přenesení zavražděného knížete do kostela.

Prý jí bylo usilováno o život a zmizela kamsi do Charvát - tedy pozdějších východních Čech. Stopa Drahomíry v dějinách tak mizí.




Datum:

Autor: JT
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 31.1.2025